VYBERTE SI REGION

Odebrat děti je jen přechodné řešení

Praha /INFOGRAFIKA/ – Na hřbitově nemusíte potkat jen truchlící pozůstalé. Pro vodu na pití tam chodily děti, které nebyly sirotky, jen jejich rodině vypnuli elektřinu, plyn a zastavili vodu. „V takovém případě je ochranná péče asi nutná, nemusí to být hned ústavní, ale okamžitá typu Klokánků," míní prezidentka Nadace Naše dítě a senátorka Zuzana Baudyšová (za ANO).

4.3.2015 17
SDÍLEJ:

Zuzana BaudyšováAutor: Deník/Vít Šimánek

Kolik dětí soudy vezmou rodičům právě kvůli tíživé finanční situaci, nikdo v Česku neví. „Podle lednového sdělení ministerstva práce a sociálních věcí bylo před dvěma lety odebráno 3680 dětí. Kvůli sexuálnímu násilí, týrání či zanedbání péče to bylo 1015 chlapců a dívek. O příčinách ostatních případů můžeme jen spekulovat," uvedla ředitelka nadace Monika Šimůnková.
O problematice ústavní péče, pěstounství a opatrovnickém soudnictví se začalo intenzivně mluvit po zveřejnění kauzy Evy Michalákové a jejích synů Davida a Denise. Chlapce jí odňala norská sociální služba Barnevernet. Důvodem bylo údajné sexuální zneužívání, jež se ovšem nepotvrdilo. Nyní jsou hoši v oddělených pěstounských rodinách a matka se s nimi smí vidět jen dvakrát ročně po dobu 15 minut. Nemůže na ně mluvit česky.

Biologické vazby

Rezoluce výboru Rady Evropy to označuje za chybnou cestu. „Klade se v ní důraz na přirozené biologické vazby. Adopce bez souhlasu rodičů by měly být zakázány," uvedla Monika Šimůnková. Dodala, že zatímco v jižních státech EU je trendem péče v širší rodině, v severských naopak pěstounství . V Portugalsku jde k příbuzným 63 procent dětí, v Norsku k cizím pěstounům 70 a ve Velké Británii 73 procent.

Podle Moniky Šimůnkové na tom Česko zdaleka není nejhůř. Počet dětí umisťovaných v dětských domovech se snížil. „Největší problém je neexistující systém práce 
s biologickými rodinami, jimž je odebráno dítě," uvedla ředitelka nadace.

Soudkyně Libuše Kantůrková popsala, jak to chodí 
v justici: „Předběžné opatření vydáme jen tehdy, když je jednoznačně podložené. Pokud se situace rodiny nezlepší, můžeme ho prodloužit na šest měsíců. Během nich stav monitorujeme, spolupracujeme 
s odbory sociálněprávní ochrany dětí. Dohled lze i zrušit, když se rodinné poměry napraví. Ústavní péči lze podle nového občanského zákoníku nařídit jen na tři roky, poté je nutné ji přezkoumat."

Právě kodex, jenž platí rok, soudcům, kteří se zabývají opatrovnictvím, přidal práci. Objem kauz stoupl o třicet procent, přesto zůstává juvenilní soudnictví na okraji zájmu veřejnosti i ministerstva spravedlnosti. K opatrovnickým věcem se dostávají nezkušení mladí soudci, ačkoliv projednávají až 70 věcí měsíčně. Neexistuje sjednocující judikatura, protože 
v těchto záležitostech není možnost dovolat se k Nejvyššímu soudu. „Většina stěžovatelů se tak obrací na Ústavní soud, což ale není v pořádku," míní Libuše Kantůrková, která se svými kolegy už před třemi lety založila Sdružení rodinněprávních a opatrovnických soudců. Jejich hlas ale na ministerstvu spravedlnosti příliš nevnímali. „Budoucí ministr Robert Pelikán nám slíbil, že se to změní," věří soudkyně.

Dělají to na kšeft?

Zuzana Baudyšová upozornila, že nově zaváděný systém přechodného pěstounství má spoustu otazníků: „Samozřejmě existuje obava ze zneužití tohoto typu péče o děti." Podle soudkyně Kantůrkové někteří žadatelé dokonce přiznávají, že se chtějí stát pěstouny, aby splatili dluh. Profesionální krátkodobí pěstouni dostávají měsíčně dvacet tisíc korun, dále příspěvky na úhradu potřeb dítěte (od 4500 do 6000 korun) a jednorázový příspěvek při převzetí svěřence (od 8000 do 10 000 korun).

Baudyšová sdělila, že Nadace Naše dítě loni rozdala 13 milionů korun 139 žadatelům. Byly mezi nimi i matky samoživitelky s těžce postiženým potomkem. Na dotaz Deníku, zda souhlasí s šéfem ANO Andrejem Babišem, že stát by neměl hradit za neplatící rodiče alimenty, senátorka Baudyšová odpověděla: „Vedli jsme 
o tom na klubu bouřlivou debatu. Osobně jsem přesvědčena, že na nezodpovědného otce či matku nesmí doplácet jejich dítě, a proto by v takovém případě měl vypomoci stát."

Odebrané děti

Autor: Kateřina Perknerová

4.3.2015 VSTUP DO DISKUSE 17
SDÍLEJ:

Mýval zmizí z brněnské zoo i celé Evropy, rozhodla Unie

Brno – Už do dvaceti let může brněnská zoologická zahrada přijít o všechny své mývaly severní nebo nosály červené. Zvířata totiž patří na seznam invazivních nepůvodních druhů, které Evropská unie na svém území nechce.

Španělé s deformacemi kvůli léku Contergan odškodnění nedostanou

Madrid – Španělské oběti léku Contergan, kvůli jehož vedlejším účinkům se matkám v 50. a 60. letech rodily děti bez rukou či nohou, žádné odškodné nedostanou. Rozhodl o tom španělský ústavní soud, o jehož verdiktu dnes informoval deník El Mundo. V některých jiných zemích se přitom oběti odškodnění dočkaly.

Dvojnásobný vrah Vocásek zůstane nadále ve vězení

Praha – Dvojnásobný vrah Zdeněk Vocásek, který si odpykává doživotní trest, neuspěl se žádostí o podmínečné propuštění. Vocásek se proti zamítavému verdiktu sokolovského okresního soudu na místě odvolal, a případ tak nyní bude řešit krajský soud v Plzni. Dnes o tom informoval server iDnes. Vocásek je nejdéle vězněným trestancem v Česku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.