Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Grebeníček šokoval poslance: Palach nebojoval proti komunistům, prohlásil

Praha – Dusno bylo dnes v Poslanecké sněmovně při projednávání návrhu skupiny poslanců, aby se mezi významné dny zařadil 16. leden, a to jako připomínka sebeupálení Jana Palacha. Při rozpravě vystoupil totiž i bývalý předseda KSČM Miroslav Grebeníček, který svými slovy dokonce natolik rozčílil koaliční kolegy, že opustili sál.

8.2.2013 372
SDÍLEJ:

Miroslav GrebeníčekFoto: Poslanecká sněmovna

Grebeníček ve svém projevu zpochybnil tvrzení, že čin Jana Palacha v roce 1969 směřoval proti komunistické totalitě. Sice nejprve připustil, že „je rozumné oběť Jana Palacha připomínat", předkladatele novely vzápětí ale obvinil ze svérázného výkladu historických událostí a účelové úpravy minulosti. „Tvrzení, že se Jan Palach stal symbolem boje proti totalitní komunistické moci, je naprosto zavádějící," prohlásil Grebeníček.

Podle předkladatelky novely Jany Černochové (ODS) by si měli diváci na galerii vystoupení komunistického poslance zapamatovat. „Expředseda KSČM Grebeníček nám jasně ukázal, že jeho myšlení a demagogie hraničící s fanatismem se nikam neposunulo," řekla. Předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová ke Grebeníčkovu vystoupení uvedla, že by měly platit nějaké etické limity a že bývalý předseda KSČM ve svém účelovém vystoupení obrátil smysl celé věci.

Prý pouze "cizí názor"

Proti tomu se postavila Grebeníčkova stranická kolegyně Marta Semelová. „Jste to vy, kteří převracíte za 20 let historii. Jste to vy, kdo předkládáte hrdiny za vrahy a vrahy za hrdiny," prohlásila na adresu koalice. Předseda komunistických poslanců Pavel Kováčik uvedl, že Grebeníček jen připomenul některé historické souvislosti jinak, než tvůrci novely. „Beru to tak, že jste pouze nechtěli poslouchat jiný názor," komentoval odchod vládních poslanců z jednacího sálu.

Seznam významných českých dnů se pravděpodobně i přes vášnivou debatu o 16. leden jako Den památky Jana Palacha rozšíří. Sněmovna návrh dnes v prvním kole podpořila. Proti zákonu se ze 152 přítomných poslanců postavila pouze komunistka Semelová, 11 poslanců včetně pěti komunistů se hlasování zdrželo. Novelu má před dalším schvalováním projednat sněmovní kulturní výbor. Dolní komora mu na to dala 30 místo obvyklých 60 dnů.

Jan Palach chtěl otřást svědomím národa

JAN PALACH (* 11. 8. 1948 † 19. 1. 1969)

Jan Palach se rozhodl činem plným tragického hrdinství protestovat proti začínající normalizaci. 16. ledna 1969 se dvacetiletý student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze polil na Václavském náměstí hořlavinou a zapálil. „Na protest proti všemu, co se tady děje. Proti nesvobodě slova a tisku. Říkejte to všem," odpověděl Palach zdravotní sestře v nemocnici, kam byl převezen s těžkými popáleninami, když se ho tázala na důvody jeho činu. Následující tři dny bojoval o život a odmítal utišující léky, aby byl při smyslech a mohl objasňovat, proč se odhodlal k takové oběti. V dopise, který zanechal na místě svého činu, naléhal, aby byly učiněny kroky na záchranu posledních zbytků demokracie.

Podle historiků nebyl Palachův čin zoufalým zkratovitým jednáním, plánoval jej půl roku. Podle nových zjištění také Palach v lednu 1969 chtěl, aby studenti obsadili rozhlas.

Jan Palach podlehl následkům rozsáhlých popálenin 19. ledna 1969. Jeho pohřeb v Praze o šest dní později se stal velkou manifestací za svobodu a demokracii. Smutečního průvodu Starým Městem se tehdy zúčastnilo na 200 tisíc lidí.

Výběr kontroverzních výroků Miroslava Grebeníčka

Poslanec Miroslav Grebeníček.* „Lidé se v naší zemi od zavedených církví skutečně odvracejí, což je nepochybně i výsledek toho, že si s nimi spojují jen majetkuchtivost, nikoli touhu po duchovních hodnotách a odříkání se blahobytu." (během schvalování zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi 6. června 2012)

* „Tančit na hrobech obětí nacistické okupace a války, kádrovat odbojáře a domáhat se rehabilitace a odškodnění pro nacisty, zrádce republiky a pronacistické kolaboranty není dnes neobvyklé. V dnešních prodejných elitách se to nosí." (Haló noviny 9. února 2011)

* „Nejdříve došlo k vraždám příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ke špionáži a politickému teroru vůči levicově orientovaným občanům. A teprve potom byly vynášeny tvrdé rozsudky… To, co bylo předmětem trestního stíhání v padesátých letech minulého století, bylo a je trestné ve všech státech a za všech režimů." (citát z knihy M. Grebeníčka Hradba vzdoru, Lidové noviny 16. září 2009)

* „Je skutečně možné oceňovat a označovat za hodné následování sabotáže a teroristické útoky jednotlivců a skupin proti občanům, řadovým policistům nebo komunálním zastupitelům?" (v souvislosti s debatou o činech bratrů Josefa a Ctirada Mašínů 5. června 2008)

* „Podle pánů senátorů veškeré lidské snažení spojené s obdobím let 1945 až 1990, s lidskými touhami po sociálně spravedlivé společnosti, bylo zločinem. Všichni občané až na nečetné výjimky, typu bratrů Mašínů, byli zločinci. … Tvrdit, že dějiny let 1945 až 1990 byly jenom o těchto jevech, mohou jen lidé kulturně negramotní nebo lidé nepoctiví, lidé, kterým nenávist a zášť zaslepuje zrak a nedovoluje říkat celou pravdu o dějinách československé státnosti" (během parlamentní rozpravy o zřízení Ústavu paměti národa; iDnes 7.11.2006)

* „Je tady nějaký primitiv, odveďte ho." (na adresu aktivisty Jana Šinágla, který hlasitě komentoval Grebeníčkův projev na prvomájové demonstraci komunistů na pražské Letné 1. května 2005)

* „Těm, kteří KSČ dali v únoru 1948 svoji důvěru, šlo především o upřímnou snahu vybudovat u nás sociálně spravedlivější a svobodnější společnost. Únor 1948 nebyl žádným komunistickým podvodem spáchaným na lidových masách." (Lidové noviny 25. února 2005)

* „Často se zamýšlím nad tím, co vlastně zůstalo z ideálů, které se vznášely nad listopadem 1989. Nevzpomínám si, že by se tehdy mluvilo o dravém kapitalismu, o nadbíhání sudetským Němcům, o rozdávání národního bohatství zahraničnímu kapitálu, církevním prelátům a šlechtě. … Pravda a láska skončily kádrováním a kriminalizováním živých i mrtvých. Proud lží a nenávisti nevyschl dodnes. Právě v této souvislosti chci zdůraznit, že lidé před listopadem 1989 nejen ´strádali, mlčeli, předstírali souhlas´, jak uvádějí naši političtí odpůrci, ale také docela obyčejně žili, pracovali, radovali se, vychovávali své děti, uskutečňovali své sny a ideály." (projev v Poslanecké sněmovně k 15. výročí 17. listopadu; 17. listopadu 2004)

* „Husák jako prezident zabránil nebezpečným tendencím a politickým procesům." (Mladá fronta Dnes 31. ledna 2003)

* „Jde o velkou hru. Rozehráli to sudeťáci, rozehráli to církevní preláti, rozehráli to pohrobci fašizující šlechty… republiku jim nedáme. Nikdy! Republiku neprodáme." (předvolební mítink KSČM na Václavském náměstí; Právo 14. června 2002)

Zdroj: ČTK

Autor: Vendula Fižová

8.2.2013 VSTUP DO DISKUSE 372
SDÍLEJ:
"Obyčejná" nehoda na obchvatu Holic mohla skončit zraněním záchranáře. Řidič si totiž místo volantu hleděl telefonu.
1

Záchranář uskakoval před autem. Řidič si fotil nehodu

Ilustrační foto.
10

E-recept už spolkl miliardu. Víc, než přiznává stát, tvrdí expert

Vteřiny dne. Rychlý přehled pro ty, kteří nemají čas číst

Zjistěte během několika málo vteřin, co nejdůležitějšího přinesl dnešní den.

Hrozí odvolání Trumpa? Prohra republikánů může znamenat prezidentův konec

V okolí Bílého domu se již delší dobu šeptá o tom, že pokud ve volbách do Sněmovny reprezentantů v příštím roce republikáni nezískají většinu, mohl by to být konec amerického prezidenta Donalda Trumpa. Mohlo by totiž snadno projít jeho odvolání, které Demokraté navrhují. Trump podle amerických médií místo podpory kampaně republikánů svou stranu rozvrací.  

Španělsko zatýká strůjce katalánského referenda. Do vazby jdou dva separatisté

Španělské úřady dnes zatkly dva z hlavních strůjců katalánského referenda. Jordi Sánchez, který stál v čele separatistické strany Katalánské národní shromáždění (ANC), a Jordi Cuixart vůdce organizace Omnium Cultural, byli dnes zatčeni. Důvodem jejich vazby má být pobuřování. Informoval o tom server BBC.

Irácké vojsko vtrhlo do Kirkúku, nezávislost Kurdistánu je ohrožena

Irácké vládní jednotky dnes vstoupily do města Kirkúk ovládaném Kurdy. Stalo se tak tři týdny poté, co území na severu Iráku vyhlásilo kontroverzní referendum o nezávislosti. Z města uprchly tisíce lidí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení