VYBERTE SI REGION

Partajní peníze: konec šedé zóny

O černých penězích se mluvit nedá, ale o šedé zóně, kam se nejeden netransparentní milion schová, určitě ano.

23.8.2016 4
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Šimánek Vít

Nejde jen o dojem, ale výstup z výzkumu, do něhož se pustili akademici z Univerzity Hradec Králové a Metropolitní univerzity v Praze. Z průběžných dat vyplynulo, že až třetina nákladů politických stran na předvolební kampaně neprochází jejich oficiálním účetnictvím „V případě krajských voleb může jít o částku kolem 120 milionů korun," uvedl včera politolog hradecké univerzity Vít Šimral a konkretizoval ji: „Strany v účetnictví nejčastěji neuvádějí bezplatné vyvěšování reklam na zdech a budovách, pronájem restaurací a sálů nebo tisk materiálů, který někdo straně nabídne zdarma. Na nákladech kampaní se často podílejí i sami kandidáti, opět mimo účetnictví strany."

FINANCE BOKEM

Odhadnutá částka vyplynula z anonymních rozhovorů s volebními manažery a PR pracovníky politických subjektů. Při komunálních volbách může být takto skrytých více než 40 procent nákladů (180 milionů korun), u sněmovních a senátních pětina nákladů (70 milionů korun).

Potíž je v tom, že platné normy neposkytují dost nástrojů, jak podezřelé financování odhalovat, peněžní toky kontrolovat a sankcionovat. To vše má do značné míry změnit novela volebních zákonů a předpisů o sdružování v politických stranách. Už zítra se k jejich schvalování dostane Senát.

Financování stran.Ten chce navíc přijmout pozměňovací návrhy, které zpřesňují podmínky pro kampaně vedené třetími osobami, ať už ve prospěch či neprospěch kandidujících subjektů. Vzhledem k tomu, že koalice vzala předlohy za své, měly by začít platit 
v lednu příštího roku. „Obdobná výše skrytých nákladů jako v ČR se objevuje i v Rakousku a na Slovensku. Po přijetí nových pravidel pro financování stran a kampaní se tam ale postupně snižuje," říká Šimral.

Navrhované novely, které jsou podle aktivistů z iniciativy Rekonstrukce státu velmi kvalitní a v rámci států EU na špičkové úrovni, zřizují jak nezávislý kontrolní úřad, tak limity na kampaně a povinnost vést transparentní účty.

Jiří Skuhrovec ze sdružení EconLab ovšem podotýká, že na odhalení některých podivných propojení stačit nebudou. Uvedl třeba příklad karvinského primátora za sociální demokracii Tomáše Hanzela, který zasedá v dozorčí radě soukromé společnosti ČSAD Karviná. „Ta je součástí holdingu s většinou nedohledatelných vlastníků. Přitom tyto společnosti od krajského ROPu získaly v letech 2011 – 2014 celkem 98 milionů korun. Tomáš Hanzel na účet ČSSD poslal dary v hodnotě 79 tisíc korun. Je to problém, nebo ne? V zemích na západ od nás by byl," míní Skuhrovec.

Na dotaz Deníku primátor Hanzel ovšem podobné spekulace odmítl: „Mé členství v dozorčí radě nemá nic společného s poskytnutými dary ČSSD. Ty se řídí jasnými pravidly a platím je z titulu mých stranických funkcí."

Na politické strany jde nyní ze státního rozpočtu přes 500 milionů ročně. Občané tudíž mají právo vědět, jak se s nimi nakládá a kudy tečou další prostředky do partajních pokladen. „Přes všechny nešvary oba zákony představují velmi důležitý krok k tomu, aby skončilo propojení mezi stranami a tajemnými či tajenými sponzory, kteří si snadno mohou kupovat svůj vliv," říká o navržených novelách Pavel Franc z organizace Frank Bold, jeden z garantů platformy Rekonstrukce státu.

Autor: Kateřina Perknerová

23.8.2016 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies