VYBERTE SI REGION

Oznámili korupci. Končí bez práce

Praha /INFOGRAFIKA/ – Paní Jana jako šéfka majetkového odboru na radnici svého města před čtyřmi roky upozornila místní radu na chystané nevýhodné smlouvy k pronájmům nemovitostí vlastněných městem. V podkladech pro radní upozornila, že pokud se smlouvy v takové podobě uzavřou, musí město počítat se ztrátou 89 milionů korun. Odmítla se proto pod tyto smlouvy podepsat. 

2.4.2014 39
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/David Taneček

Místo aby jí město poděkovalo, že mu zachránila desítky milionů, stala se obětí šikany a musela zápasit s vedením radnice, které bylo do podezřelého obchodu zainteresováno.

Čelí tvrdé odvetě

Úřednice sice přišla o místo, ale nevzdala se. „Mysleli si, že se budu bát jako ostatní, nevěřili, že se jim postaví žena," vzpomíná dnes. Se svými poznatky se obrátila na protikorupční policii a o půl roku později skončil v želízkách tajemník radnice, proti kterému podala trestní oznámení. Loni 
v únoru pak soud vynesl odsuzující rozsudek. Přesto se ještě dlouhou řadu měsíců s radnicí dohadovala o nespravedlivém vyhazovu, až nakonec přistoupila na mimosoudní dohodu.

Tento případ není jediný, kdy oznamovatel musel čelit tvrdé odvetě od zaměstnavatele. Podle nejnovější studie občanského sdružení Oživení byly z práce vyhozeny tři čtvrtiny takzvaných whistleblowerů, tedy těch, kteří upozorní na nekalé jednání na svém pracovišti.

Oživení společně s dalšími neziskovými organizacemi zkoumalo situaci v pěti zemích Evropské unie. Kromě Česka také v Estonsku, Polsku, Slovensku a Maďarsku. Česká republika sice nedopadla nejhůře, ale žádná sláva to také není. Zákony totiž oznamovatelům nezaručují dostatečnou ochranu před případnou odvetou zaměstnavatelů. „Současný stav, kdy oznamovatel předává podle interních předpisů svá podezření svému nadřízenému, který je v drtivé většině do nekalého jednání právě zapojen, je nesmyslný," uvedla spoluautorka analýzy Lenka Petráková.

Ochranné mechanismy

Sdružení proto navrhuje některá opatření, která by whistleblowery chránila. „Ukazuje se, že ochranu nestačí poskytovat jen zaměstnancům státní správy, ale i soukromých firem. Některé velké nadnárodní společnosti už mají zvláštní oddělení, na které se mohou oznamovatelé obracet. Takový interní mechanismus ani nepotřebuje změny v zákoně. Změnu zákona by však potřebovala ochrana, podle níž by zaměstnavatel nesměl učinit žádná odvetná opatření po dobu, po kterou by se oznámení šetřilo," přiblížila Petráková.

S pokusem, jak oznamovatele lépe chránit, loni přišel už senátor Libor Michálek (nezávislý, zvolen na kandidátce KDU-ČSL, Strany zelených 
a pirátů). Ve svém návrhu třeba zaváděl roční lhůtu, ve které by oznamovatel nemohl být vyhozen z práce či sesazen na nižší pozici. Horní komora však s jeho normou nebyla spokojena. Podle odborníků by návrh potřeboval dopracovat.

O několik měsíců dříve materiál na ochranu oznamovatelů připravil i Úřad vlády ČR. Nakonec však byl odmítnut kvůli rozpočtové náročnosti. „Nikde ovšem nebylo zohledněno, k jakým úsporám může dojít, když na tyto případy oznamovatel upozorní," doplnila Petráková.

V těchto dnech končí lhůta, kdy měla být vládě předložena analýza možností podpory 
a právní pomoci pro oznamovatele. Náměstkyně šéfa legislativní rady vlády Kateřina Valachová uvedla, že se s materiálem v současné době seznamují.

Ke spolupráci by úřad chtěl přizvat i zástupce Oživení 
a pracovat také s jeho informacemi. Poté by se mělo rozhodnout, jak dál. „Máme spoustu nástrojů, které by oznamovatele měly chránit, ale výsledky jsou tristní. Podle mých zkušeností by stačilo jít cestou novelizace stávajících právních předpisů," dodala.

České právo má řadu nástrojů, jak takzvané whistleblowery chránit. Situace přesto zůstává tristní.

Autor: Vilém Janouš

2.4.2014 VSTUP DO DISKUSE 39
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies