VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zeman ze zdí nepadá, ale učitelé ho odsuzují

Česká republika - Od neděle, kdy Hovory z Lán zvedly ze židlí spousty lidí, protože v nich prostřednictvím veřejnoprávního rádia zazněly vulgarity z prezidentových úst, se nemluví o ničem jiném. Nejen politická sféra, ale i česká společnost se nad výroky Miloše Zemana zarděla.

5.11.2014 37
SDÍLEJ:

Prezident ČR Miloš Zeman při slavnotním předávání státních vyznamenání na Pražském hradě.Foto: DENÍK/Martin Divíšek

Lidé v zemi svolávají protizemanovské demonstrace a navrhují sejmout jeho podobizny ze zdí. Zajímalo nás, zda jeho obrazy zmizí například ze zdí základních škol v našem okrese, a jak ředitelé na prezidenta po nedělním rozhovoru na Radiožurnálu nahlížejí.

Prezident nevisí

„Byla jsem jeho vulgárním výrokem pohoršena. Podle mého názoru to ani nebyla dobrá volba prezidenta, proto jsem ráda, že ho sundávat vlastně ani vůbec nemusím," nešetřila Miloše Zemana Zdeňka Helmová, ředitelka Základní školy Sezimovo Ústí.
Sezimoústecká základka totiž patří k mnohým školám, které si zarámovaného Miloše Zemana na stěny nepověsily. Mít portrét prezidenta na zdi totiž není povinné.

Například i ředitelka školy z táborského náměstí Mikuláše z Husi Dagmar Havlůjová potvrdila, že ne v každé třídě se děti na tvář prezidenta dívají. „Zvolili jsme si tu možnost, že máme vyvěšen buď státní znak, nebo portrét pana prezidenta. Ve všech třídách ho ale vyvěšen nemáme".

Vedení škol chce většinou spíše žákům zpříjemnit školní prostředí, než zdobit třídy nebo chodby státními symboly či tvářemi prezidentů.
Takovým příkladem je Základní škola v Čekanicích. Ředitelka Hana Dolejší si více považuje výtvarného umění svých školáků. „Mám raději pozitivní výzdobu od dětí, než hlavu státu. Když to není povinné, portrét prezidenta nevyvěšujeme," říká.

Ředitelka Základní školy T. G. Masaryka v Blatné Marie Šampalíková projev slyšela a vyjádřila svůj názor na něj jasně: Já osobně bych řekla, že to popírá všechno, co děti učíme. Takhle by neměl mluvit dospělý člověk, natož hlava státu," poznamenala. „Jako člověk s tím nesouhlasím, ale víc dělat nemůžu," doplnila. Prezidentské fotografie ale ze školy zmizely už před léty, a tak nic takového jako jejich sundávání stejně ani řešit nemohli.

Ředitel strakonického gymnázia Miroslav Hlava sice žádný příkaz pedagogům, aby se studenty toto téma probírali, nedal, ale předpokládá, že se to stejně většinou stalo. „Takhle by se prezident chovat neměl. Jak má potom škola vychovávat ke slušnosti," řekl.

Klesl ještě níž

Prezident Zeman ostrými výroky nešetří, nedělní vulgarismy byly jen pomyslnou třešničkou na dortu, která hořkne na jazyku snad každému občanovi země. V očích veřejnosti je často nazýván ostudou národa, teď klesl ještě níž. „Přehnal to. Jakožto státník by neměl takhle vůbec mluvit," řekl pohoršený ředitel Základní školy Bechyně Jan Pekař. Od výroků prvního přímo voleného prezidenta se distancuje i další ředitel.

„Prezident má být pro lidi vzorem, což on není. S jeho výroky se neztotožňuji, ale protesty žádné nechytáme," dodal pro Táborský deník ředitel školy Bernarda Bolzana v Táboře Zdeněk Trska.

Konec lži

Mezi dalšími plánovanými protesty se objevuje akce s názvem Konec lži a nenávisti, která se o slovo přihlásí rovněž 17. listopadu ve 13 hodin na pražském Václavském náměstí. Tato akce má zatím slabou účast, včera v 18 hodin se k ní hlásilo necelých 140 podporovatelů. Různé internetové portály už také plní petice, jejímž cílem je dosáhnout rezignace Miloše Zemana.

Z historie

- Původ vyvěšování oficiálních portrétů hlav státu je pravděpodobně někde v teologii.

- V Českých zemích se povinnost vyvěsit portrét hlavy státu poprvé objevuje v roce 1873.

- Po roce 1918 byl portrét prezidenta součástí výzdoby tříd, po odstoupení Tomáše Garrigua Masaryka mohl jeho portrét viset ve třídách spolu s vyobrazením Edvarda Beneše.

- Za druhé světové války není povinnost vyvěsit portrét prezidenta Háchy vůbec zmiňována, ve třídách měl být umístěn státní znak a kříž s Kristem.

- Po druhé světové válce byl do tříd umístěn portrét Edvarda Beneše i J. V. Stalina.

- Tradice vyvěšování portrétu hlavy státu pak přetrvala dodnes, avšak podle současné legislativy již není povinná.

- Také sundávání portrétů prezidentů ze zdí škol a úřadu není žádnou novinkou.

- Před pětadvaceti lety mizela ze stěn fotografie Gustáva Husáka, Lidé tím vyjadřovali především nesouhlas s dosavadním režimem.

- Impulsem byla například i prezidentská amnestie Václava Klause.

- Další vlna svěšování portrétů prezidenta přišla po zvolení Miloše Zemana.

Autor: Jana Štroblová, Redakce

Sundali byste pro prezidentovy výroky jeho portrét?

Ano

47 %

Ne

53 %

Hlasovalo: 131

Anketa byla ukončena

5.11.2014 VSTUP DO DISKUSE 37
SDÍLEJ:
Napadení seniora.
6

Mladý cizinec zkopal seniora na zastávce. Nechtěl se nechat okrást

Auta OBSE, Ukrajina
AKTUALIZOVÁNO
59 9

Auto mise OBSE na Ukrajině najelo na minu. Řídil Čech. Jeden mrtvý

S prezidentem je spokojena více než polovina Čechů, tvrdí průzkum

S prací prezidenta republiky jako instituce je spokojeno 57 procent Čechů. Podle nadpoloviční většiny lidí Miloš Zeman plní předvolební sliby a je prezidentem všech občanů. O tom, že Zeman vytváří dobrý obraz Česka v zahraničí, je přesvědčeno 42 procent občanů. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který provedla agentura Kantar.

Nelegální tunningový sraz: policie musela zasahovat

Kvílení pneumatik, řev trápených motorů a hlasitá muzika. V Mladé Boleslavi, na parkovišti marketů Obi a Albert v ulici Na Radouči, si dali nenahlášený sraz příznivci tunningu, aby se navzájem pochlubili svými vyšperkovanými vozy. 

Jablonec selhal, od Příbrami dostal čtyři góly. Opět jí pomáhá zachránit ligu

Jablonec nad Nisou – Nejhorší tým fotbalové ligy si vyšlápl na Jablonec. Příbram nasázela na Střelnici čtyři góly, zvítězila 4:2 a po 25. kole opustila poslední příčku.

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies