Jednou z příčin nedostatku informací v nemocnicích a ambulancích je přetrvávání modelu nadřízenosti lékaře nad pacientem. „Pořád cítíme, že lékaři přistupují k pacientům patrionalisticky, a ne jako k partnerům. Jde o letitý problém, který ale není jen ze strany lékařů. Můžeme si za to i my pacienti, nemáme dostatek odvahy otevřeně mluvit o svých problémech a o informace žádat," říká Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením ČR. Důsledky špatné komunikace pak postihují obě strany. Lékař nemá potřebné informace o zdravotním stavu léčeného a pacient se nedozví dost, aby si nastavil režim tak, aby léčba byla úspěšná.

Lékaři by se tedy měli více zaměřovat nejen na formální komunikaci, které ze zákona musejí dostát, ale i na to, jak s pacientem jednají a rozšířit rozsah podávaných informací. Nemocný by se tak od nich mohl například dozvědět o konkrétní pacientské organizaci, která sdružuje podobně nemocné. Ty mohou nabídnout poradenství, pomoci překonat prvotní strach a naučit se s daným onemocněním sžít. Právě tato sdružení hrají v řadě evropských zemí v systému zdravotní péče významnou roli. Spolu s lékaři totiž pomáhají pacientům s nově diagnostikovaným onemocněním orientovat se ve vzniklé situaci. Obrovskou pomocí jsou i pro rodinu nemocného. V Česku dnes existují organizace na téměř všechna chronická onemocnění i na vzácné choroby. Jsou tvořeny jak pacienty, tak jejich rodinnými příslušníky. Zatímco s ministerstvem zdravotnictví spolupracují pravidelně, komunikace mezi nimi a lékaři stále nefunguje.

Učit se komunikovat

Předmět komunikace s důrazem na medicínsko-právní rovinu je možné na některých lékařských fakultách studovat již sedm let. „Ze strany mediků je o něj stále větší zájem. Zjišťují, že jejich práce není jen o medicíně, ale i o komunikaci, povinnostech, právech, odpovědnosti a že bez právního minima se dnes při poskytování péče neobejdou," řekla Deníku Jolana Těšinová, přednostka Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Podle náměstkyně ministra zdravotnictví Lenky Tesky Arnoštové u nás nefunguje ani komunikace pacientů s ústředními orgány státní správy. „Pacient je v současném systému dezorientován. Navíc stížnosti nejsou centrálně řešeny. Lidé se obracejí na své zdravotní pojišťovny, lékařskou komoru, ministerstvo, odbor kontroly stížností nebo na příslušný krajský úřad. Je třeba je koncentrovat na jedno místo," říká náměstkyně. Snahou resortu je situaci co nejdříve zlepšit. Za tím účelem byla nedávno zřízena emailová schránka propacienty@mzcr.cz, kam mohou pacienti posílat své dotazy a připomínky.

ZDENA KOLÁŘOVÁ