VYBERTE SI REGION

Paříž se ptá, co s Romy, které nikdo nechce

Praha, Paříž – Tahle bomba tiká dlouho, ale v posledních týdnech pořádně nahlas. Evropě až teď dochází, že by konečně měla řešit problém, před kterým dlouho zavírala oči.

6.9.2010 141
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Michal Bílek

Popálená romská dívenka Natálka jako dílo neonacistů v Česku. Betonové zdi a ploty, které oddělují slovenské a romské části vesnic a do toho ještě nedávná střelba šíleného střelce, který údajně neměl rád lidi tmavé pleti.

Když k tomu přičteme případy z Maďarska, kdy příznivci krajní pravice zabili nebo vážně zranili několik desítek Romů včetně dětí, posilování extremistických stran, a na druhé straně vysokou romskou kriminalitu a největší aféru posledních dnů v podobě vystěhovávání Romů z Francie, je z toho nebezpečný a výbušný mix. Evropa řeší problém, co s občany, které nikdo nechce.

O nich bez nich

Problémem vystěhování nelegálních přistěhovalců z Francie, převážně Romů z Rumunska a Bulharska, se má v pondělí zabývat summit zemí EU. Jenže Francouzi na ni nepozvali Rumunsko a Bulharsko, ba dokonce ani Česko, které předsedá mezinárodní iniciativě Dekáda romské inkluze. „Je to arogantní a přezíravé,“ vzkázal premiér Petr Nečas. Prezident Václav Klaus šel ještě dál, když uvedl:

„Nesouhlasím téměř se vším, co dělá prezident Sarkozy.“ A ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který je ode dneška na návštěvě Francie, ale konference se stejně jako jeho rumunský a bulharský kolega, nezúčastní, uvedl: „Dělat poradu bez zemí, v nichž má tento problém zajisté kořeny, je podivná, mylná myšlenka.“ Podle levice a lidskoprávních aktivistů francouzský prezident Nicolas Sarkozy chytá manýry známého nacionalisty Le Pena. I Schwarzenberg prohlásil, že Sarkozyho přístup je do jisté míry rasistický.

Do Paříže jen v naleštěných botách

„Sarkozy chce, abychom stáli na schengenských hranicích a pouštěli ven ze země jen lidi v naleštěných botách. Kdo nemá průměrný evropský plat, neměl by podle mocipánů z Paříže znečišťovat evropský prostor,“ vztekal se na Francii bulharský levicový list Sega.

V zemi galského kohouta to ale vidí jinak: Prý se jen snaží bojovat s rostoucí kriminalitou. „Žijeme ve společnosti, která je tím násilnější, čím větší je směsice mužů a žen, kteří nemají stejné záchytné body, stejné tradice,“ tvrdí premiér Francois Fillon. Cílem kabinetu je zlikvidovat do tří měsíců polovinu ilegálních táborů v zemi. Podobný postup chtějí následovat i v Itálii. Je to zvláštní i z toho důvodu, že obě země prosazují multietnickou a multikulturní Evropu.

Snaha vlády o deportace Romů pobuřuje i samotné Francouze. Po celé zemi, ale i před francouzskými ambasádami v jiných státech EU, protestovalo o víkendu na 77 tisíc lidí. „Zastavte represe“ nebo „NE Sarkozyho nehumánní politice“ skandoval třeba průvod nespokojených Pařížanů. Demonstrace svolaly především organizace na ochranu lidských práv a odbory, které zároveň brojily proti připravované důchodové reformě.

Na kočování mají právo

„Vypovídání balkánských Romů ze západní Evropy je každoroční jev. Přidali se už i liberální Skandinávci. Proč se to opakuje? Vydělávají na tom romští bossové. Několik set eur pro zpáteční cestu, jež lidé dostanou na ruku, je pobídkou pro další rotaci,“ napsal nedávno Roman Krištof, který dříve pracoval v Radě vlády pro záležitosti romské komunity.

Poradce premiéra pro lidská práva a zahraniční politiku Roman Joch tvrdí, že každá země má právo vystěhovat ilegální imigranty. „To by platilo na jakékoli nelegální přistěhovalce ze třetích zemí, jenže Rumunští Romové jsou občany EU. Jejich deportace možná jsou v souladu s francouzskými zákony, ale rozhodně jdou proti duchu a logice EU, která je založena na volném pohybu osob,“ řekl Deníku. V tomto smyslu je podle něj Sarkozyho opatření velice nešťastné a problematické. Myslí si také, že kočovný způsob života není ideální a nepřispívá k rozvoji romské komunity, ale stát ho nemá zakazovat. „Ve svobodné společnosti mají mít lidé právo vyznávat jakýkoli životní styl, pokud jim vyhovuje. Samozřejmě za předpokladu dodržení všech zákonných norem. Když ale není pobyt v táborech spojen s kriminalitou, není důvod ho omezovat,“ míní Joch.

#nahled|http://g.denik.cz/1/91/0609romove_adm350.jpg|http://g.denik.cz/1/91/0609romove.jpg|Romové v Evropě#

Rumunsko se teď obává, že kvůli poprasku kolem deportací se země nestane na jaře 2011 členem schengenského prostoru bez hraničních kontrol. „Přehazuje se tu jen problém z jedné země EU na jinou. Není už čas na to, aby státy přestaly problém odstrkovat a začaly jej společně řešit tam, kde vzniká?“ ptá se balkanolog Martin Ježek. Na úrovni EU stále chybí strategie pro integraci Romů do společnosti, kterou nejen Rumunsko požaduje už od roku 2008. S ohledem na to, že v Evropě běží už pátým rokem Dekáda pro Romy, je to tristní situace.

Ghetta přijdou na šestnáct miliard ročně

Zatímco Francie či Španělsko se mohou chlubit alespoň slušnými výsledky při integraci vlastních Romů, pro něž mají propracované a fungující programy, u nás se vše rodí ztuha. Ve třech stovkách vyloučených lokalit žije na 90 tisíc většinou nezaměstnaných Romů. „Podle auditu Světové banky přímé ztráty z jejich nečinnosti představují 16 miliard korun ročně, na podpory v nezaměstnanosti jde 6,5 miliardy, dvě na vězeňství, 1,5 miliardy na speciální školství,“ vypočetl včera vládní zmocněnec pro lidská práva Michael Kocáb. Proto by také ze zákona měla začít fungovat jako samostatný úřad Agentura pro sociální začleňování. „Její roční provoz by stál zhruba 450 milionů korun, což je investice, která by se určitě vyplatila,“ dodal.

V daném kontextu působí podivně zpráva z ostravské čtvrti Mariánské Hory – Hulváky, kde byla k 1. září zrušena ZŠ Matrosova, která se věnovala přípravě romských dětí. Zastupitelstvo v čele se starostkou této městské části Lianou Janáčkovou budovu pronajalo soukromé Bratislavské vysoké škole práva. Zrušení ZŠ zdůvodnilo její ekonomickou neudržitelností spojenou s klesajícím počtem dětí. „V Ostravě to byla jediná škola, která v práci s romským etnikem dosahovala takových výsledků. Byli tam velmi zkušení kantoři, kteří mohli dále předávat zkušenosti," míní však romský aktivista Kumar Vishwanathan.

ROZHOVOR

Ivan Gabal: Romská ghetta začala vznikat až v posledních patnácti letech

Sociolog Ivan Gabal tvrdí, že čím méně energie budeme věnovat integraci romských rodin, tím více se začneme propadat do pásma represe, regulace a omezování svobod

Je rozhodnutí Francie o deportaci stovek Romů v rozporu s ustanovením Lisabonské smlouvy o volném pohybu osob v rámci EU?
Pokud jsou mé informace správné, v rozporu s pravidly volného pohybu to není, neboť vraceni jsou ti, kteří naopak tuto normu porušují a jsou tudíž ve Francii nelegálně. Francie tyto kroky podniká každoročně již od roku 2007, kdy začala poměrně masivní migrace rumunských a bulharských Romů do západní Evropy. V letošním roce se z věci stalo politikum, nyní například ve spojení s odmítáním penzijní reformy částí Francouzů. Obdobně postupuje také Itálie, která po několika letech vzdala pokusy o integraci imigrujících Romů, vrací je zpět a bourá přechodné kempy.

Mají Romové právo na kočovný způsob života a usídlení i mimo vyhrazené osady?
Nepochybně mají právo se volně pohybovat, ale v rámci určených pravidel pro pobyt a při respektu k zákonům. V tom je zřejmě také potíž. Francie uvádí vysoký podíl balkánských Romů na kriminalitě, tuším asi pětinu, což je, jak argumentuje francouzský prezident, již bezpečnostní problém. Problém balkánských Romů ve Francii je důsledkem nezvládnutí jejich integrace v zemích původu i toho, že Rumunsko ani Bulharsko této věci nevěnovaly pozornost před vstupem do EU v roce 2007.

V Česku žije na 200 tisíc Romů, mnozí z nich v ghettech. Snahy o jejich začlenění do většinové společnosti se příliš nedaří. Proč?
Ve vyloučených lokalitách žije možná polovina českých Romů, mnozí z nich nejen nedobrovolně, ale se zcela jinými představami o životě a životních podmínkách. Druhá polovina žije podobně jako my, prací, běžnými starostmi. Ve srovnání s majoritní většinou to ale má o hodně těžší, od základní školy, tedy od dětství. Čeští Romové tradičně žili spíše uvnitř české společnosti, vznik odloučených lokalit a ghett je bohužel důsledkem transformace a došlo k němu v posledních 10 – 15 letech.

Město Krupka vydalo vyhlášku, podle níž se musí radnici hlásit všichni lidé starší 15 let, kteří se sdružují ve městě víc než 30 dnů a nemají tam trvalý pobyt. Není to vlastně francouzský postoj po česku?
Čím méně energie budeme věnovat integraci jednotlivců a rodin, tím více se budeme propadat do pásma represe, regulace a omezování svobod. To jsou spojité nádoby. Mnohé samosprávy nejdříve vytlačovaly Romy do odloučených čtvrtí a pak přistupovaly na jejich sestěhování. Nyní jsou zaskočeny narůstáním migrujících Romů. Trh s realitami, spekulace, byznys s nevzdělaností a chudobou dnes podstatnou část Romů vytlačil zejména do ústeckého a ostravského regionu. Situace se tím stala velice složitou a ve vědomí občanů i zastupitelů téměř neřešitelnou.

Romové vyznávají hlučný, pořádek nemilující styl života,. Nemáte obavy, že pokud si s tím většinová společnost neporadí cestou sociálních pracovníků, předškolní péče, startovacích bytů atd., agrese některých občanů vůči Romům se bude pořád zvyšovat?
Nejde o obavy, jde o schopnost nastartovat integrační programy a dělat razantní kroky ve školství, na pracovním trhu, v péči o děti v romských rodinách i v účasti samotných Romů na řešení vlastní situace. Víme, že ve školách je přibližně pětina romských holek a kluků, kteří mají předpoklady ke středoškolskému studiu, přesto na maturitu většinou nedosáhnou. Což je škoda pro nás všechny. Zároveň je třeba vidět, že v ghettech roste generace, která nemá zkušenost s tím, jak vypadá život založený na práci, mzdě, šetření, ale naopak vidí hodně zadlužení, lichvy, kriminality, marnosti. Jak můžete čekat, že romská holka bude usilovně studovat, aby byla bankéřkou, když v životě v bance nebyla?

Co s tím?
Česká republika je na krok od spuštění úspěšných integračních programů, máme na to znalostně, zkušenostně a institucionálně, ale musíme cílevědomě začít, tahem i tlakem, jinou alternativu neznám. Čeká nás dlouhá cesta, celou českou společnost, mne stejně jako vás.

KATEŘINA PERKNEROVÁ, TOMÁŠ PROCHÁZKA

6.9.2010 VSTUP DO DISKUSE 141
SDÍLEJ:

Úroveň technického vzdělání podle šéfů strojírenských firem klesá

Praha - Úroveň technického vzdělávání se podle 60 procent ředitelů strojírenských firem za posledních deset let zhoršila. Pesimističtější byli v průzkumu mezi 285 podniky šéfové velkých společností. Vyplývá to z průzkumu analytické společnosti CEEC Research, jehož výsledky mají média k dispozici. Kompletní data budou zveřejněna v úterý na konferenci Budoucnost technického vzdělávání na ministerstvu školství.

Pomníček připomene automobilovou honičku StB a zakladatelů Charty

Praha - Automobilovou honičku Václava Havla a Pavla Landovského se Státní bezpečností, když 6. ledna 1977 ujížděli s prohlášením Charty 77 a seznamem podpisů k poštovním schránkám, má v Praze 6 ztvárnit dočasný pomníček. Instalován bude v Gymnazijní ulici, která ústí do Evropské ulice, tedy v místě, kde byli zatčeni. Slavnostní odhalení se uskuteční 5. ledna, v předvečer 40. výročí události, řekl novinářům náměstek Ústavu pro studium totalitních režimů Ondřej Matějka, který krátkou uměleckou instalaci na místě paměti chystá.

Anonym ohlásil bombu na pražském hlavním nádraží, vlaky nejezdily

Praha - Policie v sobotu večer kvůli anonymní hrozbě bombou vyklidila pražské hlavní nádraží. Železniční doprava byla na víc než hodinu zastavena. Metro svou stanicí na nádraží projíždělo. Policie bombu nenašla, po původci anonymního telefonátu pátrá. Médiím to řekl mluvčí pražské policie Jan Daněk.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies