VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pěstounka: Nemám potřebu si přivlastňovat něčí děti

Ostrava - Dagmar Vyoralová a Silvie Salamonová. Jedna je bývalá baletka Národního divadla moravskoslezského, druhá pracuje v Centru náhradní rodinné péče. Obě mají jedno společné – staly se pěstounkami a pomohly třem dětem z dětského domova.

22.12.2010
SDÍLEJ:

Dagmar Vyoralová (uprostřed) a Silvie Salamonová (vlevo) pečují o tři děti, které nemohou žít se svými biologickými rodiči.Foto: DENÍK/Pavel Sonnek

Dagmar Vyoralová je po gynekologické operaci a s manželem nemohou mít děti. Má sice dceru z prvního manželství, ale děťátko chtěla dopřát i svému novému muži. Několikrát zkoušeli umělé oplodnění, nevyšlo to. Pak začali přemýšlet o adopci a pěstounské péči.

„Viděla jsem dokument o romském chlapci, který měl osmnáct a zrovna opustil dětský domov. Neměl kam jít, neměl se komu svěřit, neměl žádný domov. Pak se setkal se starou paní, které pomohl nastoupit do tramvaje. Začali si povídat a svěřil jí svůj příběh. Ta paní si ho s manželem nakonec vzali domů a začali se o něj starat. Přišlo mi to neuvěřitelné, uvažovala jsem, jestli bychom s manželem také nemohli něco takového udělat. Pomoci nějakému dítěti a zároveň sobě,“ vypráví. Nakonec si z ostravského dětského domova vzali tři romské děti – Lukáše, Moniku a Honzu.

Horší je to s rodinou

Silvie Salamonová přemýšlela o tom, že by si vzala dítě z dětského domova už v sedmnácti. „Viděla jsem příběh pěstounské rodiny s dvanácti dětmi a tehdy si řekla, že kdyby si každý člověk vzal z dětského domova jedno dítě, tak by taková zařízení nemusela vůbec být,“ vysvětluje Salamonová. Když se seznámila se svým současným manželem, hned na začátku mu řekla, že by jednou chtěla pomoci dítěti, které nemůže žít ve vlastní rodině. Dnes mají šest dětí, z toho tři v pěstounské péči.

Obě ženy se shodují na tom, že je jejich okolí většinou obdivuje a fandí jim. Každá z nich ale nějaké problémy přece jen řeší. „Nesetkala jsem se s nikým cizím, kdo by to, co jsme udělali, neobdivoval. Kvůli tomu jsme si ale naše děti nevzali. Horší je to s rodinou. Moji i manželovi rodiče mají pocit, že by nám stačily dvě,“ tvrdí Dagmar Vyoralová a dodává: „Problém je možná taky v tom, že máme romské děti. Někteří lidé nechápou, proč jsme si prostě nepočkali na jiné. Odpovídám jim, že všechny děti na světě jsou stejné, jsou to prostě děti,“ myslí si Vyoralová.

Malé děti jsou ‚tvárnější‛

Silvie Salamonová tvrdí, že někteří lidé nerozumí tomu, proč si vzala do péče tři děti, když může mít vlastní. „Rodiny s více dětmi jsou u nás vnímány spíše negativně. Naše babičky měly běžně šest a více dětí. Dneska, když máte více než dvě, tak už je to divné,“ říká.

První dítě, které si z dětského domova vzala, byl tehdy dvanáctiletý – dnes dvacetiletý –Honza. Do osmi let vyrůstal ve své rodině, teprve pak se octl v dětském domově. „Museli jsme společně budovat náš vztah, dvanáct let nám chybělo, ale Honza znal rodinné prostředí, což podle mě byla výhoda,“ vysvětluje Salamonová. Dagmar Vyoralová ale naopak považuje za složitější, vzít si domů starší dítě. „Když k nám děti přišly, nebyly jim ani dva roky. Myslím si, že malé děti jsou takové ‚tvárnější‛. Nevím, jestli bychom si s manželem troufli třeba na dvanáctileté,“ ří­ká.

Nemá cenu nic předstírat

Silvie ani Dagmar svým dětem nic netají, řekly jim, kdo jsou jejich skuteční rodiče, i to, proč se o ně nemohli starat.

„Hned od začátku jsme jim vysvětlovali, jak se věci mají, že nejsme jejich biologičtí rodiče. Povídali jsme jim třeba pohádku o jejich skutečných rodičích a o tom, co se stalo. Nemá cenu si na nic hrát a nic předstírat. Nemám potřebu si přivlastňovat něčí děti,“ říká Vyoralová. Podobné je to i v rodině druhé ženy. „Děti to vědí a běžně s nimi o všem mluvíme. Paradoxně větší problém s tím mělo jejich okolí. Nevěděli, jak se k nim chovat, co před nimi mohou říct. Naše děti vysvětlovaly učitelkám ve škole, kolik mají maminek a jak to mají se sourozenci,“ přibližuje situaci Salamonová.

A co pokud se ozvou biologičtí rodiče a budou chtít své děti zpátky? „Bylo by to pro mě hodně těžké, ale vím, že pro dítě je nejlepší, když žije se svými vlastními rodiči. Myslím, že bych se s tím smířila,“ říká Salamonová. „Nemám z toho vůbec strach.. Myslím, že v těch dětech navždy zůstaneme a nezapomenou na nás. Už navždy mají v sobě kousek z nás, a to je to nejvíc, co jsme jim mohli dát,“ uzavírá Vyoralová.

Autor: Tereza Krumpholzová

22.12.2010
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan
2 8

Ištvan o kauze úniků: Panovala obava, že obvinění budou mařit vyšetřování

Místo, kde se v berlínském parku Teirgarten scházejí mladiství prostituti.
5 7

Prodáváme se, abychom přežili, říkají mladí uprchlíci - prostituti v Německu

DOTYK.CZ / AKTUALIZOVÁNO

Australané řeší, co s místními žraloky

Mnoho Australanů se donedávna usmívalo nad pověstí své země jakožto rejdišti světově obávaných zvířat. Byla to ale smrt místní surfařky Laeticie Brouwerové, která odstartovala zájem státních orgánů ohledně řešení, které by eliminovalo riziko útoků a zároveň nevedlo k drastickým opatřením.

Itálie rozdává stovky hradů. Má ale podmínku

Toužíte po vlastním hradu nebo alespoň po sídle, které dýchá historií? V Itálii máte možnost. Země nabízí soukromým investorům zdarma víc než 100 historických památek. Má ale podmínku: nový vlastník je musí zrenovovat a transformovat do podoby turistického objektu.

Nečasová nepřišla k soudu. Zradilo ji zdraví

Bývalá šéfka kabinetu premiéra Petra Nečase Jana Nečasová (dříve Nagyová), která čelí obžalobě v kauze údajného zneužití Vojenského zpravodajství, dnes nepřišla vypovídat k soudu. Podle jejího právníka Eduarda Bruny je nemocná a zároveň nedala souhlas s konáním jednání ve své nepřítomnosti. Soud proto hlavní líčení odročil.

Poslanci navrhli pro státní firmy nové úlevy z registru smluv

Některé státní podniky a společnosti s většinovou účastí státu a národní podnik Budějovický Budvar možná dostanou částečnou výjimku z povinného zveřejňování smluv v internetovém registru. Do evidence se také nebudou muset vkládat smlouvy, které se týkají nakládání s výbušninami, a kolektivní smlouvy. Předpokládá to novela zákona, kterou předložila skupina poslanců z ANO, ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, ODS a Úsvitu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies