Domácí násilí řeší v Ostravě speciální tým

Agresorem bývají především manželé a druhové (41 až 50 let), kteří své partnerky neváhají napadat i před zraky dětí. Proti některým policisté nekompromisně uplatňují institut desetidenního vykázání, které lze i prodloužit.

V rámci Moravskoslezského kraje bylo nejvíce útočníků vykázáno na Ostravsku. Své domovy muselo letos opustit osmačtyřicet útočníků, což je nejvíce od roku 2007, kdy policie dostala možnost někoho vykázat.

Tým

Jak zdůraznil ředitel ostravské policie Tomáš Landsfeld v Ostravě je to i zásluha speciální týmu řešícího problematiku domácí násilí. Působí v něm čtyřicet policistů. „Čtyřiadvacet hodin denně je k dispozici vyškolený specialista,“ řekl Landsfeld s tím, že pokud zasahující hlídka pojme podezření, že by se mohlo jednat o domácí násilí, experta ihned kontaktuje.

Jedním z takových specialistů je Stanislava Klečková z ostravské policie, která však nevyjíždí jen k akutním případům domácího násilí. „V Ostravě máme dvě poradenská centra, kde se na nás může kdokoliv obrátit,“ řekla Klečková. Jedno se nachází na policejní stanici v Porubě, druhé v Moravské Ostravě. Lidé se většinou zajímají o způsoby, jak řešit své rodinné problémy. Mnozí také chtějí vědět, zda to, co zažívají, je či není domácí násilí, a co mají dělat.

Pomoc

Další možností je návštěva intervenčního centra, které působí například v Ostravě, kde se oběti svěřují se svými hrůznými zážitky. Podle vedoucí Intervenčního centra Ostrava Lucie Paprsteinové jde často o šokující příběhy ukazující, co všechno jsou lidé ochotni snášet. Od urážek a ponižování přes psychické týrání až po surové bití.

Podle Paprsteinové se to může stát prakticky komukoliv, kdo narazí na tyrana. A nemusí jít pouze o manželský či druhovský vztah.

Rodiče

Experti v poslední době zaznamenali nárůst počtu případů, kde potomci ubližují svým rodičům. Jedním z klasických případů je mladý nezaměstnaný člověk mezi osmnácti a dvaceti lety s neukončeným středoškolským vzděláním. Často svou roli sehrávají i drogy. „Má pocit, že se o něj rodiče musejí starat. A je schopen se toho domáhat i násilím,“ uvedla Paprsteinová.

Další kategorii představují dospělí potomci ve věku čtyřicet až pětačtyřicet let, kteří jsou dlouhodobě bez práce. Také oni si myslí, že by se ně rodiče měli postarat.

Stud a strach

Ne všichni týraní rodiče ale najdou odvahu navštívit policii nebo odborné centrum. „Je to hrozně těžká situace. Jde o blízkého člověka, existuje tam i citové propojení. Pro rodiče je to opravdu velmi obtížné,“ řekla Paprsteinová s tím, že mnozí z nich navíc dávají vinu sami sobě a vše berou jako výchovné selhání.

Dalším důvodem, proč někteří mlčí, je obava ze samoty. „Jsou schopni snášet obrovské hrůzy, jen aby nezůstali sami,“ dodala Paprsteinová.

Myslí i na děti

Svědky domácího násilí bývají často i děti. I když útok většinou nesměřuje vůči nim, policisté a odborníci je zařazují do skupiny osob ohrožených domácím násilím. Někdy je nutný jejich výslech. Občas dochází i k situacím, kdy matka s dítětem v náruči uteče v noci z domu na policejní služebnu. A pravě pro tyto, ale i další krizové situace policisté pro děti zajistili hračky.

„Pro práci s dětskými svědky začali policisté právě v Ostravě v roce 2010 využívat i hračky, například plyšového leoparda v pyžamu Daníka. Letos přibylo k Daníkovi slůně Tomík. S plyšovou hračkou si děti mohou nejen hrát, ale součástí slona je také dětská deka, hračka je tak multifunkční a je využívána ke krizovým situacím,“ uvedla mluvčí ostravské policie Gabriela Holčáková.