VYBERTE SI REGION

Neshody v péči po rozvodu? Dítě půjde do ústavu

Praha - Mají děti rozvedených rodičů trpět při nekonečných tahanicích mezi matkou a otcem, nebo si od nich odpočinout v ústavní péči? Každý rozumný člověk odpoví, že ani jedno. Rodiče jsou dospělí a v zájmu svého potomka by se měli domluvit tak, aby nestrádal.

7.8.2008 10
SDÍLEJ:

Jedenáctiletou Terezku Smutnou poslal soud na prázdniny do Olivovy léčebny. Případ vzbudil velký mediální ohlas a byl do něj vtažen i prezident Václav Klaus.Foto: DENÍK/Ivan Babej

Jenže někdy to prostě nejde. Loni pražský soudce Miloslav Sládek podobné dilema rozetnul tak, že jedenáctiletou Terezku Smutnou poslal na prázdniny do Olivovy léčebny. Případ vzbudil velký mediální ohlas, byl do něj vtažen i prezident Václav Klaus, jehož Terezka žádala o intervenci. Klaus tehdy uvedl, že tam, kde selžou rodiče, musí nastoupit stát. A ten zasáhne podle svých možností.

Pomůže podle vás dětem rozvedených rodičů přechodné umístění do ústavů? Diskutujte pod článkem.

V úterý Klaus podepsal novelu občanského soudního řádu, která soudům dává nové možnosti, jak situaci traumatizovaných dětí řešit. Od tříměsíční ambulantní mediace až po dočasné umístění do ústavu. „Vhodné prostředí, tedy umístění dítěte mimo rodinu, je krajní řešení. Hlavní posun je v uzákonění ambulantní pomoci,“ řekla Deníku ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny Džamila Stehlíková.

Spor o zařízení

„Před rokem jsme u nás měli dvanáctiletého chlapce, který různými vylomeninami maskoval trauma z rodinného rozkolu. Osobně jsem řídil mediaci s ním i jeho rodiči a nakonec se podařilo odvrátit ústavní péči,“ popsal Deníku žádoucí variantu ředitel Diagnostického ústavu a dětského domova v Dobřichovicích Jan Stárka. Jeho ústav patří k největším v Česku, pracuje zde deset psychologů a 60 speciálních pedagogů.

„Uměli bychom se postarat i o zcela zdravou a nenarušenou bytost, která má jen potíže s rozhádanými rodiči,“ ujistil Stárka. Právě jeho ústav patří mezi 76 zařízení, které ministerstvo spravedlnosti doporučí soudcům v případě nařízení mediační péče nebo umístění dítěte do vhodného prostředí.

Deník má seznam k dispozici. „Obsahuje celé spektrum služeb, od ambulantních až po ústavní. Na jeho vypracování se podílelo několik resortů a pokrývá celou republiku. Soudce si může zvolit jakékoli z něj, ale i kterékoli jiné,“ vysvětlila Stehlíková.

Jenže právě ona šíře se nelíbí prezidentovi Soudcovské unie Jaromíru Jirsovi. „Nabízet přehled poraden a ozdravoven není totéž, jako vybudovat skutečně profesionální pracoviště odpovídající danému účelu,“ míní Jirsa.

Ve výčtu jsou vedle výchovných a diagnostických ústavů také ozdravovny, manželské poradny, zařízení Fondu ohrožených dětí či farní charita.
„Seznam vychází ze zařízení, která existují. Ideální rozhodně nejsou manželské poradny, jež na podobnou činnost nemají kapacitu ani příslušné experty. Jsou-li v režimu sociálně­právní ochrany dítěte, dostávají se do rozhodovacích pravomocí. Nám přísluší pracovat s rodiči, kombinace pomoci a kontroly není příliš vhodná,“ sdělil Deníku psycholog a šéf pražské rodinné poradny Petr Šmolka.

Podle jeho úsudku je ve výčtu jediné vhodné místo pro děti znesvářených rodičů, a to pražský Dům tří přání, který nabízí rodinné poradenství, krizovou intervenci a systematickou terapeutickou podporu.

Není nad pěstouny

Šmolkův oborový kolega Jeroným Klimeš má o vhodném prostředí jasnou představu. „Rozhodně by to neměl být ústav, ale třeba pěstounská rodina, která by ukázala dítěti, že lze žít i v jiném než rozhádaném domově,“ doporučuje Klimeš.

Paradoxně v ministerském seznamu je jediné zařízení nabízející pěstounskou péči. Jde o občanské sdružení Můj domov v Bechlíně v Ústeckém kraji. Jenže pokud by si ho nějaký soudce vybral, má smůlu. Jeho kapacita – šest dětí – je naplněna.

„Kdybychom neměli plný stav, rádi bychom takové dítě přijali. Kraj ale těmto zařízením nepřeje, dokonce nás odmítl zřídit, takže my fungujeme jako nezisková organizace,“ říká šéfka bechlínského sdružení Jiřina Šustrová.

Přitom nabízí potřebné vzdělání i praxi, a nejen to. „My můžeme poskytnout rituál rodiny, běžný život, vzor, který dítě z rozvráceného vztahu potřebuje,“ říká Šustrová.

Ministryně Stehlíková slibuje, že než začne koncem roku zákon platit, bude se na seznamu ještě intenzivně pracovat. „Soudci ale musejí mít zájem víc se o tématu dovědět a profilovat se v rodinné agendě, pak se budou lépe orientovat,“ dodala.

V naprosté shodě s Klimešem přitom tvrdí: „Ideální by pro traumatizované děti bylo přechodné umístění do pěstounských rodin. To je budoucnost. Bohužel jich je málo. Ale i když v seznamu je jen jedna, může si soudce najít jinou, třeba ve spolupráci s odborem sociálně právní ochrany dítěte.“

Infografika

Pavlová: Navykací režim v ústavech je násilí na dětech

Ředitelka Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Lenka Pavlová řekla Deníku, že by sankce měly směřovat proti rodičům, ne dětem.

Prezident Václav Klaus podepsal novelu občanského soudního řádu. Ta mimo jiné obsahuje také ustanovení o vhodném prostředí a navykacím režimu. Jak tuto novinku hodnotíte?
Nesouhlasím s ním, protože to považuji za institucionalizované násilí na dětech. Mně možnost jejich umístění do nějakých zařízení nesmírně vadí. Když se nemohou dohodnout rodiče, tak se přijmou sankce, jenže nikoli proti nim, ale proti dítěti.

Jaké byste navrhla řešení vy?
Měly by se hledat prostředky, které by donutily rodiče podstoupit rodinnou terapii. Oni jsou totiž zodpovědní za řádnou výchovu dítěte a pokud se rozejdou, musí si být vědomi důsledků takového kroku i povinnosti respektovat potřeby a práva svého potomka.

Proč by jim nemohli pomoci odborníci během navykacího režimu?
Protože teorie, že dítě někam zavřeme a tam ho budeme učit milovat rodiče, kteří nejsou schopni milovat jeho, podle mne v praxi nemůže fungovat.

Jak by tedy soud měl postupovat?
Měl by nařídit rodičům psychoterapii. Veškerá opatření by měli nést dospělí, ne děti.

Váš úřad řeší případy s mezinárodním prvkem. Právě tam jsou tahanice o děti nejdramatičtější. Přijatá novela sice přikazuje soudům, aby o vydání dítěte rozhodly do šesti týdnů, ale ani to neřeší jejich traumatizování.
My se snažíme vést rodiče k mediaci, pokoušíme se zmírnit konflikt, vést je k dohodě. Což je samozřejmě u lidí z různých zemí, tudíž i právních prostředí těžší než v tuzemsku.

Daří se to?
Ne vždycky, ale my děláme maximum. Když jeden z rodičů odmítne závěry mediace, nic se s tím nedá dělat a věc musí k soudu. Tam pak většinou propukne otevřený boj bez naděje na smír. Úspěšní jsme tam, kde úsilí několika odborníků vede k emočnímu odblokování rodičů, k jejich nasměrování na lásku k dítěti, ne na nenávist k bývalému partnerovi.

Autor: Kateřina Perknerová

7.8.2008 VSTUP DO DISKUSE 10
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Starosta Příbrami: Krampuslauf? Žádná akce nevyvolala tolik diskuzí

Příbram - Žádná společenská akce v historii Příbrami nevyvolala tolik diskuzí, a to před jejím konáním, i po jejím skončení. Ať už si lidé o ní myslí cokoli, byla bezesporu vyvrcholením letošních oslav 800. výročí založení města. Jaké je ohlédnutí starosty Příbrami Jindřicha Vařeky po Krampuslaufu?

Ve Sněmovně opět zasedla komise k policii, má dokončit výslechy

Praha - Ve Sněmovně zasedla dnes odpoledne na další schůzi vyšetřovací komise ke sporné reorganizaci policie. Na programu jsou zejména poslední výslechy svědků. Před komisí nyní vypovídá policejní prezident Tomáš Tuhý, po něm dorazí olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan a někdejší Tuhého náměstek Zdeněk Laube. Komise by dnes měla výslechy dokončit.

EET padá na zákazníky, restaurace zdražují

Berounsko - V jaké míře zasahuje nová povinnost elektronické evidence tržeb hospodským do provozu restaurací? Je jim na obtíž, nebo se s ní po sedmi dnech už sžili? Na Berounsku převažují zastánci prvního názoru.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies