VYBERTE SI REGION

Oldřich Kužílek: Úředníci někdy vyvíjejí záškodnickou činnost

Praha – Oldřich Kužílek je vizionář, který jde urputně za svým cílem. Tím je otevřená společnost ve všech odstínech toho pojmu. Což znamená nejen snadný přístup k informacím ve veřejné správě, ale celkový posun v politickém a úřednickém vědomí. Až lidé, které si občané platí ze svých daní, pochopí, že průzračnost jejich rozhodování a konání je ozdravná i pro ně, společnost se pohne o nutný kus dál. Bohužel předloha, kterou nyní připravilo ministerstvo vnitra, jde právě opačným směrem.

13.10.2012 10
SDÍLEJ:

Oldřich Kužílek, poradce pro otevřenost veřejné správy a ochranu soukromíFoto: Deník/Martin Divíšek

Je česká společnost 23 let po listopadu 89 otevřená, nebo zavřená?
Pokud se mě ptáte na veřejnou správu, tak moc otevřená není, zvláště ve srovnání se skandinávskými státy, Estonskem či USA. Souvisí to hodně s tím, jestli se stát pro otevřenost rozhodne jako pro cílenou politiku, která není jen nějakým módním ismem. Je to věc, jež má velký vliv na fungování demokracie. Veřejnost má mít možnost sledovat a vnímat, co se děje ve státě a jak se v něm rozhoduje, jinak demokratický systém ztrácí pevnou půdu pod nohama.

Zdravé a podnětné prostředí je tudíž tam, kde se občan může rychle i poměrně snadno dovědět o všem, co se týká dějů ve státní správě?
Občané si vytvářejí stát, aby jim poskytoval některé služby. Jsou jeho vlastníky, a proto mají právo do něho vidět jako do průhledného krystalu. Ten si mohou natáčet a nahlížet na tutéž věc z mnoha úhlů. Informace se mohou zveřejňovat aktivně, tedy ukazovat veřejnosti vše, i když se nikdo neptá. V druhém modelu se procesy, kontakty, zakázky sice nezobrazují automaticky, ale pokud někdo vznese dotaz, je mu v plné šíři vyhověno.

To tedy na tom nejsme nejlépe. V Česku se nejen aktivně nezobrazuje a často neodpovídá na dotazy, ale dokonce se ignoruje rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o povinnosti zveřejňovat platy a odměny ve státní správě.
Platy jsou zajímavé téma. U nás došlo k nevídané situaci, kdy se úřednictvo vzbouřilo proti justici. Naprosto neuvěřitelnou věc udělal Úřad na ochranu osobních údajů, který slovně napadl rozsudek Nejvyššího správního soudu a dokonce vyzval veřejnou správu, aby ho nerespektovala. Úřady skutečně přes rok naprosto protiprávně odepírají poskytnout informace o platech státních zaměstnanců.

Ono je příznačné, že soudnímu verdiktu se dlouhé měsíce vzpíral i Hrad, konkrétně utajováním platu vicekancléře Petra Hájka a tajemníka Ladislava Jakla. Až po prohrané při s LN zveřejnili, že berou kolem sta tisíc měsíčně. Nechápu, proč to tajili, nejde přece o extra mimořádné sumy.
Česká veřejná správa je zatížena jakýmsi podivným pocitem privátnosti. Každý, kdo dosedne na nějakou židli, začne v míře zcela neobvyklé svoji agendu považovat za skrytou záležitost. Tím utajováním se posiluje pocit, že vše lze domluvit či zařídit nějak bokem, i ty peníze, o nichž se rozhoduje, jsou jaksi víc dosažitelné, polosoukromé.

Jak se to řeší v zahraničí?
Většinou převažuje postoj, že informace o příjmech zaměstnanců veřejné správy jsou přístupné. U nás se třeba vedla debata o odměnách pro vedoucí premiérova sekretariátu paní Nagyovou. V Británii si na webu naklikáte podobnou funkci nebo jakoukoli jinou a ihned se dozvíte, jaký má pracovní úvazek, kompetence a plat.

A co odměny?
Tam odměny nejsou. Jde totiž o věc s velkým korupčním potenciálem. Pohyblivá složka mzdy, kterou má v rukách nadřízený, je u nás gigantická, někdy představuje až 60 procent příjmu. Předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa říká, že tyto částky se často používají jako odměna za nekalou činnost. Nezávislost úředníka nejen že není stanovena v zákoně, ale dokonce je brutálně pošlapána způsobem odměňování, kdy úředník je závislý na rozmaru svých šéfů. Když nadřízený mrkne, že určitá zakázka má dopadnou tak a tak, podřízený ví, že má řízení zmanipulovat, aby to vyšlo a on pak dostal odměnu.

Oldřich Kužílek, poradce pro otevřenost veřejné správy a ochranu soukromí

Neboť neudělá-li to, je vyhozen. Libor Michálek ze Státního fondu životního prostředí by mohl vyprávět.
Nejen on. Zlomový rozsudek v této oblasti se týkal typově podobné záležitosti. Odvíjel se od dotazu pana Maděry ze Zlína na mimořádnou odměnu šéfa odboru odpovědného za zakázku, za níž antimonopolní úřad udělil desetimilionovou pokutu.

Jak si vysvětlujete návrh, který vzešel z dílny ministerstva vnitra a jehož realizace by dramaticky zhoršila přístup k informacím?
Neumím si ho vysvětlit. Jde ovšem o recidivu, podobně k novelizaci zákona 106 přistupovalo vnitro i v roce 2008. Tehdy se snažili vše otrocky podřídit správnímu řádu a tím to zabít. Přístup k informacím musí mít ale přesně opačné znaky, tedy rychlost, jednoduchost, neformálnost a přehlednost.

Co zkusili teď?
Zní to až absurdně. Vláda uložila ministerstvu vnitru předložit vylepšení zákona, aby se žadatelé snadněji dostali k informacím, což vyjádřila v několika tezích. Vnitro to přejmenovalo na zefektivnění systému přístupu k informacím, čímž – jak se ukázalo – myslelo usnadnění agendy pro úřady. V předloze je 21 úprav, jež vláda nepožadovala. A světe div se, všechny jsou v neprospěch žadatele. Dám příklad. Dnes lidé platí za „rozsáhlé vyhledávání informací". V předloze se najednou objevuje formulace za „činnosti související s rozsáhlým vyhledáváním". Tím se rozsah zpoplatnitelných položek může mnohokrát nafouknout. Nebo: možnost prodloužení lhůty se nyní váže na různorodost informací a jejich uložení na různých místech. V návrhu je spojka a nahrazena spojkou nebo. Tím je možnost prodlužování lhůt trvale zaručena. To je typický příklad úřednické záškodnické činnosti.

Kdyby to prošlo, čeho se občané mohou dočkat?
V návrhu je osm oblastí, v nichž se doslova říká, že se zúží okruh poskytovaných informací. Jde například o záznamy z neveřejných jednání, od komisí města a obcí až po parlamentní podvýbory a vládu. Výrazně se omezují informace o platech a odměnách. Dramaticky ošklivý je bod o vyloučení informací o činnosti bezpečnostních složek, pokud by šlo o ohrožení plnění jejich úkolů, za což se může schovat úplně všechno. Mají se také ztenčit informace o probíhajícím trestním řízení. Přitom důvodem pro platnou úpravu byl rozsudek, že u vysoce postavených úředníků a veřejně činných osob máme právo i na základní informace o jejich probíhajícím vyšetřování.

Proti návrhu Kubiceho úředníků se vzedmula velká vlna odporu. Je to příslib, že takový paskvil nemůže být schválen?
Vůbec si tím nejsem jistý. Myslím si, že v oblasti přístupu k informacím je potřeba odebrat kompetenci ministerstvu vnitra. To je totiž nejhorší možná varianta, téměř konflikt zájmů, z něhož nemůže vzejít nic dobrého. Vzpomeňte si na loňský rok, kdy se úředníci tohoto resortu podloudně snažili vpašovat do zákona o zdravotnické reformě přílepek, jímž se zakazovalo podávat jakékoliv informace o platech zaměstnanců veřejné správy.

Proč se úřednictvo odkrytí svého jednání a rozhodování či odměňování tak zoufale brání?
Zní to až banálně, ale často si podle mne neuvědomují, že v otevřeném systému se lépe vládne. Když něco děláte a víte, že je vám při tom vidět pod prsty, tak vás to osvobozuje, zároveň i inspiruje a navíc vás to nastavuje do polohy, kdy svoji činnost nemůžete vnímat jinak než jako službu.

Oldřich Kužílek, poradce pro otevřenost veřejné správy a ochranu soukromí

Před několika dny jste v soutěži Otevřeno/Zavřeno za nejuzavřenější úřad v ČR vyhlásili organizaci CERMAT, která připravuje státní maturity. Jaký zrovna tam mají důvod k utajování? Copak jsou testy z matematiky či češtiny nějakým výbušným korupčním materiálem?
No pozor. Tam běží plno veřejných zakázek a pokud vím, jádro sporu je v tom, že jiné vzdělávací instituce zpochybňují kvalitu těch úloh. Tvrdí, že CERMAT pracuje na měření vzdělávání velmi zastaralými metodami. Docela dobře si dovedu představit klientelistické sítě napojené na státní penězovody ve vzdělávání.

Profesorka Vladimíra Dvořáková mi kdysi řekla, že tato země se nikdy nevypořádá s korupcí, pokud nebude přijat kvalitní zákon o úřednících. Vypadá to, že se nic podobného nepodaří ani této vládě.
Protikorupční úsilí má různé peripetie. Byly tu vlády, které o něm hovořily, ale nemyslely to vážně. Pak ty, jež to částečně vážně myslely, ale zároveň věděly, že to nestihnou. Teď jsou tu ti, kdo s tím něco dělat chtějí, ale občas nevědí, jak – nemají silnou vizi. Nechávají to prostě běžet a v úřednických strukturách se všechno rozmělňuje, jak jsme svědky u zákona o přístupu k informacím nebo u služebního zákona. Zatím totiž nikdo nepojal fenomén otevřenosti jako speciální agendu, která nevzniká volným kutilstvím nad zákony. Ve skutečnosti jde o specifickou profesi, jež si žádá i jisté investice včetně vzniku nějaké dohledové instituce, například ombudsmana pro informace. Všimněte si, že tato vláda do protikorupčního boje prakticky nic neinvestovala, považuje to za věc, kterou si může obstarat zadarmo, ačkoliv jde o klíčový, strategický prvek demokratické společnosti. Vážně to začnou myslet až ve chvíli, kdy do toho dají peníze. Do té doby jsou to jen řeči, plakáty a předvolební sliby.

Oldřich Kužílek, poradce pro otevřenost veřejné správy a ochranu soukromí

KDO JE MGR. ING. OLDŘICH KUŽÍLEK:

• Narodil se v r. 1956, vystudoval ČVUT a DAMU.
• V letech 1990–1998 byl poslancem za ODA, od roku 1999 působí jako poradce pro otevřenost veřejné správy a ochranu soukromí.
• Je autorem zákona o svobodném přístupu k informacím.
• Od roku 2000 realizuje pro Otevřenou společnost o.p.s. projekt Otevřete.cz o přístupu k informacím a prosazování otevřené veřejné správy.
• Je členem Rady vlády pro lidská práva a poradního sboru místopředsedkyně vlády pro boj s korupcí.
• V Českém rozhlase se podílel na pořadech Zaostřeno na občana (o právu na informace) a dříve Ptá se Olaf Lávka/Ester Kočičková (mystifikace o společenských událostech).

Autor: Kateřina Perknerová

13.10.2012 VSTUP DO DISKUSE 10
SDÍLEJ:

Předseda ODS Fiala: Zemanův projev ukázal na jeho sbližování s Babišem

Praha - Projev prezidenta Miloše Zemana ve Sněmovně při projednávání státního rozpočtu ukázal na jeho sbližování s ministrem financí Andrejem Babišem (ANO). Novinářům to dnes řekl předseda opoziční ODS Petr Fiala s tím, že to nepokládá za šťastné pro Česko. Zeman podle Fialy svými závěry popřel některé teze, které sám v projevu přednesl.

Babiš obhajoval rozpočet, dle něj je podstatné, že deficit klesá

Praha - Vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO) před jednáním Sněmovny obhajoval navržený deficit státního rozpočtu na příští rok ve výši 60 miliard korun. Podle něj je podstatné, že se od začátku funkčního období vlády daří deficit postupně snižovat, stejně jako státní dluh. Odmítl také výtky opozice, že je v rozpočtu málo investic.

Devatero originálních adventních trhů

S blížícími se Vánocemi zaplavují náměstí evropských měst stánky s rozmanitými vánočními dárky, dekoracemi i místními specialitami. Ne všechny adventní trhy ale nabízejí tu samou atmosféru. Vánoční atmosféra se dá zažít i za polárním kruhem, pod zemí či na vodě, zjistil hotelový vyhledávač trivago.cz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies