VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pěstounka: Nemám potřebu si přivlastňovat něčí děti

Ostrava - Dagmar Vyoralová a Silvie Salamonová. Jedna je bývalá baletka Národního divadla moravskoslezského, druhá pracuje v Centru náhradní rodinné péče. Obě mají jedno společné – staly se pěstounkami a pomohly třem dětem z dětského domova.

22.12.2010 1
SDÍLEJ:

Dagmar Vyoralová (uprostřed) a Silvie Salamonová (vlevo) pečují o tři děti, které nemohou žít se svými biologickými rodiči.Foto: DENÍK/Pavel Sonnek

Dagmar Vyoralová je po gynekologické operaci a s manželem nemohou mít děti. Má sice dceru z prvního manželství, ale děťátko chtěla dopřát i svému novému muži. Několikrát zkoušeli umělé oplodnění, nevyšlo to. Pak začali přemýšlet o adopci a pěstounské péči.

„Viděla jsem dokument o romském chlapci, který měl osmnáct a zrovna opustil dětský domov. Neměl kam jít, neměl se komu svěřit, neměl žádný domov. Pak se setkal se starou paní, které pomohl nastoupit do tramvaje. Začali si povídat a svěřil jí svůj příběh. Ta paní si ho s manželem nakonec vzali domů a začali se o něj starat. Přišlo mi to neuvěřitelné, uvažovala jsem, jestli bychom s manželem také nemohli něco takového udělat. Pomoci nějakému dítěti a zároveň sobě,“ vypráví. Nakonec si z ostravského dětského domova vzali tři romské děti – Lukáše, Moniku a Honzu.

Horší je to s rodinou

Silvie Salamonová přemýšlela o tom, že by si vzala dítě z dětského domova už v sedmnácti. „Viděla jsem příběh pěstounské rodiny s dvanácti dětmi a tehdy si řekla, že kdyby si každý člověk vzal z dětského domova jedno dítě, tak by taková zařízení nemusela vůbec být,“ vysvětluje Salamonová. Když se seznámila se svým současným manželem, hned na začátku mu řekla, že by jednou chtěla pomoci dítěti, které nemůže žít ve vlastní rodině. Dnes mají šest dětí, z toho tři v pěstounské péči.

Obě ženy se shodují na tom, že je jejich okolí většinou obdivuje a fandí jim. Každá z nich ale nějaké problémy přece jen řeší. „Nesetkala jsem se s nikým cizím, kdo by to, co jsme udělali, neobdivoval. Kvůli tomu jsme si ale naše děti nevzali. Horší je to s rodinou. Moji i manželovi rodiče mají pocit, že by nám stačily dvě,“ tvrdí Dagmar Vyoralová a dodává: „Problém je možná taky v tom, že máme romské děti. Někteří lidé nechápou, proč jsme si prostě nepočkali na jiné. Odpovídám jim, že všechny děti na světě jsou stejné, jsou to prostě děti,“ myslí si Vyoralová.

Malé děti jsou ‚tvárnější‛

Silvie Salamonová tvrdí, že někteří lidé nerozumí tomu, proč si vzala do péče tři děti, když může mít vlastní. „Rodiny s více dětmi jsou u nás vnímány spíše negativně. Naše babičky měly běžně šest a více dětí. Dneska, když máte více než dvě, tak už je to divné,“ říká.

První dítě, které si z dětského domova vzala, byl tehdy dvanáctiletý – dnes dvacetiletý –Honza. Do osmi let vyrůstal ve své rodině, teprve pak se octl v dětském domově. „Museli jsme společně budovat náš vztah, dvanáct let nám chybělo, ale Honza znal rodinné prostředí, což podle mě byla výhoda,“ vysvětluje Salamonová. Dagmar Vyoralová ale naopak považuje za složitější, vzít si domů starší dítě. „Když k nám děti přišly, nebyly jim ani dva roky. Myslím si, že malé děti jsou takové ‚tvárnější‛. Nevím, jestli bychom si s manželem troufli třeba na dvanáctileté,“ ří­ká.

Nemá cenu nic předstírat

Silvie ani Dagmar svým dětem nic netají, řekly jim, kdo jsou jejich skuteční rodiče, i to, proč se o ně nemohli starat.

„Hned od začátku jsme jim vysvětlovali, jak se věci mají, že nejsme jejich biologičtí rodiče. Povídali jsme jim třeba pohádku o jejich skutečných rodičích a o tom, co se stalo. Nemá cenu si na nic hrát a nic předstírat. Nemám potřebu si přivlastňovat něčí děti,“ říká Vyoralová. Podobné je to i v rodině druhé ženy. „Děti to vědí a běžně s nimi o všem mluvíme. Paradoxně větší problém s tím mělo jejich okolí. Nevěděli, jak se k nim chovat, co před nimi mohou říct. Naše děti vysvětlovaly učitelkám ve škole, kolik mají maminek a jak to mají se sourozenci,“ přibližuje situaci Salamonová.

A co pokud se ozvou biologičtí rodiče a budou chtít své děti zpátky? „Bylo by to pro mě hodně těžké, ale vím, že pro dítě je nejlepší, když žije se svými vlastními rodiči. Myslím, že bych se s tím smířila,“ říká Salamonová. „Nemám z toho vůbec strach.. Myslím, že v těch dětech navždy zůstaneme a nezapomenou na nás. Už navždy mají v sobě kousek z nás, a to je to nejvíc, co jsme jim mohli dát,“ uzavírá Vyoralová.

Autor: Tereza Krumpholzová

22.12.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Premiér Bohuslav Sobotka během rozhovoru Deníku.
AKTUALIZUJEME
15

Teroristé nás nezastraší, řekl Sobotka k londýnskému atentátu, Zeman vyčkává

Ilustrační foto.
29

EET a fitness: trenéry čeká existenční dilema, zákazníky fronty

Spíme málo. Trpíme proto nadváhou a depresemi

Spánek? Na ten jsem dlouho neměla čas, přiznává osmatřicetiletá manažerka Lenka Procházková. Snažila se totiž stihnout úplně všechno – práci si nosila domů, děti dirigovala hlavně přes telefon, k tomu se starala o nemohoucí rodiče. Během pracovního týdne strávila v posteli sotva pět hodin denně. Někdy musely stačit i čtyři hodiny. Dokud nepřišel zvrat.

AKTUALIZUJEME

Teror před britským parlamentem, potvrzeno: Zahynuli tři lidé a útočníkl

/SLEDUJEME ONLINE/ Muž najel na mostu u budovy parlamentu do lidí autem a čtyřicet jich zranil, celkem tři jeho útok nepřežili. Poté zasáhl policistu nožem. Bezprostředně po útoku jej policie zranila střelbou, které později podlehl. Skotský parlament kvůli útoku přerušil jednání o nezávislosti. Policie útok vyšetřuje jako teroristický čin. Mezi oběťmi nejsou Češi. 

Očkování proti chřipce může způsobit narkolepsii

 Vědci přišli s překvapivým zjištěním: poruchu spánku zvanou narkolepsie může způsobit očkování proti chřipce. Na jedné z přednášek, která se konala v rámci Týdne mozku, o tom informoval profesor neurologie Karel Šonka.

Vláda chce vyhnat divočáky z úkrytu. Z řepky a kukuřice

Zmenšit pole a zvýšit pokuty za nepovolený vstup do lesa. To jsou jedny z nejdiskutovanějších bodů novely zákona o myslivosti, který včera prosadil kabinet Bohuslava Sobotky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies