Orlická přehrada, která je největším vodním dílem v České republice, v těchto dnech slaví 50 let od uvedení do provozu. V minulosti prošla mnoha zkouškami, těmi nejnáročnějšími byly povodně v letech 2002 a 2006. Tehdy odolala zátěži, se kterou se při jejím budování vůbec nepočítalo. Novinářům to dnes řekl generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala.

Stavba přehrady začala v roce 1954 a hlavní část prací pokračovala až do roku 1961. „Budovalo se to – známe to z těch historických a dokumentárních filmů – způsobem budovatelským. Člověk mohl mít někdy obavy, jak vůbec takováto stavba vznikala. Mohu ale říci, že toto vodní dílo bylo vybudováno velmi poctivě,“ ujistil Kubala.

Největší zkouška? Povodně

Prokázaly to podle něj právě katastrofické povodně v letech 2002 a 2006, které přehrada podle ředitele ustála se ctí. „A to byla ta největší zkouška,“ dodal. Podotkl, že v roce 2002 do přehrady přitékala desetitisíciletá voda a odtékala tisíciletá.

Podle ředitele sekce správy povodí Tomáše Kendíka byla tehdy díky Orlíku oddálena kulminace na Vltavě o 17 hodin, a lidé na dolním toku, tedy ve Štěchovicích, v Praze či Kralupech, se tak na příchod velké vody mohli lépe připravit. Zvládly se evakuovat ohrožené oblasti, postavit norné stěny a podobně. Přehrada také zadržela velké množství materiálu ze zatopených lokalit, a tím přispěla mimo jiné k tomu, že v Praze nebyl protržen Karlův most tak jako při podobně ničivých záplavách v roce 1890.

V minulosti se objevovaly výtky, že vodohospodáři mohli následky povodně ještě zmírnit, kdyby začali dříve vypouštět vodu. Kubala to ale odmítá. Poukázal na to, že vypouštění přehrady se musí řídit manipulačním řádem, který vychází z hydrologických předpovědí. „V rámci manipulací se dělá maximum,“ zdůraznil. Připomněl, že v roce 2002 si rekreanti stěžovali na zatopené pláže, o rok později bylo zase extrémní sucho. „S přírodou nemůžeme dělat nic, ale můžeme pracovat se situací, která nastane,“ uvedl.

Kendík v této souvislosti upozornil na to, že v srpnu 2002 se do přehrady kvůli vydatným dešťům dostalo 2,5 miliardy metrů krychlových vody. „I kdyby byl Orlík prázdný, nedokázal by povodni zabránit,“ namítl.

Pokračování projektu

V minulosti byly na přehradě zahájeny přípravné projekční práce na vybudování zdvihadla pro větší rekreační lodě, které by umožnilo plavbu z Českých Budějovic směrem na Prahu. „Stavební připravenost je hotova, ale je potřeba to zdokonalit a osadit technologií. Ten projekt byl ale podle mých informací v loňském roce zastaven, protože je to otázka priorit finančních prostředků,“ uvedl Kubala. O dalším pokračování projektu musí rozhodnout ministerstvo dopravy a Ředitelství vodních cest. Zatím se mohou dostat přes Orlík jen menší lodě.

Celkový objem vody v Orlické nádrži, která je dlouhá 68 kilometrů a zasahuje kromě samotné Vltavy také na Otavu a Lužnici, činí 716,5 milionu metrů krychlových. Nádrž je využívána k rekreaci, vodním sportům, rybolovu a také k odběrům povrchové vody. Ve spodní části přehrady je umístěna vodní elektrárna. Hráz přehrady je 81,5 metru vysoká a její šířka je 450 metrů. Podle Kubaly jde o největší tížnou, tedy gravitační hráz ve střední Evropě.

Lidem, kteří mají zájem si prohlédnout útroby orlické hráze a elektrárnu, je věnován pilotní návštěvnický projekt, který odstartoval koncem června a potrvá během letní sezony. Podle zájmu by se v něm mělo pokračovat i v příštích letech.

Povodí Vltavy spravuje celou Vltavskou kaskádu, kam patří Lipno I, Lipno II, Hněvkovice, Kořensko, Orlík, Kamýk, Slapy, Štěchovice a Vrané.

Vizitka vodního díla Orlík, od jehož dokončení letos uplyne 50 let:

Historie: Výstavba vodního díla Orlík, součásti takzvané vltavské kaskády, byla zahájena v roce 1956. První plány na stavbu obdobné přehrady vznikaly již koncem 19. století a především po první světové válce. V té době bylo však hlavním cílem splavnění Vltavy. Teprve po druhé světové válce padlo rozhodnutí, že orlický stupeň budované vltavské kaskády bude sloužit především jako zásobárna vody pro energetiku a další hospodářské využití. Vodní dílo bylo dokončeno v roce 1966 (rekultivační práce), zadržovat vodu a plnit funkci přehrady začal Orlík již v roce 1960 (byla definitivně přehrazena Vltava), o rok později dosáhla hladina jezera plánované výšky (přehrada byla slavnostně uvedena do provozu v prosinci 1961) a v roce 1962 začala fungovat elektrárna.

Charakteristika:
- hráz: přímá, tížná, betonová, má dvě spodní výpusti o průměru čtyři metry a tři přelivná pole na koruně; hráz stojí na říčním kilometru 144,65 nedaleko obce Solenice
- délka hráze: 450 metrů
- výška hráze: 90,5 metru
- zatopená plocha: 2733 hektarů
- délka vzdutí: 68 kilometrů na Vltavě, 22 km na Otavě a 7 km na Lužnici.
- objem nádrže: 720 milionů metrů krychlových (objemem největší přehrada v ČR)
- maximální hloubka: 74 m.

Hospodářské využití: K hlavním účelům díla patří vylepšování průtoků, výroba elektřiny, ochrana před povodněmi, zajištění průtoků pro vodárnu Podolí, zásobárna užitkové vody, nádrž slouží i pro lodní dopravu, rybaření, sport a rekreaci.
Elektrárna: elektrárna na levém břehu má nainstalovány čtyři Kaplanovy turbíny o celkovém výkonu generátorů 364 MW (4 x 91 MW; elektrárna s největším instalovaným výkonem v ČR - JE Temelín - má 2 x 1000 MW); unikátní lopatkové kolo turbiny, ve své době světová rarita, bylo oceněno na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu zlatou medailí.
Plavební zařízení: na pravém břehu je umístěno pro lodě o výtlaku do 300 tun lodní zdvihadlo ve sklonu 22 stupňů a délce 190 m (zatím vybudováno pouze stavebně, bez technologické části) a lodní výtah pro přepravu lodí do výtlaku 3,5 tuny a maximální šířky 2,6 m (plošinový vozík tažený elektrickým navijákem po kolejích).

Ostatní:
- přehrada je pojmenována po zámku Orlík, který stál na skále nad údolím Vltavy a dnes leží několik metrů nad hladinou jezera;
- nádrži muselo ustoupit několik vesnic (stovky obytných i hospodářských budov a například i 14 mlýnů a několik pil);
- stavba si vyžádala speciální zabezpečení hradů Orlík a Zvíkov, několik historických objektů bylo přesunuto mimo zatopenou oblast (řetězový most v Podolsku, kostel v Červené);
- přes jezero byly vybudovány nové silniční mosty u Podolska, dva u Zvíkovského Podhradí, konstrukčně unikátní most Žďákovský, u Červené byl postaven nový železniční most;
- během stavby se denně střídalo přes 1500 dělníků, dva z nich zahynuli;
- největší průtok za celou dobu existence přehrady byl zaznamenán při povodni v srpnu 2002 - nádrž svým retenčním objemem transformovala přítok 3900 m3/s na odtok z nádrže 3100 m3/s (průměrný dlouhodobý roční průtok je 83,5 m3/s, hodnota stoleté vody je 2050 m3/s).

(zdroj: Povodí Vltavy a.s., ČEZ, a.s., ČTK)