Ondřej Liška: Když berete pár tisíc měsíčně, nemáte šanci dovolat se práva

Za šest týdnů půjdeme volit. Platí, že Stranu zelných vede nezkušený, nevýrazný a nepevný muž, jak vás popsal váš předchůdce Martin Bursík?
Cítím se jako dostatečně zkušený, poučený a dobrý lídr, protože mám podporu lidí, kteří věří, že to, oč se snažím jako předseda zelených, je správné. Bursíkova slova byla motivována spíš osobními než politickými věcmi, a proto jsem je ani nijak veřejně nekomentoval.

Myslím, že o pevnosti mých postojů a mém charakteru si mohli udělat obrázek všichni, kdo mě sledovali v posledních čtyřech letech. Například se mi při velmi tvrdých vyjednáváních povedlo prosadit navýšení platů učitelů o 4,5 miliardy korun, když se všude jinde škrtalo. Nebo když celá vláda hlasovala pro americký radar a já jediný byl proti.

Nikdo vám nemůže odepřít pevnost postojů při odmítání radaru. A když jste si to mohli vychutnat při podpisu smlouvy START mezi Obamou a Medveděvem, tak se pro vás na Hradě nenašel dostatečně dlouhý stůl.
To beru jako neuvěřitelnou parodii, kdy nějaký snaživec měl zájem na tom, aby na Hrad nebyli pozváni dva zástupci strany, která není Václavu Klausovi názorově blízká. Připadá mi zvláštní, že pan prezident a jeho kancelář si ve chvíli, kdy Prahou kráčejí dějiny, dělají takové starosti s tím, kdo bude mezi desítkami hostů. Možná ale pan prezident jen došel k závěru, že když se názory na klimatické změny a odzbrojení mezi zelenými a Barackem Obamou výrazně shodují, potkáme se pravděpodobně při jiné příležitosti.

Radar a platy učitelů, budiž. Cestou za vámi jsem se ale málem udusila zplodinami z výfuků, na severní Moravě se nedá dýchat, prolomení limitů je na spadnutí. Opravdu máte dojem, že jste v Topolánkově vládě něco ze zeleného programu prosadili?
Rozhodnutí účastnit se vlády nelituji, i když jsme za něj zaplatili obrovskou cenu. Nicméně podařilo se nám dosáhnout mnohem více, než by odpovídalo síle šesti mandátů. Podařilo se prosadit program Zelená úsporám, kde už se z 20 miliard korun dvě vyčerpaly.

Jenže voliči zelených především chtěli, aby o víkendech zmizely kamiony ze silnic a větší část dopravy se přesunula na koleje. Skutek utek, že?
To byl jeden z klíčových programových bodů. Přestože jsme to prosadili do vládního prohlášení a naši ministři na omezení trvali, naši koaliční partneři návrh ve sněmovně zablokovali, prostě nás podrazili.

MÁME PODMÍNKY PRO VLÁDNUTÍ

Vždyť říkám, že jste v ní byli jako páté kolo u vozu.
Pro mne z té zkušenosti plyne velké ponaučení. Do žádné budoucí vlády zelení už nevstoupí ani nebudou jednat o podpoře nějakého uskupení, pokud hned na začátku se potenciální koaliční partner nepřihlásí k několika nepřekročitelným principům.

S povděkem kvituji, že Paroubkova metoda jasných předvolebních podmínek se v politických luzích zabydluje. Jaké jsou tedy ty vaše?

Vláda s naší účastí nebo podporou by musela do jednoho roku schválit a prosadit tvrdá protikorupční opatření. Bez osekání chapadel korupce nelze demokraticky vládnout. Vždyť dnes premiér a ministři nakonec nemohou svobodně rozhodovat, protože jsou spoutáni a manipulováni různými skrytými zájmy svého okolí.

Jako ti, kteří poslali 25 milionů ze státního rozpočtu na projekt poradce šéfa sněmovny Vlčka?
To je jedna z desítek kauz, které stejně vyšumí a zametou se pod koberec. A právě tím politici vysílají lidem vzkaz: Dělejte si, co chcete, pokud jste bohatí a mocní. Když berete pár tisíc měsíčně a poctivě živíte rodinu, nemáte šanci dovolat se práva. To je otřesná vizitka pro demokracii dvacet let po jejím obnovení.

Co s tím? Zavedeme agenty provokatéry a korunní svědky?
Ti to rozhodně nevyřeší. Nejhorší, co se u nás děje, je české rozkrádání v malém. Malé zakázky do dvou milionů nikdo nekontroluje, i když při nich se krade nejvíc. Přitom objem těchto tzv. malých zakázek je na chlup stejný jako těch velkých.

MINISTERSTVA NEMAJÍ BÝT KOŘISTÍ STRAN

A co s tím chcete dělat? I když se okolnosti přiklepnuté zakázky zveřejní na internetu a stanoví se finanční stropy, nikdo nezaručí, že ji nedostane starostův známý.
Určitě bude ještě trvat nějakou dobu, než se česká politika a veřejná správa zkultivuje, abychom nebyli svědky takhle trapné korupce. Na druhou stranu můžeme okamžitě zpřísnit zákon o veřejných zakázkách a přijmout zákon o státní službě. U nás to zatím funguje tak, že každý nový ministr si může přivést celý nový tým a všechny původní úředníky vyházet. Velké politické strany vnímají resorty jako svou kořist.

Zažil jste to na vlastní kůži?
Jasně. Na ministerstvu školství jsem se chtěl rozloučit s jedním úředníkem, který nepracoval dobře. Jenže to byl lidovec, takže jsem okamžitě narazil na obrovský povyk u koaličního partnera, že na něj nesmím sáhnout, protože je pod ochranou KDU-ČSL. To je absurdní. Dokud tu nebude kariérní řád, nic se nezmění.

Možná by pomohlo začít u sebe a zaříct, že poslanci budou respektovat nález Ústavního soudu a neprosazovat nesouvisející přílepky zákonů jako to udělal pan Polanský se zákonem o soudech a soudcích.
My samozřejmě pro to nebudeme hlasovat. Polanského návrh ale považuji za absolutně skandální malou domů, kdy si neúspěšná ministryně spravedlnosti připravuje cestičku do instituce,, kde bude moci pokračovat až do důchodu.

Vy ale přece nevíte, zda přílepek o změně jmenování šéfů Nejvyššího soudu iniciovala ministryně Kovářová.
V kuloárech se o těchto ambicích paní Kovářové hovoří už dlouho, akorát že pro tento post nemá kvalifikační předpoklady. Pak není nic snazšího, než ty podmínky změkčit, aby se do nich vešla i paní ministryně. To se děje za bílého dne a mne šokuje, že se ODS formou přílepku o něco podobného může snažit. A je to absurdní, i kdyby nešlo o změnu na objednávku ministryně. To, že paní Kovářová jde systematicky na ruku justiční mafii.

To jest komu?
Lidem kolem pana Němce, kteří se podíleli na kauze Čunek, paní Vesecké, která jmenovala náměstky Nejvyššího státního zastupitelství dva bývalé asistenty. To je přece výsměch všem, kteří stále věří, že žijeme v právním státě. To je nepotismus, dosazování spřízněných lidí do úřadů. Tohle je v absolutní rozporu se vším, co velká většina lidí po Listopadu 89 očekávala. Já jejich frustraci rozumím a sdílím ji. Čtyři roky jsem strávil v kalných vodách politiky a snažil jsem se alespoň o to, aby zelení mohli říct, že se v nich nenamočili a nejsou spojeni s žádnou korupční kauzou a nezapletli se do klientelistických sítí.

Což v republice, o níž se říká, že je ČEZká, není zrovna málo. Jenže mohou být politici něco víc, než jen loukami v rukou mocných byznysmenů?
Bohužel řada věcí, které jsme zažili, skutečně padá na vrub různým lobbistickým tlakům. Mnozí možná očekávali, že překlenovací vláda bude v tomto směru odolnější. Ve skutečnosti se odehrávají mnohem brutálnější věci

Neděste mne. Co se ještě chystá, kromě Prunéřova a zamítnuté novelizace horního zákona?
Ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský v pondělí předloží vládě audit všech ekologických zákonů, které prý brání konkurenceschopnosti České republiky.

Navrhuje, aby se z registru toxických látek vyňaly některé firmy a látky. Lidé by tím pádem nevěděli, co se vypouští do řek. Má umožnit vlastníkům silnic bez zábran kácet aleje, navrhuje zrušení či změkčení 96 ekologických norem.

To abyste začal hledat provaz, když ještě připočtu, že ve čtvrtek prezident Klaus jmenoval ministryní životního prostředí Rút Bízkovou, bývalou mluvčí ČEZ.
Tak to je výsledek tlaku uhelné lobby, která bude tlačit, aby dal souhlas s modernizací Prunéřova, která nevyužije nejúčinnější technologie. Tohle a návrh na zrušení 96 zákonů je opravdová sladká tečka za Fischerovým vládnutím. Na něco takového neměl žaludek nikdo před ním a je tudíž namístě otázka, komu ti lidé vlastně slouží a pro koho pracují.

Zřejmě si myslí, že ekonomické prosperitě země.
Ale každý přece ví, že ekologická politika není v rozporu s ekonomickým rozvojem. Ve Finsku či Dánsku to pochopili a získali tak obrovskou konkurenční výhodu. To, co se vyrobí v ČR, je za cenu dvojnásobného množství spotřebované energie ve skandinávských zemích. Náš průmysl je zastaralý a špinavý. Když to změníme, můžeme vytvořit mnoho pracovních příležitostí. V Dánsku například při obrovském ekonomickém růstu ani o píď nezvýšili spotřebu energie.

Asi tam nemají pana Romana či Tykače.
No, asi nemají. Vždyť poslední kapkou byly poslední akvizice ČEZ, které jsou vysoce nadhodnocené a připomínají krádeže za bílého dne. To se člověk fakt ptá, kam ty peníze plynou.

DO TOSKÁNSKA LETOS POJEDE 180 POSLANCŮ

Co takhle do Toskánska?
Já vám dokonce mohu dát seznam 180 lidí, kteří letos pojedou do Toskánska. Budou to všichni, kdo byli proti zrušení přílepku, na jehož základě 68 miliard za emisní povolenky místo do státního rozpočtu putovaly přímo do pokladny ČEZ. Tedy do společnosti, která každý rok ohlašuje rekordní zisky a jejíž ředitel, pan Roman, dává stomilionové dary škole prezidentova syna. Letos ty výdaje ČEZ tedy budou vyšší, protože těch 180 poslanců bude nutné ubytovat v pronajatých vilách, nakrmit, zabavit.

Peníze se prostě ujaly vlády nad lidmi. Vezměte si prolomení limitů na severu Čech. Zdá se, že sami starousedlíci nakonec kývnou na vystěhování, když jim Mostecká uhelná vyplatí třeba pět nebo deset milionů odškodného.
Ale ono se opravdu nedá všechno koupit. Každý pochopitelně uvažuje o tom, jak uživit vlastní rodinu. Když takovému člověku bohatá firma nabídne slušnou kompenzaci, obtížně lze jejich souhlas odsoudit. Proto my nechceme, aby k takové situaci došlo. Tohle je politické rozhodnutí, které řekne, zda má Česká republika vytěžit půdu pod nohama, spálit ji a vyvážet elektřinu. A to za cenu vlastního zdraví a zničení krajiny. Ústecký region potřebují novou perspektivu, a ta není v uhlí, které jednou dojde.

V čem tedy?
V Ústeckém kraji je nejnižší vzdělanost v republice a pokud se mají někam investovat peníze, pak ne do škodlivých jezů na Labi, ale do univerzitního kampusu a ústeckých škol. Jedině vzdělanost vytvoří nové pracovní příležitosti a umožní rozvoj regionu. Pro zelené je vedle boje proti korupci, za čisté životní prostředí, ekologickou ekonomiku právě vzdělanost a investice do ní nejdůležitějším tématem. Navíc jsem přesvědčen, že mým nástupcům na ministerstvu školství nakonec nic jiného nezbude. Veřejnost si ty kroky vynutí. Rodiče budou tvrdě vyžadovat, aby stát za jejich daně poskytl dětem kvalitní vzdělání. Učitelé budou víc stávkovat, protože budou chtít, aby jim stát k tomu vytvořil podmínky. Já prostě věřím, že vzdělání je klíč k naší budoucnosti. Proto naší podmínkou bude zásadní změna rozpočtových pravidel, která navýší prostředky do školství

BRIGITTE LIŠKA LUGGIN: Cítím se jako šťastná pracující matka

„Moje manželka je prostě Výborná,“ říkával s úsměvem bývalý významný lidovec a nyní ústavní soudce Miloslav Výborný. A Ondřej Liška zase může hrdě poznamenat: „Moje žena je prostě zelená.“

Náklonnost k tomuto politickému směru je také dala dohromady. Seznámili se v Evropském parlamentu, kde tehdy oba pracovali pro skupinu zelené europoslance. „Považuji zelené za jedinou politickou sílu, která se dívá dále než na příštích pár let, je nezávislá na různých podezřelých zájmech a zasazuje se za čisté prostředí a zdraví lidí,“ sdělila Deníku Brigitte Liška Luggin.

Vnitřně bohatý člověk...

Na budoucím manželovi ji zaujal především entusiasmus a vášeň pro všechno, co dělá, ať už je to jeho práce, rodina nebo umění. „Ondřej je vnitřně bohatý člověk, nebojí se nových výzev a je podle mně obdivuhodné, že jej ani život v politice nijak zásadně nezměnil,“ svěřila se. Jedenatřicetiletý Liška reprezentuje novou polistopadovou generaci. A týká se to i výběru partnerky. Nejen že si vybral Italku, ale také přirozeně emancipovanou ženu s diplomem za politologii na univerzitě v Bologni a za evropskou politiku na London School of Economics.

Ačkoli mají dvě dcerky, tříletou Stellu a roční Miriam, paní Brigitte dál pracuje, a to na zastoupení Evropské komise v Česku. „Působím v oblasti práce s veřejností. Mám částečný úvazek, abych mohla trávit co nejvíce času s dcerami. Právě děti mi pomohly pochopit, co je skutečně podstatné a myslím, že se to pozitivně projevilo i na mé práci. Cítím se jako šťastná pracující matka,“ prozradila.

Doma vaří, protože je Italka

V manželovi má ale oporu. „Pomáháme si navzájem, máme hodně rovnoprávný vztah. Ondřej vodí Stellu do školky, já ji většinou vyzvedávám. O domácí práce se dělíme. Jen vaření je moje věc, ale to mnohem více souvisí s mým italským původem než s faktem, že jsem žena,“ směje se sympatická Brigitte.

A protože si už brala politika a porodila dceru ministrovi, úspěch zelených ve volbách by její život nijak nezměnil. Paní Liška Luggin ale neplánuje ani stěhování, kdyby to třeba nedopadlo. „Žijeme už čtyři roky v Praze a moc se nám tu líbí. Je to ve srovnání s jinými evropskými metropolemi město celkem vstřícné k dětem,“ říká. Jasné je jen to, že až Stella s Miriam dorostou do věku prvňaček, půjdou do jazykové školy. Není divu, u Lišků v kuchyni je totiž vedle češtiny mateřským jazykem i italština a němčina.