VYBERTE SI REGION

Olomoučtí vědci přišli na způsob sledování detailů živých buněk

Olomouc – Olomoučtí vědci přišli na nové možnosti, jak pozorovat živé buňky v dosud nevídaných detailech. Super rozlišovací mikroskopii založenou na strukturním osvětlení buněk dokázali využít pro živé rostlinné vzorky jako první na světě. Díky tomu vidí buněčné děje v pohybu a navíc v rozlišení, které bylo ještě nedávno pro běžnou mikroskopii nepředstavitelné. Jejich výzkumu si všimli i ve světě; v květnu ho publikoval prestižní americký odborný časopis Plant Physiology. Informovali o tom zástupci Univerzity Palackého.

10.6.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační obrázekFoto: DENÍK/David Taneček

Na výzkumu spolupracovali zástupci Centra regionu Haná (CRH) a Ústavu molekulární a translační medicíny Univerzity Palackého. „Zatímco dosud vědci pod mikroskopem touto metodou zkoumali buňky z neživých rostlin, my využíváme živé vzorky a zvýšili jsme rozlišení až na sto nanometrů. Přitom hranice 200 nanometrů byla ještě nedávno považována za neprolomitelnou fyzikální bariéru. To je naprosté novum," uvedl vedoucí oddělení buněčné biologie CRH Jozef Šamaj.

Olomoučtí vědci se zaměřili na zkoumání struktury, organizace a dynamiky mikrotubulů, což jsou součásti vnitřní kostry buněk tvořené soustavou miniaturních trubiček. Soustředili se na mikrotubuly na povrchu buněk, které ovlivňují způsob ukládání celulózy do buněčné stěny, a tedy i to, jak bude buněčná stěna silná a jak silná bude celá rostlina. Na jejich orientaci závisí také to, jakým směrem rostlina poroste.

Posun je především v tom, že nově sledují místo usmrcených buněk mikrotubuly v pohybu. Vzorek snímají přes speciální světelnou mřížku, která rotuje a promítá na snímky typický vzor. Díky matematickým a statistickým metodám se pak jednotlivé snímky spojí dohromady a výsledný obraz je mnohem detailnější a ostřejší než dříve. „Je to skutečně velký posun dopředu. Podle úrovně fluorescence teď umíme mikrotubuly počítat, případně rozlišíme, jak blízko jsou u sebe. To zatím u živých buněk nikdo nedokázal," zdůraznil Šamaj.

K výzkumu vědcům posloužil model rostliny huseníčku rolního. Od něj chtějí v budoucnu přejít ke zkoumání mikrotubulů v ječmeni či vojtěšce. Výzkumem vědci získají důležité informace o vývoji rostlin či jejich odolnosti vůči stresům. Tyto výsledky mohou mít v budoucnu praktické uplatnění při šlechtění či genetické modifikaci hospodářsky významných plodin.

Autor: ČTK

10.6.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

POHLEDEM DENÍKU: Zeman a jeho lidé. Co se děje na Hradě?

Odchod vrchního protokoláře Jindřicha Forejta spustil lavinu otázek ohledně toho, jak to vlastně na Pražském hradě chodí.

Mikuláše, anděla a čerta na Slovensku zadržela policie

Bratislava - Tři sourozence převlečené za Mikuláše, anděla a čerta zadržela v západoslovenské Skalici policie. Bratr a jeho dvě sestry v kostýmech měli neobvykle rozdělené role: zatímco Mikuláš koledoval, anděl kradl, informovala slovenská média.

Šedesátiletá řidička smetla před semafory dítě, je těžce zraněné

Česká Třebová - Vážná nehoda se stala ještě za bílého dne uprostřed České Třebové. Auto zde srazilo dítě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies