Naposledy vyhasl v pátek život třináctileté dívky v areálu Sněžník v Dolní Moravě. Jen o den poději pomáhali záchranáři v Krkonoších u tří kolizí lyžařů a v Orlických horách došlo k vážnému zranění čtrnáctileté Slovinky, která skončila v bezvědomí.

„V první řadě by se měli lyžaři chovat zodpovědně vůči sobě samým a také vůči svému okolí. Avšak stačí se jen podívat, jak dodržují lidé zákony nebo doporučení. Každodenně řešíme problémy s arogantními lyžaři, které jsme upozornili na jejich nebezpečné chování,“ zoufá si Jiří Beran, provozovatel Skiareálu Špindlerův Mlýn. Stejné zkušenosti mají i v ostatních střediscích.

Nárazy do stromu mají katastrofální následky

Záchranáři z Horské služby potvrzují, že nejčastější příčinou kolizí lyžařů bývá nepozornost, nepřiměřená rychlost a přecenění svých schopností. „K nejhorším zraněním dochází v případech, kdy lyžař či snowboardista vylétnou ze sjezdové trati. Při nárazu do stromu často ve velké rychlosti bývají následky katastrofální,“ uvedl náčelník Horské služby Krkonoše Adolf Klepš.

Zrádné však bývají i situace při dojezdu k vleku, kdy už se lyžaři příliš nesoustředí. „Podobnou srážku jsem sám zažil před pěti lety, kdy mě při dojezdu k vleku srazila nekoncentrovaná lyžařka. Přestože jsem měl přilbu, skončil jsem v bezvědomí s přeraženou čelistí,“ popsal svoje zkušenosti náčelník Horské služby Orlických hor Josef Šifra.

Podle Jiřího Berana z lyžařského areálu Špindlerův Mlýn by k větší ochraně lyžařů nepomohlo ani úplné oplocení tratí sítěmi, o nichž se v poslední době stále častěji mluví. „Navíc je to nesmysl. Areály jsou součástí přírody. Lyžuje se v pásmech lesa, a pokud bychom vše oplotili, kudy bude procházet lesní zvěř?“ ptá se.

Co by pomohlo?

Mnohem účinnějším opatřením by podle něj mohlo být rozšíření sjezdovek a posílení pravomocí provozovatelů. „Jsem přesvědčen, že pokud by tratě byly kupříkladu 60, a ne 30 metrů široké, úrazů by o polovinu ubylo, jelikož provoz by nebyl tolik hustý. Musel by se však změnit postoj k ochraně přírody. Napomohlo by nám také, pokud bychom mohli vykázat lyžaře ze sjezdovky. Nyní to není možné. Tuto pravomoc máme jen na vleku,“ upřesnil Beran.

Z bezpečnostních prvků areály nejčastěji používají výstražné cedule, ochranné vaky a některé úseky jsou chráněné sítěmi. „Rozhodně by ale mělo být základem, aby návštěvníci sjezdovek dodržovali desatero FIS a používali ochranné pomůcky jako helmu a takzvaný páteřák,“ shodují se odborníci.

DESATERO FIS:

1. OHLED NA OSTATNÍ LYŽAŘE

Lyžař/snowboardista se musí cho〜vat tak, aby neohrožoval ostatní.

2. RYCHLOST A ZPŮSOB JÍZDY

Lyžař/snowboardista musí svou rychlost a způsob jízdy musí přizpůsobit schopnostem, terénním, sněhovým a povětrnostním poměrům i hustotě provozu.

3. VOLBA JÍZDNÍ STOPY

Lyžař/snowboardista přijíždějící zezadu musí svou jízdní stopu zvolit tak, aby neohrožoval lyžaře jedoucího před ním.

4. PŘEDJÍŽDĚNÍ

Předjíždět se může zeshora nebo zespodu, zprava nebo zleva, ale vždy jen s odstupem, který poskyt〜ne předjížděnému lyžaři či snowboardistovi dostatek prostoru.

5. VJÍŽDĚNÍ A ROZJÍŽDĚNÍ

Lyžař/snowboar­dista, který chce vjet do sjezdové tratě nebo se chce opět rozjet, se musí pohledem nahoru a dolů přesvědčit, že to může učinit bez nebezpečí pro sebe a ostatní.

6. ZASTAVENÍ

Lyžař/snowboardista se musí vyhýbat zbytečnému zdržování na úzkých či nepřehledných místech sjezdovky.

7. STOUPÁNÍ A SESTUP

Lyžař nebo snowboardista, který stoupá nebo sestupuje pěšky, musí používat okraj sjezdové tratě.

8. RESPEKTOVÁNÍ ZNAČEK

Lyžař/snowboardista musí respektovat značení a signalizaci.

9. CHOVÁNÍ PŘI ÚRAZECH

Při úrazu je lyžař/snowboardista povinen poskytnout první pomoc.

10. POVINNOST PROKÁZAT SE

Lyžař/snowboardista je v případě úrazu povinnen prokázat totožnost.

Čtěte také: Na Rychnovsku se těžce zranila lyžařka