VYBERTE SI REGION

Pavel Bělobrádek: Nevidím důvod, proč trvat na schodku 100 miliard

Praha /ROZHOVOR/ – Je mu 37 let, přivedl lidovce zpátky do sněmovny, v europarlamentu má jeho strana tři poslance, tudíž by 
v křesle české eurokomisařky ráda viděla Zuzanu Roithovou. Vicepremiér Pavel Bělobrádek zatím sčítá jenom úspěchy. K nim patří i prosazení větších slev na děti. Po čtyřech měsících naplno rozjíždí také svou agendu, tedy vědu, výzkum a inovace. Začne tím, že odvolá šéfa Grantové agentury ČR Petra Matějů.

7.6.2014 30
SDÍLEJ:

Pavel BělobrádekFoto: Deník/Divíšek Martin

Je na obzoru změna koaliční smlouvy, když ministr financí 
a šéf ANO Andrej Babiš tvrdí, že zásadní věci, jako je druhý důchodový pilíř, poplatky v nemocnici či třetí sazba DPH, jsou dojednány „blbě"?
Co je podepsáno, to platí. Pokud by mělo dojít ke změně, musí se na ní dohodnout všichni tři partneři, a vzhledem k tomu, že ČSSD se na to tváří odmítavě, vnímám celou debatu jako nafouklou bublinu, která praskla.

Koaliční smlouva ale není nedotknutelná, může se měnit. Nejvíc se mluví právě o denním poplatku 60 korun za pobyt v nemocnici. Nebylo by rozumné tuto debatu otevřít?
My jsme byli jediní, kteří tento názor zastávali, v předvolebním programu jsme měli dokonce stokorunu zastropovanou na 30 dní, aby se to nedotklo chronických pacientů. Debata je ale nyní zbytečná. Jestliže jeden z koaličních partnerů řekl, že nic měnit nechce, pak se to dělat nebude.

Nesouvisejí Babišovy výroky hlavně se stavem státní pokladny, kdy zjistil, že do příjmové stránky rozpočtu zkrátka potřebné miliardy nezíská?
(Krčí rameny.)

Vy se o tom v koalici nebavíte? Co když na konci prázdnin zjistíte, že schodek ve výši 100 miliard na všechny závazky stačit nebude?
Nevidím jediný důvod, proč trvat na schodku 100 miliard, když v koaliční smlouvě máme závazek deficitu pod tři procenta HDP. Prostor tam tedy je. Ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš často říká, jak to je na těch resortech špatné 
a jak bychom měli šetřit, ovšem na otázku, kolik vybral daní navíc, zatím nemá odpověď. Teď má možnost ukázat, jak zamezí všem zlodějnám a jak dokáže vybírat daně. Na to jsem samozřejmě připraven.

Na co?
Na jeho odpovědi. Chápu, že má málo času, ale to máme všichni. V takové situaci je pochopitelně složité sestavovat rozpočet, ale primárně je to věc ministra financí. My se bráníme linii Nečasovy vlády, která reagovala na zvýšené zadlužení bezohlednými tupými škrty. Při vší úctě, to umí každý.

Takže cestou je lepší výběr daní a trestání jejich úniků?
Jsme v situaci, kdy je většina resortů ve velmi žalostném stavu, jsou hluboce podfinancované. Minulá vláda k rozpočtové odpovědnosti přistupovala podivně. Když zatékalo na půdu, řekla, že raději bude šetřit, a místo investice do poškozených tašek nechala prolít celou střechu. Na nás tak zbývá výměna trámů, vazby a krytiny, což je nepříjemné. Chce to tedy nějaký čas, přechodný rok potřebuje i pan Babiš, aby lépe vybíral daně, a proto si myslím, že lze schodek zvýšit. 
A to jsem hodně šetřivý člověk, který si nikdy v životě nepůjčil a nerad rozhazuje peníze. Rozhodně to není tak, že Andrej Babiš chce šetřit a my ostatní utrácet, to kategoricky odmítám.

Ale na omezenou dobu byste popustil státním financím uzdu.
Jestliže potřebujete restrukturalizovat firmu, abych mluvil Babišovým slovníkem, musíte ji nejdřív zasanovat, než to začne fungovat a vydělávat. Ale nelze říct, že do toho nedáte ani korunu a ono to mezitím zkrachuje.

Pavel Bělobrádek

Lidovci prosadili vyšší slevy na druhé a třetí dítě, příští rok to bude o 200 a 300 korun měsíčně, do tří let o 500 a 900 korun. Studie institutu IDEA při CERGE ovšem tvrdí, že toto opatření pomůže hlavně středním a vyšším příjmovým vrstvám, které jsou zvyklé víc šetřit, takže 
o rozpumpování ekonomiky nelze mluvit. Šokujícím závěrem pak je, že toto přilepšení přispěje k tomu, že ženy budou déle zůstávat s dětmi doma, protože finančně se jim nevyplatí pracovat.
Jde o hrubé nepochopení rodinné politiky ze strany IDEA/CERGE. Nízkopříjmové skupiny dosáhnou na porodné a přídavky. Sleva na dani ale není chudinská dávka. Má pomoci všem, hlavně střední třídě i lidem s vyššími příjmy. Oni jsou těmi, kdo chodí do práce, vychovávají děti a platí daně.

Co námitka, že pomůže hlavně otcům, protože ti si odepíší slevu na sebe, nepracující manželku a dítě?
Pořád je to pokrok. Nechápu, co tomu vytýkáte.

Že to sice pomáhá rodinám, ale 
v nich hlavně mužům.
Když mají společný příjem, tak snad je to jedno.

V tom shledávám machistický tón. Pokud zůstávají ženy dlouho s dětmi doma, protože finančně je to pro rodinu výhodnější, profesně strádají, hůř pak nacházejí uplatnění, mají výrazně nižší plat a škodí to i ekonomice, jak čerstvě upozornila Evropská komise.
To je jiný problém. Musíme umět nabídnout částečné úvazky, dostatek míst ve školkách atd. V rámci dupačkové strategie Family Friendly musí jít o komplexní řešení. To se ale týká žen, které se chtějí vrátit do práce. Principiálně jde o to, aby pracující rodiče nebyli trestáni. Proto také chceme snížit DPH na vybrané dětské zboží, aby jejich náklady byly nižší. Nezapomínejme, že 90 procent příjmu státního rozpočtu tvoří spotřební daň 
a zdanění práce. Kdo na to doplácí? Ten, kdo spotřebovává a pracuje. Nejhůře jsou na tom tedy pracující rodiče s podprůměrnou mzdou. Tam je potřeba jít do snížení nákladů tímto způsobem. Naše opatření je principiálním celospolečenským ohodnocením lidí, kteří chodí do práce a mají děti.

Pavel Bělobrádek

Když jste jako vicepremiér získal portfolio pro vědu, výzkum 
a inovace, napsala jsem, že pokud nepromarníte příležitost, můžete být z hlediska rozvoje ČR nejužitečnějším členem vlády. Čtyři měsíce jste ale takřka neviditelný. Udělal jste už něco?
Držím se zásady, že když nemám co říct, tak mlčím.

Ježíš, to je smutné, že není co říct k české vědě a výzkumu.
Veřejnosti bych rád představil až nějaké konkrétní výsledky. Když si sednete do ministerského křesla a máte k ruce celý aparát, je to něco jiného, než musíte-li budovat úřad od nuly a nemáte na to finance. První dva měsíce jsem tedy strávil hledáním peněz, abych měl víc než čtyři podřízené. To se podařilo změnit, nějaké prostředky jsme získali, myslím, že víc než 40 lidí mít nebudeme. Teprve pak může začít vlastní práce. Sešel jsem se ale se stovkami lidí z oboru, s rektory, děkany, kapitány průmyslu, zástupci Akademie věd ČR, lidmi z Grantové 
a Technologické agentury. Musel jsem si udělat plastický obrázek, v jakém stavu celá oblast je. Bylo zcela evidentní, že jejich snaha se se mnou setkat a vysvětlit mi situaci byla výsledkem dlouholeté frustrace této komunity z toho, že neměli za kým jít.

Vstupní představu o stavu české vědy a výzkumu tedy máte. Jak byste ho popsal?
Česká věda je v některých oborech skutečně špičková, jde do ní poměrně dost peněz, ale systém jejich rozdělování není dobře řízen. Pro nás je tedy velmi důležité vytvořit funkční systém.

Jinak řečeno skončí nenáviděný kafemlejnek, podle něhož se vědcům přidělují peníze?
To ale mluvíte o hodnocení, což je něco jiného.

Na jeho základě se přidělovaly peníze, takže jde o systém, strukturu řízení.
Ano, vy ale hovoříte o konečném výstupu, já o vstupu. Princip je v tom, jak je česká věda strukturovaná.

Institucionálně?
Také. Dále jde o to,, jací jsou hráči, komu jsou odpovědní, jak spolu komunikují, zda vůbec vznik a funkce těch subjektů zapadá do nějaké dlouhodobé strategie, jestli se řídí promyšlenou koncepcí.

A řídí?
Ne, nachází se to ve stadiu chaosu, ale ještě to nějak funguje. Do české vědy jde dost peněz a na druhé straně je podfinancovaná. Rozpor, který v tom cítíte, má dvě dimenze. Jednou je efektivita využití prostředků, druhou systém řízení. Domnívám se, že za poměrně málo peněz, jen strukturací, nastavením logických souvztažností, se dá dosáhnout poměrně slušných výsledků.

Pavel Bělobrádek

Kde chcete začít, u Akademie věd ČR, vysokých škol, center excelence, jichž se vybudovalo 
s pomocí evropských peněz tolik, že na jejich provoz zřejmě nebudeme mít?
Začít se musí u rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Nyní připravujeme její obměnu a jiné nastavení jejího fungování, aby jako koncepční a odborný, nikoliv výkonný orgán skutečně radila.

Předpokládám, že po masivní kritice dojde k výměně vedení Grantové agentury ČR, jíž šéfuje sociolog Petr Matějů.
Ano, dojde ke změně v jejím vedení.

Rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek uvedl, že míra frustrace z vědní politiky překročila meze. Konstatoval to 
v souvislosti se zastavením proplácení peněz z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Má jít až o deset miliard korun a týká se to především spolupráce se zahraničními vědci. Dá se s tím něco dělat, aby si Česko neuřízlo mezinárodní ostudu? Připomínám, že ti lidé popsali spoustu papíru, kde představili svoje projekty, prošli úspěšně výběrovým řízením 
a teď jim bylo řečeno, litujeme, ale špatně jsme to spočítali, vybalte si kufry.
To je spíš otázka na ministra školství. Já ten problém vidím v tom, že úředníci 
v tomto resortu v minulosti podepisovali projekty, které nebyly finančně kryté. To je ovšem otázka nepolitická, spíš…

Kriminální?
Spíš odborné zdatnosti. Bohužel jejich rukojmími se stali poskytovatelé a provozovatelé, kteří na ty peníze čekali. Samozřejmě to je mezinárodní ostuda a nebude jediná. Jsme třeba ve velmi složité situaci v Brně 
s Centrem ICRC u svaté Anny. Zatékání do střechy, o němž jsem hovořil, bylo v řadě případů daleko horší, než jsme čekali.

Můžeme mluvit o struktuře řízení, koncepčních výhledech, ale nelze přece mávnout rukou nad konkrétními lidskými osudy. 
V mailu mám dopis od Pavla Tomančáka, který působí na Max Planck Institute, jenž chtěl propojit svůj odborný tým 
s Ústavem molekulární genetiky AV ČR. Dověděl se, že se projekt ruší. EU nám na něj přitom chtěla přispět 20 miliony eur. Vás to jako místopředsedu vlády pro vědu a výzkum nezvedá ze židle?
Musí to řešit ministr školství, i když je jasné, že za to nese obecnou odpovědnost celá vláda. Samozřejmě se pokusíme najít řešení, které bude co nejvíc komfortní 
a škody minimalizuje. Jednotlivé lidské osudy jsou smutné, to je pravda. Bohužel to zase na nás dopadá z předchozích let. Jsme s ministrem Chládkem dohodnutí, že se v brzké době sejdeme nad otázkou udržitelnosti vědecké infrastruktury a jejího financování včetně personálních kapacit, protože tam budou chybět tisíce doktorandů.

Měli byste si pospíšit, protože vlak nám dost ujíždí. V pořadí konkurenceschopnosti Global Competitiveness Index se ČR umístila na 46. místě, za Bahrajnem či Mauriciem. V žebříčku inovací v rámci 27 zemí EU jsme v roce 2008 obsadili 17. stupínek, loni nás předhonilo Portugalsko, takže jsme skončili ještě hůř. To jsme tak hloupí?
Zaprvé věřím pouze statistice, kterou si zfalšuji sám. Ty žebříčky se trochu liší, vždy záleží na tom, s jakými daty pracujete. Neoddiskutovatelné ale je, že v konkurenceschopnosti jsme poklesli. Tento ukazatel má tři složky, z nichž u nás není ani jedna splněna. První a zásadní je stabilita. Podnikatelské prostředí musí být předvídatelné, což u nás není. Změny jsou příliš časté a příliš zásadní. Ať vládnou v Německu křesťanští, nebo sociální demokraté, existuje obecná shoda na principech a hádají se jen o parametrech. U nás se žádná domluvená strategie vývoje nectí, je to často ode zdi ke zdi. Stejně důležitá je daňová stabilita. Není to tak dávno, co ještě na podzim nebylo jasné, jaké sazby DPH budou platit v lednu. Jestli se daň z příjmu za deset let změnila 117krát, je to velmi nepříjemné. Další bod je jistota právního prostředí, aby se neustále neměnily podmínky. Nezbytným předpokladem konkurenceschopnosti je též kvalitní vzdělání.
Jenže tohle slýchám už asi patnáct let.
Musíme pochopit staré židovské moudro, které říká, že je potřeba investovat nejen do staveb, ale především do stavitelů. Lidé nemají rádi srovnávání, hodnocení, standardy a státní maturity, ale dokud nebudeme vědět, že se negativní křivka úrovně vzdělání vrací zpátky, nikam se neposuneme.

Takže investice do učitelů?
Kvalitní učitel je základ. Řekne-li mi děkan pedagogické fakulty, že na učitele fyziky přijímá 27 uchazečů, do druhého ročníku pustí čtyři, z toho dva se zavřenýma očima, tak se nemůžeme divit, že děti nejeví zájem 
o technické obory.

Jaké nabízíte řešení?
Nastavení priorit. Musíme si odpovědět na otázku, zda jsme v současné době ochotni zainvestovat svou budoucnost. Přitom vstupní náklady se nevrátí za dva tři roky, ale třeba za deset. Jde o to, jestli víme, kam to má směřovat 
a jakými prostředky lze cíle dosáhnout. Už jsem se zmínil o potřebě stability prostředí, vzdělání a třetí podmínkou úspěchu je vymahatelnost práva. S tím těsně souvisí současný stav státní správy 
a její neefektivita jako jedna z hlavních brzd rozvoje ČR.

Něco už jste dělat začali, snad bude schválen služební zákon…
Jde o to, v jaké formě.

Jistě. Jste s konečnou verzí jeho návrhu spokojen?
Nejsem, ale je to kompromis. Po těch třech měsících přešlapování na jednom místě je to aspoň nějaký krok dopředu.

Lidi také otravují neustálé hádky mezi politiky, zvláště když jsou ve vládě. Teď před vámi stojí výběr českého eurokomisaře. Zase se dočkáme popichování a podrazů v přímém přenosu, nebo to zvládnete jako dospělí lidé?
Každá z koaličních stran řekla nějaké jméno, za nás to je Zuzana Roithová. Ona se zatím ještě definitivně nerozhodla, je na to poměrně dost času. Nicméně já dávám před mediálními vzkazy přednost vnitrokoaliční diskusi. Ne vždy se to daří, ale my se skutečně snažíme být v koalici tou klidnou sílou.

Autor: Kateřina Perknerová

7.6.2014 VSTUP DO DISKUSE 30
SDÍLEJ:

Úroveň technického vzdělání podle šéfů strojírenských firem klesá

Praha - Úroveň technického vzdělávání se podle 60 procent ředitelů strojírenských firem za posledních deset let zhoršila. Pesimističtější byli v průzkumu mezi 285 podniky šéfové velkých společností. Vyplývá to z průzkumu analytické společnosti CEEC Research, jehož výsledky mají média k dispozici. Kompletní data budou zveřejněna v úterý na konferenci Budoucnost technického vzdělávání na ministerstvu školství.

Taneční soutěž StarDance vyhrál Piškula před Bankem a Plodkovou

Praha - Vítězem osmé řady taneční soutěže StarDance se stal herec Zdeněk Piškula, který tančil s Veronikou Lálovou. Ve finále dnes předstihl lyžaře Ondřeje Banka s Evou Krejčířovou. Třetí skončila v diváckém hlasování herečka Jana Plodková s Michalem Padevětem. Odborná porota v přímém přenosu České televize ohodnotila stejným počtem bodů dnešní výkony Piškuly a Plodkové, Bank v tomto pořadí zůstal třetí.

Anonym ohlásil bombu na pražském hlavním nádraží, vlaky nejezdily

Praha - Policie v sobotu večer kvůli anonymní hrozbě bombou vyklidila pražské hlavní nádraží. Železniční doprava byla na víc než hodinu zastavena. Metro svou stanicí na nádraží projíždělo. Policie bombu nenašla, po původci anonymního telefonátu pátrá. Médiím to řekl mluvčí pražské policie Jan Daněk.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies