VYBERTE SI REGION

Paříž ohlásila postupný soumrak fosilních paliv

Praha /INFOGRAFIKA/– Ten, kdo by chtěl získat sto procent ze svých požadavků, by nakonec odešel s nulou, prohlásil v sobotu francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius, když na pařížské klimatické konferenci představil hlavní body plánu, jak zachránit planetu před uvařením. I přes mnohé různice hlavně mezi vyspělými státy a chudšími zeměmi se nakonec dospělo ke kompromisu, se kterým byli všichni více či méně spokojeni.

14.12.2015 10
SDÍLEJ:

Kouř, zápach - ilustrační foto.Foto: Deník/archiv

Státy si vytyčily cíl, že sníží uhlíkové emise tak, aby globální teplota v průměru nepřekročila dva stupně Celsia, ideálně aby nepřekročila spíš hranici 1,5 °C. Už nyní je ale jasné, že k tomu, aby tento cíl státy splnily, budou muset ještě pořádně přidat.

„Kdybych byl investorem a rozhlížel se po energetice, tak po tomto výsledku bych uhelnou elektrárnu rozhodně stavět nechtěl," komentoval výsledky jednání programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželuh.

Konference jakoby ohlásila soumrak fosilních paliv. „Cíl udržet průměrnou globální teplotu výrazně pod dvěma stupni, ideálně pod jedním a půl stupněm, dává zranitelnějším zemím šanci dopady změny klimatu lépe zvládnout," míní František Marčík z analytického centra Glopolis.

Teď už jde jen o to, domnívá se Lukáš Hrábek z Greenpeace, přimět politiky k tomu, aby své závazky nejen splnili, ale i zpřísnili. „Zatím to vypadá, jako bychom si k překonání desetimetrové zdi vzali jen dvoumetrový žebřík," dodal. 

Ministr životního prostředí Richard Brabec řekl regionálnímu Deníku: Neobyvatelná planeta. To je nejvyšší pokuta za neplnění závazků

Účastníci pařížské klimatické konference hovoří o přelomové dohodě. Nerodila se snadno, ale nakonec naprostá většina států planety se přihlásila k tomu, že je potřeba s globálním oteplováním něco dělat. Podle českého ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) je dohoda klíčová, protože v tom už Evropa nebude sama.

Po sobotním vystoupení francouzského ministra zahraničí Laurenta Fabiuse to vypadalo, že podpis dohody bude už spíše formalitou. Nakonec se to ještě zdrželo. Proč?
Ještě na poslední chvíli se řešila úplně klíčová věc, to znamená rozdělení odpovědností a závazků mezi vyspělé a rozvíjející se státy. V původních smlouvách byly daleko větší povinnosti vyspělých států, ale dnes už jsou hlavními emitenty skleníkových plynů právě rozvíjející se státy. Vypouštějí do vzduchu kolem 65 procent těchto plynů. Musíme si uvědomit, že mezi rozvíjející se státy patří třeba Čína, Indie nebo Brazílie. Když se tedy podíváme na největší emitenty světa, tak je to s velkým předstihem Čína, která má 24 procent, Spojené státy 15 procent, Indie, Rusko přibližně šest procent a celá Evropa má dohromady pouze osm procent světových emisí.

Co jste tedy nakonec dohodli?
Každá země, ať už je vyspělá, rozvíjející se nebo zaostalá, bude mít svůj vlastní závazek, který bude ratifikován. Nastanou jasné podmínky plnění toho závazku.

Pokud se tedy tyto závazky splní, jaký by to mělo mít na klima vliv?
Závazky, které byly představeny, nepovedou ke zvýšení globální teploty o maximálně dva stupně Celsia, ale jsou někde na hranici 2,7 nebo 2,8 stupně. S tím ale smlouva počítá a hovoří o tom, že od roku 2020 začnou být v pětiletém intervalu jednotlivé redukční závazky hodnoceny a případně budou zpevňovány. Evropa je v tomto v předstihu, protože se zavázala ke 40procentnímu snížení emisí skleníkových plynů do konce roku 2030 proti základně z roku 1990. Je ovšem jasné, že i po roce 2030 bude potřeba v redukcích pokračovat, ale na to už Evropa nebude sama.

Nějak nerozumím tomu, kdo bude po státech jejich plnění vymáhat?
Spoléhá se na to, že státy, které k něčemu takovému přistoupily, vnímají globální odpovědnost, což v minulosti nebylo. Můžeme si hrát na nějaká čísla, ale klimatická změna začíná ovlivňovat téměř všechny státy, většinou negativně. Všichni velcí i menší emitenti se shodli na tom, že svět je v nebezpečí. Podle mě je naprosto druhotné, jestli za neplnění budou nějaké pokuty, protože za neplnění svých závazků ty státy zaplatí pokutu nejvyšší, že planeta aspoň v některých částech přestane být obyvatelná. Určitě to bude znamenat politický tlak, a to ne jenom přes OSN, ale i v různých bilaterálních vztazích. Dopady na černé pasažéry přesahují pokuty o několik řádů.

Největším znečišťovatelem je 
v současné době Čína. Myslíte si, že ke změně postoje této země přispěla i smogová situace 
v čínských městech?
Jsem přesvědčený, že ano. Čína se dlouho nechtěla připojit k něčemu povinnému. Teď se ale dobrovolně zavázala k poměrně ambicióznímu programu, že sníží až o 65 procent emisní náročnost svého průmyslu do roku 2030. Desítky milionů Číňanů cestují a cítí, že venku dýchají daleko čistší vzduch než doma. Začínají se ptát, proč to není v Číně. Myslím si proto, že v tomto případě je daleko důležitější tlak zevnitř než tlak zvenku.

Jakým způsobem k omezení globálního oteplování přispěje Česká republika?
My už přispíváme poměrně výrazně. Je ale třeba říct, že jsme šli z poměrně vysoké základny na začátku 90. let. Jsme ovšem na velmi dobré cestě, abychom do roku 2030 a možná i dřív splnili náš cíl, a to čtyřicetiprocentní snížení emisí skleníkových plynů ve srovnání s rokem 1990. Máme k tomu celou řadu projektů a děláme celou řadu konkrétních kroků. Největším emitentem jsou v České republice hnědouhelné elektrárny a další místa, kde se spalují fosilní paliva a především hnědé uhlí. Odstavování hnědouhelných elektráren, které proběhlo a které ještě bude probíhat, bude znamenat výrazné snížení emisí skleníkových plynů. Jenom ČEZ počítá s tím, že ze svých elektráren sníží do roku 2030 tyto emise o 50 procent. Už dnes jedou konkrétní projekty ke snižování emisí.

Můžete být konkrétnější?
Je to Nová zelená úsporám, zateplování, kotlíkové dotace na nízkoemisní kotle. To je za devět miliard z Operačního programu Životní prostředí. Další desítky miliard půjdou z dalších operačních programů na snižování energetické náročnosti jak průmyslu, domácností, tak dopravy. Jde například o akční plán čisté mobility. Chceme podpořit vozidla s nízkými emisemi nebo vůbec bezemisní, jako jsou elektromobily, vozidla na CNG. Máme tu další projekty v zemědělství nebo v dopravě. Projektů jsou desítky. Myslím si, že Česká republika přispívá poměrně výrazně.

Na konferenci se dohodlo, že vyspělé země budou přispívat sto miliardami dolarů (25 bilionů korun) na projekty v rozvíjejících se zemích. Česká republika například přispívá 150 miliony korun ročně. Tyto peníze jdou do států, které nejsou zrovna pověstné transparentním financováním. Jak chcete tyto finance chránit, aby neskončily 
v kapsách různých vládců?
Těch sto miliard dolarů k velké nelibosti především rozvíjejících se států nakonec vypadlo ze závazné části dohody. Sto miliard je doporučená suma, která pochází z mnoha zdrojů, nejenom z veřejných, ale i ze soukromých. Hlavním financiérem je Zelený klimatický fond, který byl založený v roce 2010, a v něm se schvalují konkrétní projekty. Už teď jsou předloženy projekty asi za 15 miliard dolarů, ale těch schválených je minimum. Přes odborníky, kteří tyto projekty posuzují, je významná kontrola, aby peníze neskončily v kapse vládců, kteří by to tam měli pod palcem. Česká republika je v klimatickém fondu velmi aktivní a snaží se propagovat naše dodavatele do konkrétních zakázek.

Prozraďte, v jakých projektech se třeba Česká republika angažuje?
Společně s Německem připravuje projekty ve Vietnamu nebo v Gruzii. Zrovna v Gruzii by přicházel v úvahu podobný projekt, jaký je v České republice, to znamená snižování energetické náročnosti budov, zateplování, přechod na nízkoemisní zdroje. To jsou projekty, se kterými máme velkou zkušenost.

Globální oteplování

Autor: Vilém Janouš

14.12.2015 VSTUP DO DISKUSE 10
SDÍLEJ:

Úroveň technického vzdělání podle šéfů strojírenských firem klesá

Praha - Úroveň technického vzdělávání se podle 60 procent ředitelů strojírenských firem za posledních deset let zhoršila. Pesimističtější byli v průzkumu mezi 285 podniky šéfové velkých společností. Vyplývá to z průzkumu analytické společnosti CEEC Research, jehož výsledky mají média k dispozici. Kompletní data budou zveřejněna v úterý na konferenci Budoucnost technického vzdělávání na ministerstvu školství.

Pomníček připomene automobilovou honičku StB a zakladatelů Charty

Praha - Automobilovou honičku Václava Havla a Pavla Landovského se Státní bezpečností, když 6. ledna 1977 ujížděli s prohlášením Charty 77 a seznamem podpisů k poštovním schránkám, má v Praze 6 ztvárnit dočasný pomníček. Instalován bude v Gymnazijní ulici, která ústí do Evropské ulice, tedy v místě, kde byli zatčeni. Slavnostní odhalení se uskuteční 5. ledna, v předvečer 40. výročí události, řekl novinářům náměstek Ústavu pro studium totalitních režimů Ondřej Matějka, který krátkou uměleckou instalaci na místě paměti chystá.

Anonym ohlásil bombu na pražském hlavním nádraží, vlaky nejezdily

Praha - Policie v sobotu večer kvůli anonymní hrozbě bombou vyklidila pražské hlavní nádraží. Železniční doprava byla na víc než hodinu zastavena. Metro svou stanicí na nádraží projíždělo. Policie bombu nenašla, po původci anonymního telefonátu pátrá. Médiím to řekl mluvčí pražské policie Jan Daněk.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies