Zároveň informovala krajské úřady, které mohou zahájit řízení kvůli neoprávněnému poskytování sociálních služeb. Dnes to sdělila mluvčí ombudsmanky Iva Hrazdílková.

Na špatnou péči v některých neregistrovaných zařízeních upozorňovala Šabatová už loni. Tentokrát kontroly zjistily chyby v Penzionu pro seniory Atrium v Liberci, Domově na kopci v Červeném Újezdě na Teplicku, Penzionu Jiřinka v Brně a Penzionu Spokojené stáří v Luhačovicích. Zařízení v Červeném Újezdě je již prázdné, brněnský penzion provozovatelka uzavře.

Šabatová čtyřem zařízením sdělila, že buď musí dodržovat vyžadované standardy a registrovat se k poskytování pobytových sociálních služeb, anebo s touto formou podnikání skončit. Lidé by podle ní neměli do těchto zařízení své blízké posílat.

Boj s větrnými mlýny

Krajský úřad v Liberci zahájil správní řízení s provozovatelem Penzionu pro seniory Atrium loni v říjnu, do šetření se zapojila hygiena i stavební odbor v Liberci. „Dále byl podán podnět hasičskému záchrannému sboru, živnostenskému úřadu a úřadu práce k prošetření věci na základě jejich kompetencí," uvedl mluvčí kraje Jiří Langer. Správní řízení podle něj zatím není uzavřené. Vyjádření provozovatele zařízení ČTK zjišťuje.

Provozovatelka brněnského Penzionu Jiřinka Eva Žaludová dnes řekla, že se z vlastní vůle rozhodla zařízení k 31. březnu uzavřít, komunikaci s úřady považuje za boj s větrnými mlýny. Řádná registrace jejího zařízení prý není možná kvůli charakteru stavby v ulici Terezy Novákové i kvůli neurčitým požadavkům úředníků. Zařízení má deset lůžek, Žaludová si stojí za tím, že poskytovala kvalitní služby. Vzděláním je zdravotní sestra, i ostatní personál měl podle ní zkušenosti nebo rekvalifikační kurzy. „Pomohla jsem mnoha rodinám," řekla Žaludová. Míst ve státních zařízeních je podle ní málo, rodiny musejí dlouho čekat.

Penziony podle Šabatové formálně fungovaly jako ubytovací zařízení, přitom však poskytovaly péči jako sociální služba typu domova pro seniory. Provozovatelé tak unikali kontrolám, které jsou obvyklé v registrovaných zařízeních sociálních služeb.

Šabatová konkrétně v různé míře zjistila omezování osobní svobody, zásahy do soukromí a rizikové či netransparentní používání léků, včetně tlumicích. Problémy byly také se stravou, hrozila podvýživa a dehydratace. Personál prý často nerespektoval lidskou důstojnost, někdy ani hygienické standardy. Platby za pobyt v zařízení přesahovaly v některých případech průměrný starobní důchod.

Stát chce přitvrdit

Ve dvou zařízeních se podle Šabatové nacházeli i senioři hovořící pouze německy, jimž personál nerozuměl a nebyl schopný se s nimi domluvit.

Areál v Červeném Újezdu na Teplicku je od loňského prosince prázdný. Ústecký kraj spolu s novým provozovatelem areálu bývalého uprchlického tábora odstěhoval všech 39 klientů. Asi polovina klientů, kteří trpěli duševní nemocí, skončila v psychiatrických léčebnách. Ostatní se buď vrátili k rodině, nebo žijí na ubytovně s podporou pečovatelské služby.

Stát chce v boji proti neregistrovaným ústavům sociální péče pro seniory přitvrdit, informovalo už loni ministerstvo práce a sociálních věcí. V Česku je podobných zařízení zřejmě kolem 80, přesný počet ale nikdo nezná. Loni dostaly tři firmy, které podobné služby poskytují, od krajských úřadů pokuty v celkové výši necelého půl milionu korun.