„Čím víc o tom vím, tím víc se toho bojím. Náš svět se během příštích 20 až 30 let změní, ať se nám to líbí, nebo ne. Můžeme to změnit, ale když nic neuděláme, budeme změněni my," varoval během své návštěvy Prahy přední světový klimatolog Hans Joachim Schellnhuber.

Jeho prognózy nejsou 
v žádném případě veselé. „Kdyby se teplota zvýšila 
o čtyři stupně Celsia, Německo, Švédsko nebo i Česká republika to přežijí. Nepřežila by to ale Afrika. Teď se bojíme 20 tisíc běženců, ale mluvili bychom o stamilionech lidí, kteří by museli opustit svoje domovy," doplnil klimatolog.

Ani tady ale oteplování planety nemusí skončit. Podle něho totiž ještě neskončila průmyslová revoluce, akorát se výroba přesouvá dále na východ, do zemí, jako je například Thajsko, Myanmar, nebo na západě třeba do Venezuely. „Když to bude pokračovat, čeká nás do roku 2100 oteplení o osm stupňů Celsia," předpověděl Schelln-huber, podle něhož jeho kolegové spočítali, že pokud by se spálila všechna fosilní paliva, která jsou na světě k dispozici, průměrná teplota na Zemi by se zvýšila o 12 stupňů Celsia a v takovém případě by zmizely úplně všechny ledovce.

Klimatolog, který je zároveň poradcem německé kancléřky Angely Merkelové, je však přesvědčen, že se podobným scénářům lze vyhnout, 
i když na to lidé nemají několik století, po která trvá průmyslová revoluce, ale už jen několik desetiletí. „Abychom nepřekročili oteplení o dva stupně Celsia, museli bychom 90 procent současných zásob fosilních paliv nechat v zemi," nadnesl.

Pro Českou republiku to je aktuální otázka, neboť vláda má na stole takzvaný antifosilní zákon, který ve středu nestihla projednat. Norma má za cíl do roku 2050 snížit závislost na ropě, plynu a uhlí 
o 80 procent. „Antifosilní zákon by rozhýbal nejen nová čistá odvětví s tisíci nových pracovních míst, ale pomohl by také tradičnímu strojírenství a stavebnictví," míní programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželuh, i když si myslí, že vládní cíle jsou ještě příliš malé.

Mnohem menší nadšení ale mezi ekology vzbuzuje záměr prolomit limity na lomu Bílina v severních Čechách, které by mělo podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) zajistit dodávku dalšího uhlí zejména pro teplárny. Ve hře je přitom i prolomení limitů u dolu ČSA, kterému by ovšem padly za oběť i domy v Horním Jiřetíně. Tato možnost by ale podle ministra nebyla nutná při dalším rozvoji jaderné energetiky v Česku. „Za předpokladu, že budou naplněny plány Státní energetické koncepce, to znamená, že elektrárna Dukovany bude fungovat do konce své životnosti, do roku 2037 a že tam postavíme nové bloky, aby plynule navázaly na tyto bloky, které budou odstaveny, nemusíme bourat Horní Jiřetín," vysvětlil Mládek.

Bourání domů by bylo zbytečné

Ekologové ovšem namítají, že bourání domů by bylo zbytečné. „Česká energetika se bez uhlí ležícího pod Horním Jiřetínem obejde. To není náš výmysl, ale závěry studií ministerstva průmyslu," uvedl šéf energetické kampaně 
Greenpeace Jan Rovenský. Proti bourání obcí podle posledního sociologického průzkumu agentury Ipsos je také 70 procent obyvatel Česka. Nicméně další těžba má i své zastánce. Dlouhodobě prolomení limitů požadují horníci a odboráři, kteří argumentují ztrátou zaměstnání.

Jenomže podle Schellnhubera je technologicky možné, že do roku 2050 by se nemusela fosilní paliva používat vůbec. Přispět by k tomu mělo sedm zásadních inovací: například superchytré energetické sítě; domy, které samy produkují obnovitelnou energii a re-cyklují vodu a teplo; přejít na elektrická auta; města, která si budou schopna energii vyrábět a recyklovat využitý materiál; města a regiony plánovat tak, aby se zamezilo plýtvání surovinami a energií nebo odsolovat mořskou vodu pomocí obnovitelných zdrojů. Zavádění těchto technologií ale nesmí trvat příliš dlouho, tvrdí Němec, jehož země už letos vyrobí téměř 30 procent elektřiny 
z obnovitelných zdrojů. Podíl takto vyrobené energie v Česku byl loni 13,17 procenta.

To, že by se energetika mohla do roku 2050 obejít bez fosilních paliv, nepopírá ani vedoucí oddělení strategie 
a mezinárodní spolupráce 
v energetice ministerstva průmyslu Tomáš Smejkal. Má to však jeden háček. „Do roku 2050 můžeme mít bezemisní energetiku. Není to problém technologický, ale ekonomický," řekl.

Hlavně ji nepřehřát