Naposledy vyhasl v pátek život třináctileté dívky v areálu Sněžník v Dolní Moravě. Jen o den poději pomáhali záchranáři v Krkonoších u tří kolizí lyžařů a v Orlických horách došlo k vážnému zranění čtrnáctileté Slovinky, která skončila v bezvědomí.
„V první řadě by se měli lyžaři chovat zodpovědně vůči sobě samým a také vůči svému okolí. Avšak stačí se jen podívat, jak dodržují lidé zákony nebo doporučení. Každodenně řešíme problémy s arogantními lyžaři, které jsme upozornili na jejich nebezpečné chování,“ zoufá si Jiří Beran, provozovatel Skiareálu Špindlerův Mlýn. Stejné zkušenosti mají i v ostatních střediscích.
Nárazy do stromu mají katastrofální následky
Záchranáři z Horské služby potvrzují, že nejčastější příčinou kolizí lyžařů bývá nepozornost, nepřiměřená rychlost a přecenění svých schopností. „K nejhorším zraněním dochází v případech, kdy lyžař či snowboardista vylétnou ze sjezdové trati. Při nárazu do stromu často ve velké rychlosti bývají následky katastrofální,“ uvedl náčelník Horské služby Krkonoše Adolf Klepš.
Zrádné však bývají i situace při dojezdu k vleku, kdy už se lyžaři příliš nesoustředí. „Podobnou srážku jsem sám zažil před pěti lety, kdy mě při dojezdu k vleku srazila nekoncentrovaná lyžařka. Přestože jsem měl přilbu, skončil jsem v bezvědomí s přeraženou čelistí,“ popsal svoje zkušenosti náčelník Horské služby Orlických hor Josef Šifra.
Podle Jiřího Berana z lyžařského areálu Špindlerův Mlýn by k větší ochraně lyžařů nepomohlo ani úplné oplocení tratí sítěmi, o nichž se v poslední době stále častěji mluví. „Navíc je to nesmysl. Areály jsou součástí přírody. Lyžuje se v pásmech lesa, a pokud bychom vše oplotili, kudy bude procházet lesní zvěř?“ ptá se.
Co by pomohlo?
Mnohem účinnějším opatřením by podle něj mohlo být rozšíření sjezdovek a posílení pravomocí provozovatelů. „Jsem přesvědčen, že pokud by tratě byly kupříkladu 60, a ne 30 metrů široké, úrazů by o polovinu ubylo, jelikož provoz by nebyl tolik hustý. Musel by se však změnit postoj k ochraně přírody. Napomohlo by nám také, pokud bychom mohli vykázat lyžaře ze sjezdovky. Nyní to není možné. Tuto pravomoc máme jen na vleku,“ upřesnil Beran.
Z bezpečnostních prvků areály nejčastěji používají výstražné cedule, ochranné vaky a některé úseky jsou chráněné sítěmi. „Rozhodně by ale mělo být základem, aby návštěvníci sjezdovek dodržovali desatero FIS a používali ochranné pomůcky jako helmu a takzvaný páteřák,“ shodují se odborníci.
DESATERO FIS:
1. OHLED NA OSTATNÍ LYŽAŘE
Lyžař/snowboardista se musí cho〜vat tak, aby neohrožoval ostatní.
2. RYCHLOST A ZPŮSOB JÍZDY
Lyžař/snowboardista musí svou rychlost a způsob jízdy musí přizpůsobit schopnostem, terénním, sněhovým a povětrnostním poměrům i hustotě provozu.
3. VOLBA JÍZDNÍ STOPY
Lyžař/snowboardista přijíždějící zezadu musí svou jízdní stopu zvolit tak, aby neohrožoval lyžaře jedoucího před ním.
4. PŘEDJÍŽDĚNÍ
Předjíždět se může zeshora nebo zespodu, zprava nebo zleva, ale vždy jen s odstupem, který poskyt〜ne předjížděnému lyžaři či snowboardistovi dostatek prostoru.
5. VJÍŽDĚNÍ A ROZJÍŽDĚNÍ
Lyžař/snowboardista, který chce vjet do sjezdové tratě nebo se chce opět rozjet, se musí pohledem nahoru a dolů přesvědčit, že to může učinit bez nebezpečí pro sebe a ostatní.
6. ZASTAVENÍ
Lyžař/snowboardista se musí vyhýbat zbytečnému zdržování na úzkých či nepřehledných místech sjezdovky.
7. STOUPÁNÍ A SESTUP
Lyžař nebo snowboardista, který stoupá nebo sestupuje pěšky, musí používat okraj sjezdové tratě.
8. RESPEKTOVÁNÍ ZNAČEK
Lyžař/snowboardista musí respektovat značení a signalizaci.
9. CHOVÁNÍ PŘI ÚRAZECH
Při úrazu je lyžař/snowboardista povinen poskytnout první pomoc.
10. POVINNOST PROKÁZAT SE
Lyžař/snowboardista je v případě úrazu povinnen prokázat totožnost.
Čtěte také: Na Rychnovsku se těžce zranila lyžařka