Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pačes: Bakterie s arzenem nejsou novou formou života

Praha - Bakterie s arzenem v DNA jsou podle biochemika Václava Pačese z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd sice pozoruhodné, ne však překvapením. Rozhodně nejde o nějakou novou formu života, jak se píše v médiích snad po celém světě, řekl.

3.12.2010 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: profimedia.cz

Pačes tak reagoval na objev vědců z Amerického úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Názor, že tato bakterie je jen dokladem dosud neznámé schopnosti organismů přizpůsobit se prostředí, zastávají i jiní vědci ve světě.

Až tak překvapivé to není

Američané objevili v kalifornském jezeře Mono bakterie, které dokázaly ve své molekule dědičné informace DNA nahradit fosfor jedovatým arzenem. Pačes to ale rozhodně nepovažuje za nějakou formu života, která by se mohla objevovat někde ve vesmíru, jak objev interpretují některá média. "Já to tak nevidím, dokonce musím říct, že i když se jedná skutečně o takovou zvláštnost, že mě to ani nepřekvapilo," řekl.

Nahrazení atomů fosforu atomy arzenu v molekule DNA není podle Pačese zase tak neočekávané a překvapivé, protože v periodické soustavě prvků je arzen hned pod fosforem, to znamená, že má podobnou konfiguraci elektronů, a tudíž mají oba prvky řadu podobných vlastností. Podobně je tomu podle Pačese i u jiných prvků. Vynález silikonu a dalších umělých hmot je například založen právě na podobnosti uhlíku a křemíku, protože uhlík je ve všech molekulách života, tak se jemu podobný křemík velice dobře hodil pro jakési simulace přírodních látek a vznikly umělé hmoty. "Tak tady je to podobné," uvedl.

I jiné bakterie

Protože jezero Mono obsahuje množství solí arzenu, tak v něm podle Pačese není příliš fosforu. Většinu bakterií takové prostředí zabilo, ale některé dokázaly, zpočátku více méně náhodně, se adaptovat tím, že začaly zabudovávat do své DNA místo atomů fosforu atomy arzenu. Věda ale podle Pačese zná řadu bakterií, které se vymykají tomu, co je považováno za základní podmínky pro život. Existují například bakterie, které rostou a množí se v gejzírech s přehřátou párou přes 100 stupňů Celsia, jiné bakterie vydrží a rostou dokonce v atomových reaktorech, to znamená, že snesou vysoké dávky záření, nebo jsou bakterie, které rostou v koncentrovaném roztoku solí nebo se dokonce množí v mrazu.

Jde tedy i v případě jezera Mono podle Pačese o velice zvláštní bakterii a o pozoruhodný objev. "Ale já ho neinterpretuji tak, že se tady objevilo něco, co zásadně mění náš názor na život. Určitě to není nová forma života. Jde jen o zvláštní adaptaci," uvedl. Pačes si také nemyslí, že by bylo možné bakterie z jezera Mono využít k "těžbě" arzenu. Jsou podle něj bakterie, které dokážou koncentrovat třeba zlato nebo některé těžké kovy. To se ale děje na zcela jiném principu. Tyto bakterie zlato nezabudovávají do DNA, ale jeho vysoký obsah mají jejich proteiny. Je to něco podobného jako u feritinu, bílkoviny, která váže velké množství železa a kterou mají různé organismy včetně člověka.

Autor: ČTK

3.12.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Zemětřesení v Mexiku
AKTUALIZUJEME

Mexiko zasáhlo další silné zemětřesení. Mělo sílu 7,1 stupně

Ruské vojenské helikoptéry během manévrů Západ 2017 na cvičišti u Petrohradu.
12 5

Při cvičení Západ 2017 došlo k nehodě, střela zamířila mezi novináře

EXKLUZIVNĚ

Somálka, která prohrála soud o hidžáb, získala azyl na čestné slovo

Deník zjistil, jak se do Česka dostala Somálka Ayan Jamaal Ahmednuurová, které v úterý Městský soud v Praze zamítl žalobu proti pražské Střední zdravotnické škole kvůli zákazu nošení hidžábu. Sedmadvacetiletá Somálka se do země dostala bez jediného dokladu, azyl jí byl udělen na základě čestného prohlášení.

Začíná kampaň Číst Havla. Dětem přiblíží Havla jako literáta

Knihovna Václava Havla dnes spustila kampaň Číst Havla, která chce žákům základních a středních škol pomoci poznat Václava Havla nejen jako velkou postavu české historie, ale především jako čtivého a podnětného spisovatele.

Na sdílení kol půjde 20 milionů. Města mohou žádat o dotace

Sdílení jízdních kol ve městech podpoří nová dotace ze Státního fondu životního prostředí. Na takzvaný bikesharing je určeno 20 milionů korun. O peníze mohou žádat města, dopravní podniky i soukromé firmy. Dalších 20 milionů půjde do osvěty pro ekologicky čistou dopravu. 

AUTOMIX.CZ

TEST: Jeden řidičák, dvě cesty. Vyzkoušeli jsme skútry, na které stačí "béčko"

Jestli žijete s autem ve větším městě, tak vás dost možná taky štve ranní doprava. A velice často i ta odpolední. Možná by se vám vyplatilo přesednout na něco, co disponuje polovičním počtem kol a pouze jednou stopou. Nebojte se, bicykl vám tlačit nebudeme. Řešením může být skútr.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení