VYBERTE SI REGION

Padesát trpělivých zdolalo světový puzzle rekord

Prostějovsko /FOTO, VIDEO/ - Bolavá záda, vykoukané oči, litry kávy a kila sladkostí. Skupina nadšenců se ve čtvrtek 4. srpna sešla v Lipové na Prostějovsku a zdolala světový rekord ve skládání největších sériově vyráběných puzzlí. Trvalo jim to 68 a půl hodiny.

9.8.2011
SDÍLEJ:
Fotogalerie
12 fotografií
Padesát trpělivých zdolalo světový puzzle rekord.

Padesát trpělivých zdolalo světový puzzle rekord.Foto: DENÍK

Slovy „Tlustej ležák a má ručičky takhle!“ popisuje tvar dílku jedna z organizátorek pokusu o světový rekord Berenika Prádlerová a křiví paže do záhadné polohy naklánějícího se letounu, čímž spustí hurónský smích dalších šesti nadšenců, kteří běhají okolo stolu a snaží se na plochu umístit některou z čistě bílých kostiček.

Prsty padesáti skladačů tu od čtvrtečního večera prošlo rovných 32 256 dílků. Někteří jedou nonstop, vyspat se prý mohou přes týden a takováhle příležitost se už jen tak nenaskytne. A tak je v sále kulturního domu v Lipové na Prostějovsku celý víkend plno, ačkoli je skupina rozdělena na směny, aby se lidé u skládačky zbytečně netlačili a mohli si odpočinout. O to ale nikdo nestojí, většina ze skladačů netuší, kolik je hodin, a kdybyste se jich zeptali, jaké bylo o víkendu počasí, budou nejspíš vařit z vody.

Obec s pracovním názvem Liptákov viděli jen při příjezdu z okna, do hlavy se jim zaryje jako místo, kde je velký kulturák s ochozy, tělocvična, kde si můžou rozbalit spacák, a hřiště, po kterém v sobotu jezdila celý den sekačka. Víc nepotřebují.

Někdo je žere

Celý jejich svět se koncentruje na žlutou trojku s pravým rohem, panáka s velkým plochým srdíčkem, dvojku, co se mračí, červeně šmrncnutou hlavičku a stovky dalších novotvarů, jimiž si puzzleři vzájemně snaží přiblížit tvar a barvu kostky, již hledají. „Někdo je prostě žere, to je jasný,“ rozčiluje se jedna ze skladaček, která na akci dorazila s maminkou a obrovskou pikslou sušenek, o něž je na okamžik větší zájem než o samotný rekord.

„Někteří lidé jsou místní, jiní jsou naši kamarádi a známí, jež jsme naverbovali. Ale přihlásili se i opravdoví milovníci puzzlí, kteří skládají tisícové obrazce, mají svou techniku a dalo by se říct, že jsou zkrátka profíci,“ představuje jednotlivé členy týmu hlavní organizátorka Andrea Smékalová, která
s nápadem postavit největší sériově vyráběná puzzle na světě přišla.

„Zjistili jsme, že Španělům trvalo skládání přes osmdesát dva hodin, a zajímalo nás, jestli to dokážeme také. Jde nám hlavně o zážitek, ne jen o nějaké lámání rekordů. Nikoho k ničemu nenutíme, každý skládá podle toho, co umí a kolik vydrží. Vládne zde skvělý týmový duch, čepujeme pivo a kofolu, tak snad jsou všichni spokojení,“ směje se spokojeně a dodává, že se akce koná na podporu obecně prospěšné společnosti Kulturní centrum Osmička. Sama je nadšenou skládačkou a nad obrazem, který jí byl přidělen, sedí celé hodiny. Z reproduktorů se mezitím line několikahodinová směs písniček opakující se ve smyčce. „Jé, už je zase Amy,“ radují se někteří, když se asi podesáté ozývá jejich song. Za tu dobu si totiž stihli určit své favority i skladby, které jim pijí krev.

Někteří se pohupují ve stoje s platem dílků na ruce, jiní poskakují nad obrazcem na nafukovacím balonu, další vesele pohvizdují. S postupujícím časem pohyb ustává, minimalizuje se na šmejdění zorniček po stole a barva ve tvářích účastníků nabírá šedozelených odstínů obohacených fialovými kruhy
pod očima. Bolí záda, nohy, oči, židle tlačí a ohýbání je stále složitější.

Velké finále

První obrazce se ale přesouvají na stůl a s viditelnými výsledky ožívají i šedí zombie, exují další energetický nápoj, polykají čokoládové tyčinky, chipsy a tatranky, prolévají hrdla kávou a dodělávají bílé okraje. Když všechny kostičky sedí na svém místě, nastupuje profesionální komando Ivka a Bětka, které vše překontrolují a odstraní chyby. Když jsou spokojeny, zvednou desku hrdinsky na ramena, odnášejí ji na stoly uprostřed kulturáku a vida – jednotlivé dílky do sebe zajíždějí přesně jako zoubky zipu. Je hotovo!

Osud epopeje?

„Čas 68 hodin, 32 minut a 40 sekund. Gratuluji, jste držiteli světového rekordu!“ hlásí Michal Jurečka, komisař agentury Dobrý den Pelhřimov a na obraze Keitha Haringa přistane první špunt odpálený z vítězného šampusu. „No, teda, že bych to chtěl stavět ještě jednou, tak to teda ne,“ glosuje Jirka z Prahy.
„Tak to vrátíme do krabice, ne,“ směje se. Ale ne! Výtvor teď čeká podobný osud jako Slovanskou epopej. Bude se pro něj hledat dostatečně velká stěna, koberec tvořený sotva dvoucentimetrovými dílky totiž měří 5, 44 krát 1,92 mětru.

Technická data

Název:Keith Haring: Double Retrospect
Počet dílků: 32 256
Rozměry: 544x192 cm
Plocha: 10,44 m²
Hmotnost: 17 kg
Puzzle se skládá z 32 obrazců.
Dílky jsou rozděleny do osmi samostatných pytlů, každý obsahuje 4032 dílků a dvakrát dva obrazce obrazce.

BARBORA VANÍČKOVÁ

9.8.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
8 18

Poslanec ČSSD chce od Babiše vědět, kde vzal peníze na dluhopisy

Platforma Bez komunistů.cz. uspořádala v Praze shromáždění k odkazu Jana Palacha.
1 3

Na památku Palacha, v den jeho smrti, si lidé zapalovali svíčky

AKTUALIZOVÁNO

Podívejte se na pustý stadion před zbouráním. Nástupce je ve hvězdách

Nadšený řev fanoušků vítězného týmu se rozléhal brněnským zimním stadionem za Lužánkami, když domácí hokejisté Rudé hvězdy, dnešní Komety, poprvé doma před Brňany přebírali mistrovský titul. Tehdy se psal rok 1957 a stadion měl za sebou deset let fungování a před sebou ještě mnoho radosti i smutků fanoušků brněnských hokejistů. Nyní, sedmdesát let od slavnostního otevření stadionu, už na něj odkazuje jen název zastávky hromadné dopravy. Slibovaná nová aréna je v nedohlednu.

Vicekancléř Gabriel: AfD se radikalizuje, měla by ji sledovat kontrarozvědka

Berlín - Německý vicekancléř Sigmar Gabriel navrhuje, aby německou protiimigrační stranu Alternativa pro Německo (AfD) sledovala tajná služba. Reaguje tak na hojně kritizované výroky představitele AfD Björna Höckeho, který vyjádřil nelibost nad přítomností památníku holokaustu v Berlíně.

Lavina na italský hotel spadla, když už hosté měli sbaleno

Řím - Hosté italského hotelu Rigopiano měli v okamžiku pádu ničivé laviny sbalené kufry a budovu na úpatí pohoří Gran Sasso se chystali opustit. Museli ale počkat, dokud sněžný pluh neodstraní sníh, který zablokoval přístupovou cestu. Italskému listu La Repubblica to dnes řekl Quintino Marcella, přítel a zaměstnavatel jednoho ze dvou přeživších, kuchaře Giampiera Pareteho, který byl v hotelu s rodinou na dovolené.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies