Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Petice matek zamíří na ministerstva

Podivín - Za lepší postavení matek s malými dětmi se rozhodla prostřednictvím dvou petic bojovat Eva Koudelová z Podivína. S pomocí příbuzných a známých se jí za necelých pět měsíců podařilo zejména na Břeclavsku a také v Brně nashromáždit více než pět stovek podpisů.

16.6.2008 3
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Dagmar Rozkošná

„Ještě čekám na dva listy a bude to kompletní,“ ukazovala mladá matka Břeclavskému deníku archy plné podpisů. „Sbírali jsme je hlavně po známých. Bohužel často jsem se setkávala s názorem, že to nemá žádný smysl. Že se na to stejně nebude nikdo v Praze dívat,“ posteskla si.

První petice je za zrušení poplatků za zdravotní péči pro děti do patnácti let. Druhá vyzývá k obnovení přídavků na děti, tak jak platily do loňska, škrtnutí povinnosti rozhodnout se o délce rodičovské a vyplácení neměnné částky po celou dobu jejího trvání. Ve středu je Koudelová obě poveze do Prahy. „Hned další den je ponesu na ministerstva zdravotnictví a také práce a sociálních věcí. Nic nemám předem domluvené. Snad je někdo převezme,“ doufá odvážná žena.

Koudelová je přesvědčena, že petice za zrušení poplatků za zdravotní péči pro děti do patnácti let má smysl i po posledních ústupcích vládní koalice. Tím spíše, že podpisů na petici s tímto požadavkem nasbírala o něco více.

Zrušení poplatků

„Pro děti a důchodce by neměly být poplatky u lékaře žádné. Moje žena teď byla s ročním synem deset dnů v nemocnici a platila za oba, protože kojí,“ přidal vlastní zkušenost Pavel Švec, jehož manželka obě petice také podepsala.

Kreslíř z Podivína s tím souhlasí. „Podle mě by stát neměl připustit, aby nedostatek peněz matky na mateřské dovolené vyřazoval ze života. Měl by jim dát možnost nakoupit minimálně věci potřebné pro děti. Mateřská je ale taková dřina, že by si zasloužily i více,“ myslí si otec ročního a sedmiletého syna.

S šířením petičních archů pomáhala například Simona Pacalová. Podle ní znamená placení u lékaře pro rodiny s dětmi velkou zátěž. A rozhodování o délce rodičovské přináší pro matku s dítětem zbytečný stres, kdy by si měla shánět práci, místo toho, aby si mateřství užila.

Malá odezva

„Doufám, že naše petice pomohou k tomu, aby se vláda nad sebou zamyslela. Napřed matky nalákají, všechny příspěvky od státu zvednou, aby je vzápětí strouhli. Připadá mi to jako pěkný podraz,“ rozhořčila se už dříve Pacalová.

Hlavní iniciátorka petice ovšem byla z přístupu některých žen k peticím zklamaná. „Myslela jsem si, že odezva bude lepší. Vůbec nejméně podpisů jsme nasbírali ve Velkých Bílovicích,“ prozradila Koudelová, která před mateřskou prodávala v jedné z břeclavských drogerií. Teď jí ovšem zrušili místo.

„Až mi skončí mateřská, budu asi nadbytečná. Mám rok a půl na to, abych si něco našla,“ podotkla.

Autor: Michal Šupálek

16.6.2008 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Plánovaná podoba dálnice D3 v okolí Českých Budějovic.
1 17

Po nové dálnici k voličům. Znalci: K smíchu, ale neškodné

Hlavní nádraží. Ilustrační foto.
6

Správce kamer na „hlaváku“ se mýlí, udeřil radní na SŽDC

DOTYK.CZ

Levi Strauss: modrá je dobrá, hlásil jeho vynález

Löb Strauss naplňoval stereotypy o židech. Byl podnikavý, v byznysu mazaný a nadevše dbal o svou značku. Německo-židovský imigrant, který v roce 1853 v San Francisku rozjel výrobu džín, skonal před 115 lety. Proč se džínám říká „džíny“? Proč je denim „denim“, a jak se Strauss k nesmrtelné džínovině dostal? Jednu z odpovědí podá i omyl jisté textilky v moravském Bruntále.  

AKTUALIZOVÁNO

Palestinský ozbrojenec zabil tři Izraelce. Následně byl zastřelen

37letý ozbrojenec přijel k zadní části vstupu do židovské osady Har Adar na Západním břehu Jordánu z vedlejší vesnice spolu s dalšími dělníky z Palestiny, kde poté začal střílet na izraelské policisty a dozorce. I útočník byl následně zasažen a později zemřel. Podle izraelské policie zatím ale nebyl identifikován. 

USA popřely, že by vyhlásily KLDR válku. Jde o absurdní tvrzení, reagovaly

Spojené státy odmítly prohlášení KLDR, že severokorejské zemi vyhlásily válku. KLDR v této souvislosti také uvedla, že má nyní možnost sestřelit americké bombardéry i mimo severokorejský vzdušný prostor.

Rybníků v zemi přibývá. Krčína ale překonáme stěží

/INFOGRAFIKA/ Vodní plochy v Česku se za poslední dvě desítky let rozrostly o 6,5 tisíce hektarů. Stát podporuje stavbu dalších nádrží, chce tak bojovat se suchem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení