VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ombudsmanka možná dostane víc pravomocí, návrh projedná vláda

Praha – S návrhem na rušení sporných zákonů či jejich částí se na Ústavní soud zřejmě bude moci nově obracet i ombudsmanka. Bude nejspíš moci podávat také veřejné žaloby kvůli diskriminaci. Počítá s tím návrh novely o veřejném ochránci práv, který by měla v pondělí projednávat vláda. Se změnou zákona přišel ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). Úpravu zmiňuje kabinet ve svém programovém prohlášení.

4.12.2014 38
SDÍLEJ:

Anna ŠabatováFoto: Deník/Martin Divíšek

Veřejný ochránce práv nyní nemůže Ústavní soud žádat o posouzení a případné zrušení sporných zákonů či jejich paragrafů. Podle podkladů pro vládu přitom právě ombudsman při prošetřování podnětů od lidí pravidelně naráží na problematická ustanovení, která mohou být v rozporu s ústavním pořádkem. Na Ústavní soud se nyní může obracet přímo jen prezident, nejméně 41 poslanců či 17 senátorů. Za určitých podmínek pak k němu může jít vláda, kraje nebo člověk, kterého se problém týká. Dienstbier už dřív řekl, že by nová pravomoc pro ombudsmana či ombudsmanku posílila ochranu lidských práv, ne vždy je prý politická vůle rozpory legislativy řešit.

Ombudsmanka či ombudsman by nově mohli také podávat veřejné žaloby kvůli diskriminaci. Nyní se může na soud obracet jen oběť. Vyřešení jejího případu soudní cestou podle zdůvodnění v návrhu ale nezaručuje, že se diskriminační jednání odstraní plošně. Zákaz nerovného přístupu k jedné osobě totiž nezakazuje pokračovat v takovém zacházení s dalšími lidmi. „Ve věcech diskriminace je veřejná žaloba vhodným nástrojem, jak ukončit jednání dotýkající se často práv velice širokého okruhu osob," uvedli autoři návrhu.

Poradní sbor

Ombudsman či ombudsmanka by měli podle návrhu také monitorovat plnění úmluvy o právech zdravotně postižených. Po rozšíření pravomocí by kancelář veřejného ochránce měla přijmout deset zaměstnanců. Na vybavení jejich pracoviště a na výpočetní techniku by byl potřeba milion korun, na provoz a platy by ročně putovalo 6,25 milionu korun. Vzniknout by měl i poradní sbor, který by se na problematiku zaměřoval. Měl by mít maximálně 15 členů, scházet se mají čtyřikrát za rok. Roční fungování této rady by vyšlo na 653.000 korun. Celkem by tak za první rok výdaje dosáhly zhruba 7,91 milionu a v dalších letech by činily o milion méně, uvádějí autoři návrhu.

Podle vládního legislativního plánu měly být změny účinné od roku 2016. V textu novely je ale termín účinnosti od druhého měsíce po vyhlášení ve sbírce zákonů. Pravomoci by tak ombudsmanka mohla získat dřív. Plnění úmluvy o právech postižených by pak měla podle návrhu monitorovat od července příštího roku.

Autor: ČTK

4.12.2014 VSTUP DO DISKUSE 38
SDÍLEJ:
Lubomír Zaorálek
6 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies