Ostatky astronoma půjdou pod mikroskop
Praha – Slavný dánský astronom Tycho Brahe podle pověstí a legend zemřel několika způsoby. Kterým přesně? To se dost možná za několik měsíců odborníci i veřejnost dozví.
Jan Zelenka
Diskutovat (2) 5.2.2010 22:32
Pražský magistrát totiž definitivně svolil k exhumaci jeho ostatků. „Vydali jsme stanovisko, že s tím souhlasíme. Teď už je to na vědcích,“ řekl mluvčí magistrátu Jiří Wolf.
O povolení už delší dobu žádali dánští vědci, tedy krajané známého astronoma, v čele s archeologem Jensem Vellevem z Aarhuské univerzity. Dočkali se. „Jsem nadšený, že ti, kteří pracují na tomto projektu, nyní uvidí, že všechny ty e-maily, dopisy a telefonické hovory nebyly zbytečné,“ citoval Velleva dánský deník The Copenhagen Post.
Braheho tělo bylo po smrti uloženo do hrobu ve staroměstském chrámu Matky boží před Týnem, kde spočívá dodnes. „Jsme už všichni zvědaví, v té hrobce je totiž pohřbena i jeho žena. Zároveň nás zajímá, jak to bylo s jeho údajným umělým nosem,“ prohlásil archeolog Zdeněk Dragoun, čímž potvrdil i fakt, že zkoumání astronomových ostatků nebude jen záležitostí dánských vědců.
Půjde o společný tým. „Samozřejmě a stoprocentně nebudou na exhumaci pracovat jen Dánové, budou pod dohledem Památkového ústavu a českých expertů,“ dodal Wolf. Vyjmutí Brahova těla se uskuteční zřejmě už na podzim.
Objasní se konečně příčina smrti?
Tycho Brahe strávil poslední dva roky svého života na dvoře císaře Rudolfa II. v Praze a zemřel koncem října 1601. Říká se, že se mu protrhl močový měchýř, když nemohl vstát od hostiny dříve než císař Rudolf II. Traduje se, že byl otráven. Spekuluje se také, že se zabil sám, když na sobě testoval různé elixíry. Možná měl ledvinovou chorobu…
Ať už jedna z nejznámějších postav přelomu 16. a 17. století zemřela jakkoli, po více než 400 letech se tedy může odhalit skutečná příčina smrti, a to díky moderním postupům. Vědci totiž disponují přístroji, které zanalyzují kosti, vlasy nebo zbytky textilií.
Hrobka Tycho Braha se však neotevře poprvé, už se tak stalo při tří stém výročí jeho smrti, v roce 1901 byla jeho rakev vyzvednuta poprvé, zkoumaly se vědcovy ostatky, které následně byly uloženy do nové cínové rakve.
V Dánsku jsou už nyní zvědaví na potvrzení hypotézy historika Petera Christensena, který tvrdí, že význačný astronom byl otráven svým vzdáleným příbuzným, švédským šlechticem Erikem Brahem, a to na pokyn dánského krále Kristána IV.





















