VYBERTE SI REGION

Peptidy představují nový směr léčby infekcí

Praha /ROZHOVOR/ - V nové budově Národní muzea je až do konce října výstava o antibiotikách varující před vzrůstající rezistencí vůči nim. S RNDr. Václavem Čeřovským jsme hovořili o jejich možných následovnících – peptidech.

29.6.2011
SDÍLEJ:

RNDr. Václav Čeřovský se věnuje výzkumu petidů již přes třicet let.Foto: Deník/Jan Horák

„Antibiotika svůj rozvoj v podstatě skončila. Navíc jakýkoli další vývoj je velmi drahý. Musíme se raději poohlížet jinde, například po peptidech.“ Tato slova zazněla před týdnem na tiskové konferenci k výstavě o vzrůstající rezistenci obyvatelstva vůči antibiotikům. Přítomni byli i zástupci Světové zdravotní organizace a Evropské komise. Na adresu antibiotik a jejich dalšího rozvoje se tak rezolutně vyjádřil člověk nadmíru povolaný, RNDr. Václav Čeřovský z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky.

V ústavu, v němž působil i proslulý biochemik profesor Antonín Holý, se věnuje zejména výzkumu antimikrobiálních peptidů.

Jak dlouho se tomuto výzkumu věnujete?
Jsme relativně nový tým, založili jsme jej v roce 2007 na základě výběrového řízení vypsaného naším ústavem. Já jsem s tím programem přišel z Dominikánské republiky. Nejdříve jsem byl v roce 2001 na stáži v USA na Cornelově univerzitě. Tam mě jeden profesor získal pro jinou univerzitu v New Jersey, kde hledali člověka, který by jim na detašovaném pracovišti v Dominikánské republice vedl výzkum látek izolovaných z hmyzu. Tam jsem se s touto problematikou setkal poprvé, ale s peptidy pracuji déle – už od roku 1980, když jsem jako aspirant přišel na náš ústav. Dá se říci, že je to mé celoživotní zaměření. Peptidy jsem hledal i v té Dominikánské republice, ale bylo to obtížné: chybělo tam vše – přístroje, zázemí i peníze. A proto jsem se vrátil do domovského ústavu.

Vaše slova o nutnosti soustředit do budoucna pozornost na jiné cesty boje proti infekcím, například na antimikrobiální peptidy, byla přijata mírně řečeno vlažně. Byly už na toto téma publikovány nějaké vědecké materiály?
Samozřejmě, pro širší veřejnost u nás například v časopise Vesmír, ale jinak v prestižních mezinárodních časopisech vycházejících v angličtině s impakt faktorem (vypovídá o významu periodika – pozn. red.). Podstatnější je, že máme přijato pět českých patentů a další podány jako PCT patenty, což je předstupeň mezinárodních patentů.

Má ten výzkum obdobu ve světě?
Jistě, věnuje se tomu řada pracovišť, i u nás asi dvě nebo tři, ale my jsme jediní v republice, kdo o tom publikují seriozní práce v seriozním tisku.

Tento výzkum je nicméně – jako většina – během na dlouhou trať. Není přehnané tvrdit, že antibiotika jsou na ústupu, že mají svůj zenit za sebou?
Takto přesně jsem to neřekl a ani si to nemyslím. Já si myslím, že když se antibiotika nasadí správně, tak pomohou. Víte sám, že když si
s vámi jako pacientem nebude lékař vědět rady, tak vám antibiotika dá a ta vám na 90 procent zaberou. Ale zde se mluví o rezistenci vůči antibiotikům, o rezistenci bakterií, například zlatého stafylokoka či bakterie E-coli, která si nyní vybírá daň v Německu. Antimikrobiální peptidy nepůsobí jako tradiční antibiotika. Mají jiné chemické složení a bakterie zabíjejí tím, že rozrušují bakteriální membránu, tedy obálku, propichují ji a rozbíjejí a tím tu bakterii zabijí. Naproti tomu antibiotika pronikají do vnitřku bakterie a tam naruší její genetický aparát. Ale protože jde o genetický materiál, tak se bakterie brání jeho pozměněním – to je ta rezistence. Zatímco proti mechanickému útoku peptidů moc šancí nemá.

Kdy se dá počítat s praktickým nasazením nových léků, za pět, za deset let?
Ještě později. Záleží ovšem na místě nasazení. Například u povrchových ran diabetických pacientů, kde často již antibiotika nezabírají, tam se mohou peptidy uplatnit. Také při léčbě akné, infekce očí a v dalších oblastech. Napadá mě třeba uplatnění i proti té E-coli. Peptidy mají totiž tu nevýhodu, že je naše trávicí enzymy dokáží rozštěpit a tím vlastně zlikvidovat. Ale dají-li se ty peptidy do nějaké kapsule, tak se v pohodě dostanou až do střev, kde se ta kapsule rozpustí a peptidy už mohou fungovat.

Blíží se někde ve světě uplatnění peptidů v klinické praxi?
To je bohužel ještě daleko. Nyní to převzaly některé západní firmy, hlavně americké, které mají dost peněz, aby základní výzkum rozvíjely. Už existuje několik antimikrobiálních peptidů, které jsou ve fázi testování, ale zatím jich moc neprochází. Ale že to do budoucna představuje nový směr léčby, o tom není pochyb.

Čtěte také: Berete antibiotika? Zabírají méně a méně

Autor: Jan Horák

29.6.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Americký velvyslanec Andrew Schapiro
19 6

Schapiro v pátek skončí ve funkci, jeho rodina zůstane v Praze

TK k projektu registru smluv probíhala 16. ledna v Praze. Na snímku Michal Bláha, Hlídač smluv.
EXKLUZIVNĚ
29 26

Autor Hlídače smluv pomůže Horáčkovi s prezidentskou kampaní

Orkán Kyrill před deseti lety ničil i zabíjel

Vichr, který se v lednu 2007 prohnal celou Evropou, po sobě zanechal spoušť.

Sobotka je nakloněn pomoci krajům při zvyšování mezd řidičů

Praha - Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) je nakloněn tomu, aby vláda pomohla krajům při financování růstu mezd řidičů linkových autobusů. Sobotka to dnes řekl po jednání s hejtmany. Místopředseda Asociace krajů a liberecký hejtman Martin Půta (STAN) premiérovu garanci vítá a věří, že se výsledky dnešního jednání projeví již v únorových mzdách řidičů. Příští týden Sobotka předloží problém koaliční radě. Nařízení o zvýšení mezd řidičů od letošního ledna schválila vláda.

Češi mají stále nejnižší nezaměstnanost v celé EU. Firmy ale krvácejí

Nejaktuálnější čísla z Eurostatu potvrzují, že Česko zůstává s 3,7 procent zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v Evropské unii. A to před Německem a Maďarskem. Z evropských států mimo EU je na tom lépe jen Island, naopak nejhůře Řecko a Španělsko. To, co lze na jednu stranu vnímat jako výrazný český úspěch, je na druhou možno považovat i za hrozbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies