Takzvanou přeshraniční péči umožňuje už od konce října bruselská směrnice. Občané EU podle ní mají právo na péči mimo svoji zemi, pokud doma není, anebo by museli čekat nepřiměřeně dlouho. Informace o kvalitě a ceně péče mají mít kontaktní místa v jednotlivých zemích.

Totožnou normu projednávala Sněmovna už před volbami. Rozpuštěním dolní komory ale takzvaně spadla pod stůl.

Nyní musejí čeští pacienti žádat pojišťovnu o souhlas s plánovanou operací v jiné zemi EU, po přijetí novely ho potřebovat nebudou. Už teď hradí pojišťovny neodkladnou péči, tam také souhlas není nutný.

Ministerstvo zdravotnictví očekává, že počty lidí, kteří pojedou na plánovanou operaci do ciziny, a cizinců, kteří se dají operovat v Česku, budou zhruba vyrovnané. Protože pojišťovny zaplatí operaci v cizině do výše českých nákladů, řadu zájemců z ČR to prý odradí – v cizině je péče dražší. Pokud by přesto zájem českých pacientů prudce vzrostl, podle ministerstva se obnoví rychlou novelou podmínka předběžného souhlasu pojišťovny. Zdravotní služby, ke kterým by byl souhlas nutný, by byly v zákoně vyjmenovány.

Podle ministerstva se spíše dá očekávat, že z EU budou jezdit pacienti do tuzemska. Česká medicína má dobrý zvuk a operace zde vyjdou levněji.

Na plánovanou péči českých pacientů v zahraničí bylo v předchozích letech vynakládáno zhruba deset milionů korun ročně. Je to minimální procento z celkových výdajů zdravotních pojišťoven, které se ročně pohybují kolem 220 miliard.