"Schválený mechanismus stanovení sazeb do budoucna považuji za zdravě vyvážený. Posiluje sice pozici uživatele, ale současně dává prostor zvýšit sazby více než o inflaci v odůvodněných případech," řekl Strejček.

Cílem novely je především transpozice směrnice o kolektivní správě, která sjednocuje pravidla pro výkon této správy v celé EU. Předkládalo ji ministerstvo kultury, zvyšování autorských poplatků ale vládní návrh neobsahoval. To vyplývalo z některých poslaneckých pozměňovacích návrhů, které nebyly přijaty, uvedla mluvčí MK Simona Cigánková.

Čtěte také: OSA zvýší ceny, obce se brání

Jan Simon, ředitel společnosti Intergram, nechtěl dnešní schválení novely v legislativním procesu příliš komentovat. "Aktuálně však musí nositelé práv zhodnotit, do jaké míry je Poslaneckou sněmovnou schválený návrh novely zásahem státu do jejich majetkových práv a zda je postavení nositelů práv a uživatelů uměleckých děl v rovnovážném postavení," sdělil.

"Novela autorského zákona má tendenci vracet nás zpět do socialismu. Najednou má v našem případě určovat stát, za jaké ceny mohou autoři, interpreti a výrobci hudebních nosičů nabízet svoji práci nebo své dílo. V tomto případě se jedná o restaurace a ubytovací zařízení, které mají být poslaneckou aktivitou chráněny proti nám autorům a interpretům, protože máme přirozeně zájem, jako každý výrobce, uspět na trhu, v tomto případě na trhu s hudbou," řekl předseda Svazu autorů a interpretů Jiří Vondráček.

"Autor hudby, autor textu ani interpret nedostávají v naprosté většině žádnou prvotní odměnu za to, že vytvořili společné dílo. Teprve užitím na veřejnosti se stane, že si na sebe písnička a její tvůrci vydělají, nebo nikoli. Není totiž možné prodat písničku jednou provždy tak jako stůl, mléko nebo automobil. Umělecké dílo prostě není hmota, kterou prodáte na trhu," argumentuje Vondráček pro vyšší odměny.

Čtěte také: Hackeři z Anonymous napadli stránky OSA

Někteří kolektivní správci navrhovali zvýšení poplatků až o polovinu. Kritici tyto požadavky označovali za nehorázné, neboť by podle nich neúměrně zatížily obce, provozovatele pohostinství i hoteliéry.

Strejček už dříve řekl, že v Česku se za práva autorů hudby platí málo v porovnání s Evropou. "Například v Maďarsku se srovnatelnou startovací pozicí a přibližně stejným počtem obyvatel v roce 2015 hospodský s jedním rádiem a jednou televizí na autorských poplatcích zaplatil v přepočtu 1537 korun měsíčně, zatímco český hospodský 261 korun," zdůvodňoval loni návrh na zvýšení poplatků až o 50 procent.

Poslanci dnes navrhli také uzákonit, že pro už navržený razantní růst autorských poplatků nad trojnásobek inflace v uplynulých třech letech, které autorské svazy oznámily loni, by musely získat souhlas Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) s tím souhlasil.