VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Odborník na vzdělávání: Školy už se nepřetahují o žáky, ale o kvalitní učitele

Praha /ROZHOVOR, INFOGRAFIKA/ – Jsou rodiče spokojeni s tím, jak škola připravuje jejich děti na život v příštích desetiletích? Podle červnového průzkumu agentury NMS pro společnosti Vysněná škola, Montessori, Scio, Unie center pro rodinu a komunitu 
a EDUin, zdaleka ne všichni. Téměř třetina si myslí, že požadavky doby a způsob výuky se do značné míry míjejí, 56 procent rodičů je ochotno za dobrou školu zaplatit tisíc 
a více korun měsíčně.  Měla by na toto zjištění zareagovat nová ministryně školství Kateřina Valachová? O tom Deník hovořil s mluvčím vzdělávací společnosti EDUin Bohumilem Kartousem.

1.9.2015 13
SDÍLEJ:

Odborník na vzdělávání a mluvčí společnosti EDUin Bohumil Kartous.Foto: Deník/Martin Divíšek

Dospěla česká společnost, respektive rodiče dnešních žáků mateřských a základních škol 
k tomu, že školský systém potřebuje proměnu?

Zajímavé je, že zatímco celá společnost prochází zásadními změnami danými hlavně technologickým pokrokem, vzdělávací systém do značné míry tomuto tlaku odolává a vlastně konzervuje podobu vzdělávání z konce minulého století. Průzkum ukázal, že rodiče na to reagují různě. Těch třicet procent nespokojených reprezentuje spíše vzdělané lidi, kteří ve společnosti udávají trendy 
a ostatním ukazují cestu.

Znamená to, že ta cesta je jinde, než kudy kráčí hlavní vzdělávací proud, tedy 90 procent škol?
Pro třetinu nespokojených je to skutečně slepé rameno, a proto z většinového vzdělávacího systému chtějí vystoupit. Pravděpodobně došli k závěru, že je pro ně jednodušší jít vlastní cestou, než se pokusit měnit ten dominantní proud. Nemyslím si, že je to dobře. Společnost svůj veřejný vzdělávací systém nepochybně potřebuje, je to dnes už v podstatě jediná instituce, jejímž prostřednictvím je možné dalším generacím předávat společné hodnoty, kulturu, pocit vzájemnosti. Vzdělávací systém se může rozpadnout a bude fragmentarizován tím, že někteří rodiče si založí vlastní školy a ostatní zůstanou v hlavním systému, protože na odchod nebudou mít prostředky, energii nebo informace. Pak by pravděpodobně vznikly dva dvojkolejné organismy, které by kráčely jinými pěšinami.

Mezi třiceti procenty nespokojených rodičů výrazně převažuje názor, že školy by měly klást důraz na individuální schopnosti a talent či handicapy dětí. Místo toho jdou převážně opačným směrem, k centralizaci, důrazu na penzum znalostí odučené 
v přesně danou chvíli. Koneckonců Tomáš Hlouška z uskupení Vysněná škola upozornil, že jediná oblast, s níž jsou rodiče spokojeni, jsou získávané znalosti. V ostatních dovednostech podle nich škola selhává. Jak to vidíte vy?
Snahy měnit kurikulum směrem ke svazování rámcových vzdělávacích programů, vyzněly do ztracena. Vlastně k tomu neproběhla žádná diskuse. Šlo o záměr exministra Chládka, který Kateřina Valachová zřejmě převzala, a sám jsem zvědavý, 
jak se to bude dál vyvíjet. Je zřejmé, že právě tato Chládkova iniciativa se nespokojeným rodičům nelíbila. Podle nich škola nařizuje dětem, co se mají učit a říká jim, že když se to našprtají, budou vzdělaní. Oni si ale myslí, že vzdělání je něco jiného. Stát by si měl vzít příklad z toho, jak fungují rodičovské, komunitní a soukromé školy, kudy se vydávají a ptát se, proč vzdělaní rodiče chtějí dávat děti do škol, které je připravují na svět v jiných konturách. Tím, co je životné 
a efektivní, by se mělo ministerstvo inspirovat a snažit se to integrovat do hlavního vzdělávacího proudu. Ostatně paní ministryně v nedělní debatě naznačovala, že by ráda některé efektivní nesystémové změny převzala a udělala z nich systémové.

Ve školách, jež vznikají z popudu rodičů, učí velmi motivovaní 
a vzdělaní lidé. Když absolventi vycházejí z pedagogických fakult, jsou pravděpodobně stejně nadšení a odhodlaní být skvělými učiteli. Proč je po deseti dvaceti letech rutina semele, 
ztrácejí energii a volají po návratu tuhých osnov? Je to kvůli nedostatečné metodické 
i finanční podpoře z centra?
Vždy se to odvíjí od situace na dané škole. Klíčovou osobností je ředitel. Pokud je osvícený a dává učitelům prostor pro hledání vlastního přístupu, učitelé nemají s vyhořením problém. Podle Dominika Dvořáka z Ústavu pro výzkum a rozvoj vzdělání se školy už tolik nebojí o nedostatek žáků, ale učitelů. Konkurence mezi školami se přenáší na přetahování o učitele. Čím víc tady bude škol, které jdou mimo hlavní vzdělávací systém a dbají na to, aby měly kvalitní kantory, tím méně jich bude ve veřejných školách. Při rizikovém scénáři by to mohlo dopadnout tak, že tu budeme mít odpadový veřejný systém a vedle něj skupinu škol, které posbírají skvělé pedagogy a děti společenské elity. Takové rozdělení společnosti asi dosáhnout nechceme, protože by se nám mohlo negativně vrátit v budoucnosti.

Novinky v českém školství. Co přinesou?

Autor: Kateřina Perknerová

1.9.2015 VSTUP DO DISKUSE 13
SDÍLEJ:
Sněmovna, ilustrační foto
9 8

Parlament dostane v příštím roce přidáno. Na fasádu i odchodné

Kamionová doprava na dálnici
26 4

Nechceme levné pracovní síly z východní Evropy, vzkazuje Macron

Petr Janda: Nechci se rouhat, ale hudebních nápadů mám pořád mraky

/ROZHOVOR, VIDEO/ Ještě držím pohromadě to je nejen název nové desky Petra Jandy, kterou mu k nedávným pětasedmdesátinám vydal Supraphon, ale i jasný vzkaz fanouškům, že je tento guru českého bigbítu stále ve skvělé formě.

Bez přesčasů by chyběly tisíce lékařů a sester

Čtyři stovky lékařů a tisíc sester. Přesně tolik nových zaměstnanců by musely sehnat české nemocnice, pokud by měly ze dne na den začít dodržovat zákoník práce. Vyplývá to z propočtů Asociace krajů České republiky. Pro představu: zhruba stejný počet zdravotníků pracuje ve všech špitálech Karlovarského kraje.

Václav Klaus: Nešlo o vládní krizi, ale o zahájení volební kampaně

Bývalý český prezident Václav Klaus vidí podstatu koaličních hádek v tom, že poprvé zažíváme situaci, kdy jsou ve vládě dvě stejně silné strany. Ty se musejí proti sobě vymezit, aby jim volič uvěřil, že každá chce něco jiného. „Nic hrozivého se neděje, všechny instituce normálně fungují. Nešlo o vládní krizi, ale o bouřlivé zahájení volební kampaně," hodnotí události posledních dní.

Lidovci pokukují po premiérovi. Volí vedení

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš polepil zemi plakáty, v nichž se ptá, o čem lidé sní. Kdyby měl odpovědět sám, možná by uvedl číslo 9,99. Právě takový volební zisk lidovců a STAN by přivítal. O nesnadno dosažitelné hranici pro vstup do sněmovny ale nemluví jen on. I proto Babiš nevěří, že tuto volební koalici křesťanští demokraté nakonec schválí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies