„Děti, jejichž matky byly v těhotenství ve znečištěném prostředí, mohou dostat dříve kašel, astma nebo obstruktivní plicní onemocnění COPD,“ uvedl Philipp Latzin z kliniky v Bernu. Tito pětitýdenní novorozenci prokazovali horší dechové funkce, nadechovali se častěji a více trpěli záněty dýchacích cest než děti matek, které žijí ve zdravém prostředí. „Výsledky studie jsou reálné, jedná se určitě o velké nebezpečí,“ komentoval pediatr Petr Pohunek z Fakultní nemocnice Motol.

Největší vliv na dětské plíce má ozón, oxid dusičitý a především jemné mikročástice prachu. Vznik problému však vědci zatím vysvětlit neumí. „Částečky prachu přechází z plic matky do krve a vyvolají tam reakci, která se přenese na plod. Další možností je nižší přísun okysličené krve do placenty a následný nedostatek vzduchu pro dítě,“ vysvětlil Philipp Latzin.

Děti kuřaček mají menší plíce

Vědci z Bernu přitom vycházeli ze známých faktů. Již několik studií potvrdilo, že děti kuřaček mají menší plíce. U dětí se také prokazuje, že pokud vyrůstají například u silnice, je vývoj jejich plic zpomalen.

„Na těchto případech vidíme, že plíce u dětí mohou být poškozeny ještě před narozením a zároveň je jasné, že kvalita životního prostředí ovlivňuje jejich vývoj. Proto jsme chtěli oba poznatky spojit a zjistit, jestli životní prostředí ovlivňuje už i lidský plod před narozením,“ vysvětluje jeden z pěti autorů studie Philipp Latzin.

Imisní limity právě pro prachové částice jsou u nás pravidelně překračovány. „Loni byl limit překročen na 35 procentech měřících stanic,“ uvedl Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha. Znečištění ovzduší je nejhorší v Moravskoslezském kraji a ve všech větších městech především v Praze, Brně, Olomouci a na Ústecku. „Jediným řešením je snižování automobilové dopravy ve městech a omezení topení uhlím,“ dodal Kotecký.