Podle něj svými výroky v médiích vedou kampaň za nákup nadzvukových stíhaček. Jejich slova prý vzbuzují pochybnosti o okolnostech možného tendru na stíhací letadla pro českou armádu, napsal Paroubek ve svém prohlášení. „Opět politici diktují vojákům, co mají chtít za výzbroj, aniž by vyčkali na odborný názor profesionálů,“ u­vedl.

České republice za tři roky skončí pronájem nadzvukových stíhacích letounů Gripen. Premiér Nečas už dříve řekl, že po skončení pronájmu gripenů vypíše ČR nový tendr na stíhačky. Ministr obrany Vondra k tomu nedávno uvedl, že vláda vypíše soutěž do konce letošního roku.

Podle Paroubka Nečasův kabinet bez diskuze s odborníky a provedení patřičných analýz začal vést kampaň za nákup stíhaček. Vláda tak podle Paroubka opakuje chyby, které již v minulosti vedly ke skandálům při nákupech vojenské techniky, dodal.

Premiér Nečas se ke stíhačkám vyjádřil v pondělním vydání Hospodářských novin (HN). Předseda vlády uvedl, že dokud nedorazí do Prahy všechny informace o údajném uplácení v souvislosti pořizováním gripenů pro českou armádu z doby kolem roku 2001, nemá společnost dodávající tato letadla ve výběrovém řízení šanci.

Pohrdání právním státem

Paroubek v úterý Nečasův požadavek označil za „nehorázný projev pohrdání právním státem“. „Předseda vlády nemůže kohokoliv vyzývat k tomu, aby mu předložil důkazy o korupci, od toho je tu policie. Podmiňuje-li tím dokonce účast ve výběrovém řízení, je možné takové jednání označit za vydírání,“ uvedl Paroubek.

Ředitel švédské společnosti Gripen International pro ČR Bengt Littke upozorňuje, že podezření z korupce se týkalo jiného kontraktu. Vina podle Švédů ulpěla na jejich britských partnerech BAE Systems, s nimiž už nemají nic společného.

Paroubek v prohlášení také vyjádřil podezření, že Nečas prostřednictvím svých požadavků na důkazy o možné korupci shání materiály, které by uškodily pověsti opoziční ČSSD. „Zdá se, že pan Nečas místo soutěže o nejlepší nabídku pro českou armádu vyhlásil soutěž o to, kdo mu přinese větší špínu na vlády ČSSD, které o pronájmu letadel Gripen rozhodovaly,“ dodal Paroubek.

Impulsem pro úvahy o pořízení nových stíhaček pro české vzdušné síly v roce 1997 byla zastaralost ruských letounů MiG-21. O zakázku projevilo předběžný zájem pět výrobců, z výběrového řízení vypsaného v lednu 2001 nakonec ale čtyři z nich odstoupili, a ve hře tak zůstal jen švédský Jas-39 Gripen.

Projekt odmítl Senát

Nákup čtyřiadvaceti gripenů za zhruba 60 miliard korun schválila vláda Miloše Zemana na jaře 2002. Záměr se však zadrhl v Senátu, který odmítl schválit financování projektu. Definitivní tečku za kontraktem udělaly povodně v létě 2002, protože peníze byly potřeba jinde. V červenci 2003 rozhodl kabinet premiéra Vladimíra Špidly, že si Česko stíhací letouny pronajme. Švédsko tehdy nabídlo 14 nových strojů a vláda nakonec tento návrh na doporučení odborné komise přijala.

Smlouva o pronájmu dvanácti jednomístných a páru dvoumístných gripenů byla podepsána 14. června 2004. Česko slíbilo zaplatit za desetiletou zápůjčku letadel 19,6 miliardy korun. Čtrnáct gripenů má česká armáda pronajatých do roku 2015. Již nyní se mezi politiky a vojenskými odborníky rozbíhá diskuse, zda boudou nadzvukové stíhačky ve výzbroji letectva i po tomto datu.