Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pěstouni pro těžce nemocné děti? Nejsou

Praha - Bez šance jsou sourozenci, nemocné a romské děti. Česko přitom vede ve srovnání s Evropou v obsazenosti dětských domovů a ústavů.

11.11.2008
SDÍLEJ:

Setkání pěstounů.Foto: DENÍK/Archiv

Pěstouni hledají další zájemce, kteří by si chtěli osvojit dítě, jemuž chybí domov a rodina. Pro zdravé bílé a malé děti není přitom takový problém pěstouna sehnat.

Téměř bez šance jsou na tom ale třeba těžce nemocné starší děti s mentální poruchou. Přitom pěstounství představuje mnohem volnější formu než třeba adopce. Pěstoun není zákonným zástupcem a k dítěti nemá ani vyživovací povinnost. „Letos jsme připravili kampaň zaměřenou na umisťování starších dětí, dětí jiného etnika a sourozeneckých skupin,“ říká koordinátorka projektu Společně pro rodinu z brněnského Sdružení pěstounských rodin Julija Křivská Prejsová.

Zejména na Moravě a v západních Čechách bude sdružení vysvětlovat zájemcům, co obnáší přijetí dítěte bez vlastního domova do nové rodiny. Kampaň proběhne formou letáků, k tématu se uskuteční v Brně i konference a benefiční koncert.

Dvacet tisíc dětí bez rodiny

V Česku je v ústavech mimořádně vysoký počet dětí. Příliš vysoký počet dětí v ústavech kritizuje i ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková.

„Česká republika vykazuje jedno z nejvyšších množství dětí v ústavní péči v Evropě. Jedná se o dvacet tisíc dětí a trend je stále stoupající. Alarmující je zejména délka jejich pobytu v ústavních zařízeních, která přesahuje devět let,“ říká ministryně. Změnu by měly přinést nové standardy péče o ohrožené děti. Dosud je totiž systém roztříštěný pod pět ministrů, kraje a místní úřady.

Přitom například podle Ligy lidských práv je pro stát mnohem výhodnější podporovat pěstounské rodiny i z ekonomického hlediska.

„Zatímco dítě v dětském domově představuje náklady v průměru 280 tisíc korun ročně, dítě svěřené do péče pěstounů vyžaduje od státu ve formě dávek průměrně pouze 67 tisíc korun za rok,“ uvedl Petr Bittner z Ligy lidských práv.

Domovy jsou plné zbytečně

Život pěstounské rodiny je nákladný, říká pěstounka a sociální asistentka Střediska náhradní rodinné péče Jana Frantíková.

Ne všechny děti se daří umístit do náhradní rodiny. O jaké děti mají případní pěstouni zájem a o které nikoli?
Největší zájem u žadatelů o pěstounskou péči je o děti, které jsou malé, zdravé a bílé. Naopak nejmenší zájem je o sourozenecké skupiny a děti zdravotně postižené. Z těch nejvíce o ty s mentální nebo kombinovanou vadou. Romské děti jsou někde uprostřed – mnozí už počítají s tím, že půjde o romské dítě.

Jak docílit, aby se i třeba nemocné děti dostaly do pěstounské rodiny?
Některé z nich se dostávají do rodin tak, že někoho vezmou za srdce. Někdo zkrátka takové dítě potká a ví, že i když je mentálně postižené, má třeba těžkou sluchovou poruchu a agresivní záchvaty vzteku, tak je to dítě, se kterým by se dal udělat velký kus práce a které je snadné si zamilovat.

V Česku je hodně dětí v ústavech a ne pro všechny se najde pěstounská rodina. Cítíte potřebu změnit tuzemské zákony?
Je potřeba změna systému. Například celá problematika pěstounské péče je roztříštěná mezi pět ministerstev. Každé dítě se má lépe v rodině než v ústavu, i kdyby ty ústavy byly sebešpičkovější. A navíc: spousta dětí je tam zcela zbytečně.

Jak je to s dávkami pro pěstouny? Jde o peníze, se kterými jde přežít?
Když jsem brala před léty do pěstounské péče nevidomé a mentálně postižené dítě, dostala jsem tři stovky a ještě se lidé tvářili, že to dělám za peníze. Od té doby se to zvedlo. Ovšem život s těmito dětmi je poměrně drahý. Mám dvě holčičky, které mají těžkou sluchovou vadu a jedno sluchátko stojí 25 tisíc korun. Děti už ho párkrát ztratily.

Pěstounství je levnější než ústav

Autor: Štěpán Plaček

11.11.2008
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Tomáš Procházka
9

Komentář Tomáše Procházky: Klíčové volby. Německo hot, Česko čehý

Ilustrační foto
1 8

Číně dochází trpělivost. Omezí vývoz ropných produktů do KLDR

Švestky z městské zahrádky. Ze stromů lze ovoce česat zdarma

Sklizeň podzimního ovoce je v plném proudu. Kdo chce získat české plody, může využít nabídku sadařů, kteří mívají výhodnější ceny než běžné obchody. Pražané však mají i jinou možnost: natrhat si jablka, hrušky i švestky zdarma v sadech hlavního města.

DOTYK.CZ

Před 79 lety vláda vyhlásila mobilizaci. Lid absolutně pevný, chválil Beneš

Přesně ve 22.20 byla rozhlasem vyhlášena všeobecná mobilizace Československé republiky. Onoho 23. září 1938 bylo řádně horko nejen za hranicemi, kde chřestil zbraněmi Hitler, ale i uvnitř vlasti, v Sudetech. Dobrá polovina sudeťáků mobilizace neuposlechla. A do osudného Mnichovského diktátu zbýval pouhý týden.

Když nemáte máslo, tak tam dejte sádlo. Deník srovnal ceny alternativ k máslu

/INFOGRAFIKA/ Při pohledu na titulní strany deníků či strkanice v obchodech by se mohlo zdát, že Česko zasáhla máslová apokalypsa. Čtvrtkilová kostka se prodává v průměru za 52 korun, za poslední dva roky cena narostla skoro o 15 korun. Výrazně prý proto zdraží i vánoční cukroví.

Soud se zastal „zakleknuté firmy“. Bude Česko platit milionové odškodné?

Daňoví poplatníci by se v blízké budoucnosti mohli „prohnout“ a nechtěně zaplatit stovky milionů korun jako odškodné soukromé firmě za přílišnou horlivost úředníků a celníků.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení