Paroubek: Porazila nás média a strašení řeckým dluhem

Byl šest let náměstkem pražského primátora, ministrem pro místní rozvoj a více než rok premiérem. V květnu 2006 si ho sociální demokraté zvolili předsedou. Hvězdná kariéra Jiřího Paroubka se zastavila až po letošních volbách. Místo očekávaného grandiózního vítězství získala ČSSD jen 22 procent hlasů a zůstala za vládními branami. Koalice jí nabízí předsednictví ve třech sněmovních výborech. Pod jedinou podmínkou: že do jejich vedení nenavrhne Paroubka. To může být pro osmapadesátiletého politika, který pomýšlel i na prezidentský úřad, konečná.

Před volbami jste mi řekl, že občané v nich rozhodnou o budoucím charakteru státu. Stalo se?

Říkal jsem, že pokud ČSSD nebude sestavovat vládu, je budoucnost země narýsovaná. Což se nyní potvrzuje. Ve zdravotnictví se bude zvyšovat spoluúčast pacientů, zprivatizují se pojišťovny a řada nemocnic. Zavede se školné, část důchodů se vyvede do soukromých penzijních fondů. To vše jsou hluboké zásahy do života společnosti.

Které si ovšem voliči vybrali.

To nevím, zda si vybrali podle mne nestoudný návrh lobbistů penzijních fondů, že 60miliardovou díru v průběžném důchodovém systému zaplatíme úplně všichni v důsledku zvýšení dolní sazby daně z přidané hodnoty z dnešních 10 na 19 procent. Koalice má i velký apetit na mrhání státními financemi. Mám na mysli především ekologický tendr, kde je maximální cena 114 miliard korun. Tu možná sníží na 80, ale reálná hodnota zakázky se pohybuje kolem 45 miliard. Jisté zájmové skupiny si přijdou na velmi slušné peníze.

Nevěříte, že si to premiér Nečas uhlídá?

Myslím, že nemá šanci. Vláda vznikla na bázi zájmů velkých finančních skupin, například farmaceutických. Nebo firem pana Bakaly, který si pojistil svoje investice do bytů OKD předvolebními dary všem třem koaličním stranám.

To, že politici respektují zájmy silných kapitálových hráčů, se ale říká o každé polistopadové vládě, včetně té vaší.

Ale já nevím o tom, že by naše kabinety přihlížely k interesům farmaceutických firem. Naopak kdyby vládu teď sestavovala ČSSD, dělala by vše pro optimalizaci cen léků, snižovala by náklady za léčbu podobnou cestou jako v Dánsku, kde každý týden probíhají aukce léků. Stejně tak bychom nikomu nepodlehli ve věci obří ekologické zakázky nebo církevních restitucí.

Nicméně vláda ČSSD nejen nevznikla, ale na čtyři roky jí zřejmě bude náležet role pasivního diváka.

Jistě pro řadu představitelů opozice to bude demoralizující. Pokud ale právě sociální demokracie nebude razantně vystupovat na obranu zájmů lidí, někdo ji nahradí. Komunisté asi ne, ti ukázali, že nejsou schopni zvednout rukavici.

Máte na mysli subjekt podobný Vandasově Dělnické straně?

I to je možné, pokud opozice nebude mít na dění ve společnosti vliv, nebude se moci k věcem vyjadřovat, nebo nebude dokonce ani chtít a spokojí se s drobečky ze stolu vládní koalice.

SLADKÝ ŽIVOT LÍNÉHO POSLANCE

Ale zatím to vypadá, že přesně to bude ČSSD dělat, nebo se zatím stále nachází v povolebním šoku?

Tak je to lenost řady našich poslanců, kteří už ani v minulém volebním období nebyli ochotni udělat nic. Život poslance, který na nic neútočí, na nic nepoukazuje, nesnaží se, je totiž dost pohodlný. To pak není nic tak strašného, proplout čtyřmi roky ve sněmovně a dostávat za to pěkné peníze každý měsíc. Jenže to nestačí. Je přece nutné dbát zájmů našich voličů i těch, kteří nás z nějakého důvodu opustili. Buď nepřišli k volbám, nebo dali přednost menším stranám včetně Věcí veřejných. Pozice, že není třeba dělat vůbec nic, protože to přijde samo, je chybná.

A zastává ji někdo v sociální demokracii?

Bohužel ano. Přitom my jsme přece nedělali chyby, pokud jde o náš styl. My jsme pro 80 procent návrhů z vládní dílny hlasovali, ale v klíčových věcech jsme kompromisy nehledali.

Když jste nedělali chyby, proč jste přesvědčivě nevyhráli?

Mohou za to částečně média, která z 98 procent byla proti nám, ale hlavně v posledním měsíci jsme nedokázali zachytit vynikající marketingový trik, který pravice provedla s Řeckem. Dnes, jak vidíte, už se o žádném zadlužení nemluví. Ani o tom, že reálný schodek za letošní rok bude kolem 220 miliard korun, a to už druhý rok po sobě.

Jak je možné, že jste nezachytili volání veřejnosti po potřebě šetřit a i v obecné hrůze ze státního bankrotu à la Řecko jste dál trvali na tom, že zdroje jsou?

Bohužel téma zadlužení byla jedinou z deseti oblastí, v níž nad námi měla ODS převahu. Dokázala to skvěle využít a v tom shledávám příčinu, že jsme volby nedokázali přesvědčivěji vyhrát. Náš ekonomický program byl přitom vynikající, ale nikoho nezajímal, hlavně ne média.
Minimálně propagandisticky byl plonkový. V atmosféře obecné vyplašenosti z krize evropského státu hojnosti jste nesmyslně trvali na 13. důchodu. Tím jste vlastně spoustu penzistů ponížili.

Tady se přímo ukázalo vymývání mozků. Na výplatu 13. důchodů by bylo potřeba šest až sedm miliard z dividend ČEZ. Přesto když jsem přišel do domova důchodců, tak mi tam babička říkala, že pokud by měl stát kvůli těm 2400 korunám zbankrotovat, tak je snad ani nechce. Proboha, copak státy bankrotují kvůli takovým částkám?

To vám ale měli američtí poradci říct, že takových babiček se v Česku nakonec najde tolik, že utrpíte vítězství, které vás zažene do opozice.

Samozřejmě že se našly. No tak teď nebudou mít ani valorizované důchody. Uvidíme, jak skupina penzistů bude reagovat na plošné škrty.

Přesto pravice dostala tolik hlasů, že složí vládu.

Protože každá z těch pravicových stran o boji se zadlužením hovořila trochu jinak, Věci veřejné dokonce s jistým sociálním nátěrem. Jejich program vůbec nevypadal špatně, zahrnoval například referenda. Řada lidí to vnímala jako teze hodně podobné sociální demokracii. Běžný občan přitom nečte programy. Vnímá hesla a ta byla velmi obecná, nijak nespecifikovala škrty. Třeba ODS vůbec nehovořila o školném, naopak tvrdila, že s ním nepočítá, stejně jako s vyvedením části důchodového spoření do soukromých fondů, tedy s opt - outem. Ten chtěly zavést TOP 09 a VV. V tom se málokterý volič vyzná. A když máte proti sobě všechna média, těžko se s tím dá něco dělat. Vezměte si, že za rok a půl o mně nikdo nenapsal ani jednu pozitivní zmínku.

Položil jste si otázku, proč tomu tak bylo?

Protože snahou listů, které pracovaly v nějakém zájmu, byla snaha obrátit výsledek voleb.

Co když vás jen prostě redaktoři neměli rádi?

Tak nelze vyloučit ani to, že to bylo ideologické přesvědčení těch redaktorů.

Možná nešlo ani o ideologii. Nevšimla jsem si, že by média nějak výrazně útočila proti Bohuslavu Sobotkovi nebo Michalu Haškovi. Ten osten byl zaměřen vůči vám osobně. Víte, čím jste je tak dráždil?

Přece nebudou útočit na dvacet lidí, stačí, když si vyberou šéfa. Nejsem první předseda sociální demokracie, na kterého se zaměřila. Útočilo se na Miloše Zemana, když to vypadalo, že by mohl vyhrát volby. Útočilo se na Vladimíra Špidlu, kterého dnes vynášejí jako mimořádně slušného člověka. Stanislav Gross byl trošku jiný příběh.

JOHNOVY TUNELY VE VZP

Tam zajisté ani vy nepopřete, že kritika byla zcela na místě.

V té konkrétní bytové kauze byla asi oprávněná, protože ty věci měl podat jinak a jasně. Ale upřímně, copak pan John něco vysvětlil, a přesto v politice pokračuje. Jaký je rozdíl mezi ním a Grossem?

Obrovský, Gross odešel z politiky a za pár měsíců měl na kontě sto milionů z obchodu, k němuž přišel jen díky politice.

Ale to bylo po jeho odchodu z politiky,pan John z ní neodešel, ale naopak přišel. S vědomím, že dělal tunely za stamiliony korun.

Jaké tunely?

Ve VZP.

To byl Johnův tunel? Nebyla to z jeho strany nevědomost?

Velmi podezřelá nevědomost, které já říkám tunel.

Já tomu říkám spíš hloupost.

Ale čí?

Jeho, když podepisoval nesmyslně předražené zakázky a bral odměnu deset tisíc měsíčně.

To tvrdí on. Ale i kdyby to byla jen hloupost, tak nemá co dělat ve funkci ministra vnitra.

Mimochodem, jak se vám v té funkci líbí?

Jistě není sám, kdo na svůj resort v Nečasově sestavě nemá. Vezměte si pana Kalouska, který za poslední dva roky dokázal navýšit státní dluh o 280 miliard korun. Ještě na podzim roku 2008, kdy všem bylo jasné, že teče do podpalubí, říkal, že nemusíme k pumpám. A loni na změněnou situaci nereagoval vůbec. Nejlepší ministr financí na světě! Něco takového by sociální demokrat nemohl přežít.

Nicméně pana Kalouska každý zná a dle výsledku voleb mnozí na jeho působení v čele financí mají jiný názor než vy. Co ale říkáte třeba Vítu Bártovi na dopravě?

Tak jsou tam krásné zakázky a podnikatelský projekt Věcí veřejných něco stál, takže každý si jistě odpoví sám, proč je pan Bárta, který na tu funkci nemá odbornou ani politickou kvalifikaci, právě na dopravě.

Co s tím naděláte, lidé se zkrátka rozhodli vyměnit politiky, nejen v rámci nových stran, ale i těch stávajících. Vy jste tu touhu nevnímal?

Samozřejmě jsme od začátku věděli, že tyto volby budou o změně. Nebýt médií, nikdy se ovšem tu touhu nepodaří přehodit na VV a TOP 09. Vždyť TOP 09 jsou recyklovaní politici strany lidové a VV jsou podnikatelský projekt, který v civilizovaném světě nemá srovnání. Moc médií je taková, že z nich udělaly strany přinášející tu změnu.

Jenže voliči řádili i v kandidátkách ODS a ČSSD.

To se nevylučuje. Voliči hledali změnu a staré strany s adekvátní nabídkou přijít nedokázaly. Mají totiž přísně hierarchickou strukturu, kdy se dělají primární volby. Proto jsem přesvědčen, že aspoň na úrovni jedniček krajských kandidátek by měl mít celostátní lídr ČSSD možnost divoké karty, aby tam dal lidi schopné obstát třeba v televizních diskusích. Protože jak mohou ti, kteří nemají šanci do televize chodit v těch debatách uspět? Tak se stalo, že pětadvacetiletá sympatická děvčata byla v těch debatách vnímána lépe než naši kandidáti.

VÍCE ŠLÉGRŮ NA KANDIDÁTKY

Ani ona ovšem neměla dříve možnost chodit do televize, a přesto obstála lépe.

To je pravda. Ti lidé z nových stran byli překvapivě dobří. Jen to potvrzuje moje slova, že hierarchická struktura starých stran je na překážku v okamžiku, kdy narazí na centralizovaný podnikatelský projekt, jehož šéf si vybírá kandidáty podle svého uvážení.

Kdybyste tu možnost měl, bylo by kam v sociální demokracii sáhnout?

Určitě by se někdo něco zlepšit dalo.

Zlepšit? Ono stačilo škrtat. Právě jsem ve dveřích sněmovny potkala pana Vlčka, bývalého šéfa sněmovny. Ten, stejně jako Petr Benda v Ústí, ČSSD opravdu na procentech nepřidali.

Já jsem se z tisku neustále dozvídal z tisku, že pan Benda je bývalý vekslák.

Mafián. Majitel nevěstince.

Ano, ale on majitel nevěstince není, vekslákem by musel být za starého režimu někdy na základní škole. A pokud jde o mafii, nikdy jsem v jeho okolí žádného mafiána neviděl. Vždycky říkám, dejte na stůl fakta, nebo přestaňte lhát.

A co pověst? Ta je v politice nad zlato.

Já vím, ale já přece nemůžu odstřelovat lidi podle toho, co o nich nějaká zájmová skupina napíše.

A uvolní tedy Jiří Šlégr místo ve sněmovně panu Bendovi?

Myslím, že k tomu není žádný důvod.

Ani kdyby se Šlégr stal asistentem trenéra hokejové reprezentace?

Myslím, že to nenastane. Mimochodem podle mne byl pan Šlégr skutečným přínosem naší kandidátky, přinesl třináct tisíc preferenčních hlasů. To byl vynikající tah a je to příklad toho, jak měla být oživena každá krajská kandidátka. Pokud se mluvilo třeba o paní Brožové, tak co já jen četl komentářů o blondýnách. Dneska je ve sněmovně takových blondýn, o jejichž kvalifikaci můžu pochybovat, dvacet.

Dejte jim šanci, třeba pánům vytřou zrak.

Taky jsem řekl, že můžu pochybovat. Šanci jim dávám, ale u paní Brožové byl ten odsudek apriorní. Přitom tady ta pětadvacetiletá děvčata dělají koaliční jednání.

A jsou úspěšná!

To nevím, jestli jsou úspěšná.

Velmi. Věci veřejné mají vnitro, školství, dopravu i místní rozvoj. To klobouk dolů.

Tak to je spíš věc slabosti pana Nečase.

A co ten nešťastný Vlček?

Tak jemu jsme asi ublížili tím, že jsme ho instalovali do pozice šéfa sněmovny a bohužel jednou nebo dvakrát, když jsme mu dali příležitost, aby tuhle pozici se ctí opustil, jsme ji my ani on nevyužili. A jak to tak bývá, našlo se něco v jeho minulosti, což by pravděpodobně u politiků z jiných stran nikomu nevadilo.

To si nemyslím.

Nevšiml jsem si, že by někomu vadilo, že pan Nečas dal své sekretářce velkorysé odměny v řádu set tisíc.

Dělo se ale na základě zákona.

No tak to je takové ubohé zdůvodnění klientelistického zásahu. Ujišťuji vás, že kdybych to provedl já, skončil jsem jako předseda strany i jako volební lídr. Takže je tady dvojí metr. Pan Vlček se dopustil promlčeného přestupku a také bez průtahů odešel, na rozdíl od pana Johna, Kalouska a dalších. Nevšiml jsem si, že by politici páchali hromadné sebevraždy. A že to třeba u pánů Řebíčka nebo Langera na nějaké to harakiri skutečně bylo.

V POVÝŠENOSTI TO NEBYLO

Jenže Kalouskovi se žádný novinář nemusel smát tak, jako se smáli čtyři toky Vlčkovi. I politika se přece musí umět dělat.

Jestli bych měl hodnotit škodlivost pro stát, tak Míla Vlček svým neobratným řízením sněmovny určitě nadělal méně chyb než pan Kalousek zásahy do rozpočtu.

V každém případě ho mezinárodní společenství označilo za nejlepšího ministra financí ve střední a východní Evropě.

Já tedy nevím, kdo to mezinárodní společenství představoval.

Desítky expertů.

No právě. Když vybrali Kalouska jako toho nejlepšího ministra financí, tak bych chtěl vidět toho nejhoršího.

Aby to tak byl Bohuslav Sobotka…

To si nemyslím. Víte, ono je třeba vidět, že za tři roky, co Kalousek ovlivňoval chod ministerstva financí, nenávratně zmizelo 140 miliard finančních rezerv, které byly vytvořeny za vlád ČSSD. Ty jsou prostě fuč a teď pan Kalousek bude říkat, jak je třeba šetřit na lidech.

Ale říká to tak dobře, že se jeho TOP 09 stala po ODS druhou nejsilnější vládní stranou.

S výraznou pomocí médií, která z něj udělala anděla. Lidé si ale vybrali a já to respektuji.

Nepřispěla k tomu i povýšenost, kterou třeba předváděli pánové Tvrdík a Dimun?

Nemyslím, že tohle byla příčina našeho nedostatečného vítězství. Média prostě po nás šla. Po mně celých pět let, co si budeme nalhávat. V některých médiích jsem o sobě nikdy nic pozitivního nenašel.

Nebuďte nespravedlivý. Všechna média vás pochválila za okamžitou rezignaci po oznámení volebního výsledku.

Pana Nečase a ostatní, kteří volby ostudně prohráli, k témuž kroku ale nevyzvala.

Nelitujete toho rychlého kroku?

I když jsem počítal s jiným výsledkem, šlo o moje dlouhodobé rozhodnutí. Nebyl to zkrat ani emoce. Byl jsem v čele strany pět let a za svou práci se nemusím stydět.