VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Odstupte, vyzývají osobnosti Klause

Praha /ANKETA/ - Klausovo zarputilé odmítání Lisabonské smlouvy a jeho snahy o výjimku z ní přinesly plody v další výzvě k prezidentově odstoupení.

29.10.2009 134
SDÍLEJ:

Václav KlausFoto: REUTERS

Podepsaly se pod ní čelné osobnosti akademického a kulturního života, například režisér Jiří Menzel, katolický kněz a profesor Univerzity Karlovy Tomáš Halík či emeritní profesor univerzity v Bostonu Erazim Kohák. Svým chováním totiž podle nich Václav Klaus vážně ohrozil mezinárodní pověst České republiky. „V případě, že se ratifikace Lisabonské smlouvy natolik příčí Vašemu přesvědčení, naléhavě Vás žádáme, abyste se vzdal svého úřadu,“ stojí v jejich výzvě.

Měl by Václav Klaus odstoupit? Co vy na to? Hlasujte v anketě.

Prezidentu Klausovi je přitom Lisabonská smlouva trnem v oku již léta. Vadí mu na ní, že omezuje suverenitu evropských států a dává příliš velké pravomoci Bruselu. Přesto prý Lisabonskou smlouvu podepíše, pokud Česká republika v jejím textu získá výjimku. Bez ní by totiž podle něj mohlo dojít k prolomení Benešových dekretů.

A zatím se zdá, že by mu to mohlo vyjít. Vláda se totiž rozhodla, že jeho žádost na podělním summitu Rady Evropy podpoří. „Prezident mě ujistil, že je to jeho poslední požadavek,“ řekl premiér Jan Fischer.

Hodně však bude záležet i na osatních státech EU. A zde není situace tak jasná. Očekává se odpor Rakouska a Maďarska. Klausův dodatek je trnem v oku i sudetským Němcům. Ti žádají německou kancléřku Angelu Merkelovou, aby odmítla výjimku z Listiny základních práv Evropské unie. Podle Johanna Slezaka z vedení Sudetoněmeckého krajanského sdružení je „zcela nepřijatelné“, aby byly výjimkou pro Českou republiku dodatečně potvrzovány „zločiny proti lidskosti“ na sudetských Němcích a německých vojácích.

Slovensko, které původně chtělo stejný dodatek jako Česko, nakonec dá podle premiéra Róberta Fica přednost chartě základních práv Evropské unie před výjimkou kvůli takzvaným Benešovým dekretům. Výjimka by podle něj mohla omezit chartou zaručená práva Slováků v sociální oblasti.

„Neobětujeme sociální práva lidí na Slovensku,“ řekl Fico. Podle něj slovenská vláda míní, že žádný vztah mezi dekrety a chartou neexistuje. „Skutečně tu nejde o právní obavy, ale jen o politické obavy, že by se v případě Česka pohlíželo jinak na Benešovy dekrety než v případě Slovenska,“ dodal.

Záleží i na senátorech

Klaus ovšem není jediný, kdo v České republice brání tomu, aby Lisabonská smlouva vešla v platnost. Proti je i skupina senátorů, která podala stížnost k Ústavnímu soudu (ÚS). Smlouva je totiž podle nich v rozporu s českou ústavou. ÚS měl přitom o stížnosti rozhodnout již tento týden. Po krátkém jednání přerušeném dlouhou přestávkou však nakonec své rozhodnutí odložil na příští úterý. Důvodem je zřejmě dodatečné doplnění stížnosti ze strany senátorů. „Hraničí to téměř s obstrukcí,“ vyjádřil se k doplňkům předseda ÚS Pavel Rychetský.

Rozhodnutí soudu i přesto vzbudilo velkou vlnu nevole. „Tuto liknavost Ústavního soudu považuji za neobhajitelnou,“ prohlásil například předseda ČSSD Jiří Paroubek.

Jediné uspokojení tak vzbudil aspoň slib senátorů, že jde z jejich strany o poslední stížnost. „Beru ho velmi vážně,“ řekl předseda ODS Mirek Topolánek.

Seznam signatářů petice:

Milena Bartlová, historička umění
Jiří Dědeček, básník a písničkář, předseda Českého centra Mezinárodního P.E.N. klubu
Tomáš Halík, filozof a teolog, profesor Univerzity Karlovy v Praze
Václav Hořejší, ředitel Ústavu molekulární genetiky AVČR, profesor UK v Praze
Jaroslav Hutka, písničkář
Jiří Just, scénárista
Vladimír Just, teatrolog a kritik
Svatopluk Karásek, evangelický duchovní
Filip Karfik, profesor filosofie na Université de Fribourg, Švýcarsko
Lenka Karfíková, profesorka theologie na UK v Praze
Jan Keller, sociolog, profesor Univerzity Palackého v Olomouci
Krištof Kintera, výtvarný umělec
Erazim Kohák, Emeritní profesor UK v Praze a Boston Univerzity, USA
David Koller, hudebník
Antonín Kostlán, historik
Jiří Kratochvil, spisovatel
Hana Linhartová, překladatelka, předsedkyně Obce překladatelů
Olga Lomová, sinoložka, docentka UK v Praze
Jiří Malíř, historik, profesor Masarykovy univerzity v Brně
Zbyněk Matějů, hudební skladatel
Jiří Menzel, režisér
Tomáš Nejeschleba, docent filosofie na UP v Olomouci
Marie Nilsenová, odborná asistentka na Tilburg University v Holandsku
Jan Palouš, profesor astronomie a astrofyziky UK v Praze
Radim Palouš, emeritní profesor a rektor UK
Miloslav Petrusek, profesor sociologie na UK v Praze
Marek Petrů, docent filosofie na UP v Olomouci
Martin Prudký, děkan Evangelické teologické fakulty UK v Praze
Pavel Ripka, profesor na ČVUT v Praze
Václav Sokol, výtvarník
Olga Sommerová, filmová dokumentaristka
Jaroslav Spížek, mikrobiolog, profesor Jihočeské univerzity a UK v Praze
Vladimír Svatoň, rusista, profesor UK v Praze
Ivan Štampach, religionista, docent Univerzity Pardubice
Jan Trlifaj, matematik, profesor UK v Praze
Jan Vedral, dramaturg a dramatik, profesor AMU v Praze

Zpracovali Pavel Cechl a Tomáš Procházka

Jste pro, aby prezident Václav Klaus odstoupil?

Ano

47 %

Ne

50 %

Je mi to jedno

3 %

Hlasovalo: 435

Anketa byla ukončena

29.10.2009 VSTUP DO DISKUSE 134
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Havárie ultralightu. Ilustrační foto:
AKTUALIZUJEME

Bolí mě záda. Pád ultralightu nedaleko letiště Pohoří pilot přežil.

Sále populárnější lev Fufi žije ve Zděchově.
12

Chovatel lva: Úřady mě chtějí finančně zlikvidovat

Poslední den kouření v hospodách: Protesty? Třeba vysypání nedopalků na ulici

/ANKETA, INFOGRAFIKA/ Poslední možnost zakouřit si v restauraci nebo baru mají v úterý lidé po celé republice. Pak už jim to nedovolí takzvaný protikuřácký zákon, který začne platit od středy 31. května.

Michal Klíma: Stát má podporovat nezávislá média

Téma svobody médií v České republice se už dostalo i do agendy jednání Evropského parlamentu. Dne 1. června se budou poslanci zabývat tématem Riziko politického zneužití médií v ČR.

AUTOMIX.CZ

Garáž 10 motoristů: Tahle parta stavěla fascinující auta, socialismu navzdory

Sedmdesátá léta minulého století československým automobilovým nadšencům příliš nepřála. Nabídka aut byla samozřejmě úzká a když už jste si vybrali, ani samotné pořízení nemuselo být snadné. Našli se ale tací, kteří se s takovou situací odmítli smířit a i v náročných podmínkách si plnili svoje automobilové sny. Takoví byli i nadšenci, kteří stáli za projektem s podivuhodným názvem GIOM.

Záludná Paříž. Je Roland Garros nejtěžší grandslam?

Každý grandslam bývá spojován s nějakým tím „nej", které si pečlivě hýčká a žárlivě střeží. Wimbledon je ze čtyř tenisových veleturnajů nejstarší a nejtradičnější. US Open nabízí nejvyšší prize money. Australian Open má zase pověst toho nejpohodovějšího grandslamu. A co aktuálně probíhající French Open? V čem vyniká nad konkurenty?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies