VYBERTE SI REGION

Ožije kultura na největším pražském sídlišti?

Praha - Jihoměstské divadlo Kotelna má vyrůst nedaleko vykřičeného domu.

18.2.2012
SDÍLEJ:

PROJEKT Jihoměstského divadla Kotelna počítá s multifunkčním využitím prostor. Foto: Vizualizace: architekt David Vávra

Kultura na Jižním Městě žije! To je vzkaz, který svým obyvatelům hodlá poslat jedenáctá městská část. Plánuje totiž postavit nedaleko stanice metra Háje divadlo.

„Na Jižním Městě akutně chybí celospolečenské kulturní zařízení. To je v podstatě problém, který řešíme už asi patnáct let. Nechali jsme si proto zpracovat studii, na základě které vzniká projekt Jihoměstského divadla Kotelna,“ sdělil Deníku starosta Dalibor Mlejnský.

Na zhruba 80 tisíc obyvatel nyní připadá jedno kulturní centrum, jedna galerie a multikino. To by se však mělo do roku 2014 změnit a Jihoměští by se měli těšit z divadla projektovaného architektem Davidem Vávrou, které má vyrůst na místě bývalé kotelny, na prostranství za kinem Galaxie v sousedství restaurace Stodoly.

„Na Jižním Městě není žádné kulturní vyžití, proto bych ocenila, kdyby zde divadlo vzniklo,“ myslí si Radana Asterová, která bydlí nedaleko.

Víceúčelový prostor

Projekt předpokládá, že se bude jednat o tzv. black box, tedy flexibilní víceúčelový prostor pro různé druhy živého umění. Obvykle má rovnou podlahu a neukotvení sezení, se kterým se dá dle potřeby manipulovat. Může tedy sloužit nejen jako klasické divadlo, ale také jako koncertní sál pro klubové akce nebo vystoupení klasické hudby. „Budova by měla poskytnout zázemí lidové škole umění, která v současnosti postrádá odpovídající prostor pro prezentaci svých aktivit. Plánujeme zde pořádat i reprezentativní plesy městské části. Chceme, aby byla Kotelna maximálně využita, jak odpoledne, tak i dopoledne,“ prohlásil Dalibor Mlejnský.

„Na Jižním Městě je kultury málo, zejména v lokalitě Háje a Opatov, takže by nějaký kulturní prostor obyvatelé městské části rozhodně potřebovali. Poptávka po něm je však dle mého názoru uměle vytvořená,“ vyjádřila se Radka Soukupová ze sdružení Hezké Jižní Město.

„Svého času zde fungovaly dva kulturní domy. Klubka dnes slouží jako Dům dětí a mládeže a z opatovského kulturáku byla vybudována boxérna. Přitom právě kulturní dům Opatov původně vůbec neměl být rušen,“ upozorňuje Soukupová.

Podle ní totiž zavření KD Opatov souviselo s rekonstrukcí polikliniky naproti, protože se tam po dobu přestavby měl nastěhovat lékařský personál. Nic takového se ale nestalo. Místo toho prostory koncertního sálu pronajala radnice boxerskému klubu, který z něho udělal tělocvičnu.

Opozice pro návrh nehlasovala

Také opoziční Hnutí pro Prahu 11 se staví k plánované výstavbě divadla, které by radnici mělo stát přes 38 milionů korun, negativně a při schvalování rozpočtu pro něho nehlasovali.

„Přestavba bývalé blokové kotelny na divadlo je mnohem složitější a samozřejmě i finančně náročnější než stavba zařízení typu „na zelené louce“, kde projektant může daleko lépe a levněji vyhovět požadavkům budoucího provozovatele. Navíc v době hlubokých propadů jak státních, tak i obecních rozpočtů, jen tak bezdůvodně stavět divadlo je luxus, který si Praha 11 nemůže dovolit, zvláště když na to nemá vlastní prostředky a žádá magistrát o dotace,“ vyjádřil se zastupitel Jiří Štyler.

„Původně jsme zvažovali, že zrekonstruujeme kulturní dům na Opatově, ale vzhledem k tomu, že se jedná o starou socialistickou zástavbu a prostory jsou nevyhovující, rozhodli jsme se pro nový projekt. Navíc nám vyšlo, že nová stavba se finančně vyplatí více než rekonstrukce,“ oponuje kritickým hlasům starosta Mlejnský.

Připouští však, že stavět samostatný objekt divadla mezi paneláky není optimální. Problematiku umístění komplikuje i skutečnost, že naproti plánované Kotelně už léta funguje noční klub Lotos. Za naprosto nevhodné to považuje i Jiří Štyler.

Divadlo vedle vykřičeného domu

„Poloha divadla asi 50 metrů od hospody typu pajzl a 70 metrů od podniku pro pány je velmi špatným řešením.“ Také obyvatele městské části překvapuje, že má nové divadlo vyrůst v sousedství vykřičeného domu. „Z nového kulturního prostoru mám radost, ale jestli to má být vedle bordelu, tak mi to tedy přijde fakt divné,“ hodnotí Jana Pokorná. Vedení městské části ale argumentuje tím, že na místě dnešního parkoviště, které stojí před plánovaným objektem, má vzniknout jakési náměstí. Není proto nic divného, pokud se vedle sebou sejdou divadlo, hospoda a nevěstinec. „V každém městě máte na náměstí pohromadě všechny tyto zařízení, včetně kostela. Ten náš stojí nedaleko,“ vtipkuje starosta. Právě náměstí je další z věcí, jež Jižní Město postrádá, a proto s jeho vybudováním radnice v budoucnosti počítá. Lokalitu, i v souvislosti s Kotelnou, vyhodnotila jako nejlepší řešení. Také architekt David Vávra vidí polohu svého projektu optimisticky. „Je velice pozitivní zprávou, že náměstí, jež obohacuje nejen restaurace Stodola, ubytovna ministerstva a nevěstinec, ale především, jak Fénix povstalý ze skutečného mouru, nový kulturní stánek s odpočinkovým prostorem a alejí.“

Za daleko lepší místo pro jakýkoliv kulturní svatostánek považuje Radka Soukupová například pláň před stanicí metra Opatov. Místo už několik let slouží ke konání nejrůznějších kulturních akcí, například undergroundovému Jižnímu pólu nebo festivalu folklórní hudby.

„V těsné blízkosti není žádná zástavba, takže by nedošlo k žádným dispozičním omezením objektu. Navíc se konání nejrůznějších akcí na tomto místě osvědčilo.“

„Pořádání kulturních akcí v Centrálním parku chceme zachovat. Půjde však převážně o akce pod širým nebem v teplejších měsících roku, třeba Street for Art. Letošní rok navíc plánujeme exkluzivní spolupráci s divadlem La Putyka, které na místě na několik měsíců postaví šapitó,“ vyjádřil se starosta Mlejnský.

Kam v současnosti za kulturou na stotisícovém „Jižáku?“

Street for Art


- Festival o životě, umění a lidech ve veřejném prostoru se každoročně koná na konci května.
- Prezentuje pouliční umění a street art od průvodů obřích loutek přes promítání filmů na stěny domů až po legální graffiti.
- Využívá přitom veřejné prostranství uprostřed sídliště.
- Letošní ročník bude mít téma lokální kultura.

KC Zahrada

- Zařízení nabízí výtvarné, pohybové i jazykové kurzy a workshopy streetartových disciplín.
- Děti sem mohou chodit například do školy animace nebo se učit cirkusovému umění, teenageři mohou zkusit yoyovat a pro dospělé jsou určeny kurzy jógy nebo bubnování.
- Multifunkční sál slouží k pořádání koncertů a divadelních představení. Součástí KC je i kavárna.

Chodovská tvrz

- Zrekonstruovaná budova je nejvýznamnější památkou na Jižním Městě, její historie sahá až do 13. století.
- Pořádají se zde komorní koncerty, výstavy a další akce, například divadelní představení pro děti nebo masopust.
- Galerie organizuje i programy pro školy a veřejnost a výtvarné dílny. Součástí je i restaurace.

Autor: Soňa Kacerovská

18.2.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
4

Od roku 2007 ubývá žen, které berou antikoncepci

Škoda 450 s Miss USA 1957 Charlottou Sheffieldovou.
14

Nejslavnější český kabriolet oslaví šedesátku. Víte, že pobláznil i Ameriku?

Svého dinosaura má i Nicolas Cage, Mongolsko je chce zpět

Mongolský pastevec Gelegraš si vylepšoval svůj příjem tím, že vodil turisty za starou dinosauří lebkou nedaleko útesů Bajanzag v poušti Gobi. Jednoho dne však zkamenělina zmizela. Podobně byly tisíce dalších zkamenělin ukradeny od té doby, co tam americký cestovatel Roy Chapman Andrews, který byl inspirací pro filmovou postavu Indiana Jonese, ve 20. letech minulého století objevil vejce dinosaurů.

Kardinál Vlk trpí rakovinou, čeká ho chemoterapie

Kardinál Miloslav Vlk trpí rakovinou plic s metastázami do kostí a čeká ho chemoterapie. Zdravotní problémy se u čtyřiaosmdesátiletého církevního představitele začaly projevovat zhruba na jaře loňského roku a o Vánocích se zhoršily natolik, že musel být na několik dní hospitalizován. Nemoc mu byla diagnostikována po Novém roce, nyní je v domácím ošetřování. Informuje o tom jeho osobní web.

NKÚ: Dotace přes 9 miliard výrazně nezlepšily stav přírody v Česku

Praha - Dotace na ochranu přírody za 9,4 miliardy korun v letech 2013 až 2015 výrazně nezlepšily stav přírody v Česku. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), jejíž výsledky dnes sdělila mluvčí úřadu Olga Málková. Ministerstvo životního prostředí (MŽP), které peníze z evropských fondů a státního rozpočtu rozdělovalo, podle kontrolorů nedokázalo vyhodnotit účelnost a přínos dotovaných projektů. Vyjádření ministerstva zjišťujeme.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies