Svůj prvotní záměr objet planetu stopem během pěti let nenaplní. Při putování po etiopském území se dobrodruh, který na své putování vyrazil z Mírového náměstí v Hlučíně, musel potýkat se zdravotními problémy. Dva měsíce ho trápily bolesti zad.

Po třiceti měsících se tak rozhodl ukončit první etapu své cesty. Během té doby navštívil 23 zemí, stopl 290 aut a urazil celkem 22 596 kilometrů. Jakmile se vrátí do vlasti, rád by se věnoval psaní knihy a blogu. Hodlá se pustit do sestříhání natočeného materiálu a chce pořádat inspirativní přednášky po celé České republice.

„Záda jsem se snažil uzdravit všemožnými způsoby, ale nakonec jsem si uvědomil, že se mé duši stýská po domovině. Chci si teď od cestování odpočinout a všechny získané poznatky zprostředkovat lidem," uvedl Pavel Klega.

Jeho putování přineslo řadu nevšedních dobrodružství. Například když se marně pokoušel prodloužit vízum v Íránu a disciplinární pasová kontrola mu udělila osmačtyřicetihodinové ultimátum, aby opustil teritorium země. I přesto zvolil rychlý přesun do jihovýchodní provincie Chuzestánu, kde se opětovně snažil o získání víza. Neúspěšně.

Čtěte také: Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

V zemi byl najednou nelegálně. S pomoci Íránce, kterého potkal na ulici, a díky uplacení policejního kapitána se mu přímou lodí nakonec podařilo vycestovat do Kuvajtu. „Brečel jsem tehdy ze strachu, co se mnou bude, jako malý kluk," vysvětloval hlučínský cestovatel.

Téměř rok strávil v Egyptě, kde léčil dlouhotrvající infekci střev. V horkém pouštním klimatu zkolaboval a rozhodl se přemístit do nejvýše položeného a nejchladnějšího místa egyptského území Svaté Kateřiny. Tam se dokázal uzdravit mimo jiné zásluhou toho, že užíval beduínskou směs čtyřiceti koření, která obsahovala i opium.

Velké výzvě čelil také před příchodem do Etiopie při cestování po Súdánu. Tímto africkým státem projížděl bez peněz. Mezinárodní platební karty zde totiž nefungují, do země si tak přivezl pouze dolary na etiopské vízum. Na začátku této cesty mu byl navíc ukraden telefon. Nemohl se tak spojit s rodinou a orientovat se pomocí mapy.

„Většina lidí se bojí být bez peněz. To byl i můj případ, a proto jsem se s tím rozhodl takto vypořádat. Prošel jsem si těžkými chvílemi a zažil neuvěřitelnou súdánskou pohostinnost," popisoval.

Přečtěte si: Peníze na dluhopisy Agrofertu šly z Babišova účtu v UniCredit Bank