Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Přecházíme na letní čas, většina lidí snáší změnu velmi špatně

Praha /ROZHOVOR/ - V noci na neděli se posunou hodinové ručičky o hodinu dopředu. Na změnu času si průměrný člověk zvyká asi čtrnáct dní. Pro dvacet procent lidí je to ale opravdu velký zásah. V rozhovoru pro Deník to říká vedoucí královéhradeckého Centra pro poruchy spánku a biorytmů Petr Smolík.

24.3.2012 6
SDÍLEJ:

Vedoucí Centra pro poruchy spánku a biorytmů Petr SmolíkFoto:

O víkendu si pospíme o hodinu méně. Jak moc nám to bude vadit?

Změna času má neblahý vliv zhruba pro dvacet procent populace. Většina lidí si tu hodinu dokáže regulovat, ale těch dvacet procent ne. Jedná se totiž o vnitřní nastavení, které je geneticky dané. Každý člověk je zvyklý na jinou délku spánku, každý má také určité hodinové nastavení intervalu od – do. Nejvíc frustrovaní bývají ti, kteří chodí pozdě spát a brzo vstávají. Když se čas posune dopředu, tak musí z postele vylézt ještě o hodinu dřív, a to už se těžko kompenzuje. Negativně změna času může působit i na ty, kteří chodí spát naopak brzo. Když se čas o hodinu posune, ovlivní to jejich sociální aktivity,  jako třeba sledování zpráv nebo chození do kina.

Můžeme tělo na změnu času nějak připravit?
Po pravdě řečeno, moc ne. Kdyby si lidé spánek zkracovali uměle dopředu, bylo by to vlastně to samé.

Jak dlouho trvá, než si na změnu člověk zvykne?
Lidé, kteří s tím mají problémy, si na nový rytmus zvykají jeden až dva měsíce. Některým to jde opravdu dost obtížně. Průměrný člověk sice necítí nějakou závažnou změnu, ale změní se třeba hormonální rytmy. Než se ten interval přizpůsobí, trvá to přibližně čtrnáct dní.

A co děti?
Děti jsou obecně přizpůsobivější a flexibilnější, změnu času zvládnou poměrně rychle. U studentů kolem dvaceti let už problémy nastávat mohou. 

 

Autor: Redakce

24.3.2012 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Libye.
7

Stovky těl bojovníků Islámského státu čekají na repatriaci z Libye

Ilustrační foto
18

Do půlky srpna má být mírně chladněji a deštivěji, než je zvykem

Na hranici možného: 3,5 tisíce kilometrů „čtyřicítkou“

/INTERAKTIVNÍ INFOGRAFIKA/ Nejrychleji v historii zvládl Tour de France Lance Armstrong. Jenže dopoval.

V Lokti zahynul mladý motokrosař

Motokrosové mistrovství světa v Lokti si vybralou krutou daň. V sobotním závodě evropského šampionátu do 85 ccm 13letý Moldavan Igor Cuharcius havaroval při dopadu svého stroje na dvojskoku z horní části okruhu.

Myslivci rozmisťovali pachové ohradníky. Ty mají zabránit migraci divočáků

/VIDEO/ Tisíce kelímků s pěnou a koncentrátem, stovky myslivců, desítky kilometrů. Tak v sobotu vypadala hranice zlínského okresu od brzkých ranních hodin.

Kláštery nabízejí poznání, odpočinek, ubytování i nové zážitky

Kláštery jako cíl výletů, seznámení s historií i nalezení chvíle klidu v uspěchaném světě prezentuje web Klášterní stezky. Vytvořili ho učitelé a studenti pražské pedagogické fakulty a zahrnuje podrobné informace o více než dvacítce klášterů v Čechách a na Moravě. Seznamuje s řeholním životem i s tím, jak církev postupně staleté objekty renovuje. Kláštery jsou stále více objevovanou skupinou památek, která láká zájemce o kulturu i milovníky technických či přírodních památek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení