VYBERTE SI REGION

Pijanů neubývá, opilců na záchytkách ano

Praha /INFOGRAFIKA/– Na záchytkách skončilo za posledního čtvrt století téměř půl milionu lidí. Při pohledu do statistiky, kterou právě vydal Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, se zdá, že se situace v posledních letech zlepšuje – na záchytkách mají „klientů" méně. Jenže podle primáře z Psychiatrické nemocnice Bohnice Karla Nešpora není příčinou menší konzumace alkoholu.

23.7.2014 9
SDÍLEJ:

Ilustrační foto záchytkaFoto: archiv

V letech 1995 až 2010 lidí, kteří skončili na záchytce, přibývalo. 
V posledních letech jich ale ubývá. 
O čem to vypovídá?
Zda se člověk ocitne na záchytce, je často dáno její kapacitou nebo tím, jak se v daném regionu na intoxikované dívají. Nevypovídá to nic o situaci v ČR. Daleko přesnější údaj je spotřeba alkoholu na obyvatele a ta je u nás v evropském i světovém měřítku extrémně vysoká.

Jsme v pití nejhorší v Evropě?
Řekl bych, že hůře jsou na tom Rusové, kteří mají vysokou neregistrovanou spotřebu. Rozdíl mezi námi a Ruskem ale není zdaleka takový jako mezi námi a USA, které jsou na tom se spotřebou velmi dobře. To, co se tu ve vztahu k alkoholu děje, je zcela iracionální. Těžko najdete jinou zemi, kde je pivo levnější než balená voda. Šílená politika vlád sahající až do dob komunismu je tedy jednou z hlavních příčin.

Vraťme se k záchytkám. Je jejich hlavní funkcí jen intoxikovaného na kritickou dobu „uklidit", nebo jsou v případě opakovaných výstřelků navázány na další péči?
Záchytka má provázanost 
s dalšími službami – když lékař zjistí, že dochází k těžkému odvykacímu stavu nebo je člověk na pokraji deliria, pošle ho na další péči. Pokud pacient potřebuje neurologickou, interní nebo jinou léčbu, nechá ho převézt na příslušné oddělení. Návaznost tu tedy je, nejde
o izolovanou enklávu.

Takže záchytky považujete za přijatelné řešení?
Docent Skála se v dobách svých začátků setkával s tím, že intoxikovaní při výtržnostech končili v policejních celách, kde hrozilo úmrtí, protože tam samozřejmě nebyl nikdo s lékařským vzděláním. Chtěl proto závislé tak trochu ochránit, takže zřídil záchytky, které jsou na pomezí mezi veřejným zájmem v noci spát 
a ne poslouchat, jak někdo převrací popelnice, a mezi zájmem pacienta, který by měl být řádně vyšetřen, protože může dostat infarkt nebo mít cévní mozkovou příhodu. Záchytné stanice tedy proti předchozí praxi znamenaly velký pokrok. Dnes se šetří, kde se dá, a tak je někde ruší. Jenže tím se neodstraní problém s hlučnými a agresivními opilci. Záchytka sice není levná ani příjemná, ale je to nejlepší ze všech těch špatných možností.

Jaké jsou ty další?
Nechat opilého, aby řádil. Způsobí zmatek, lidé jsou nejistí a cítí se ohroženi. Ani turistickému ruchu a dobré pověsti to nepřispěje. Pak je tady možnost poslat intoxikovaného do standardního zdravotnického zařízení – obvykle to odnesou internisté. Představte si dědečka, který tam leží s nemocným žlučníkem, a vedle něj přijmou zuřivého opilce, kterého přikurtují k posteli.

Mají záchytky i v jiných státech?
Vznikaly třeba v Kanadě. Jiné možnosti příliš nejsou – nemusí se tomu říkat zrovna záchytka, je to třeba specializovaná péče za případné účasti policie nebo zvláštní policejní zařízení vybavené lékaři a diagnostikou. Podstatné ovšem je, že u nás je problém naléhavější než ve většině zemí – a dokud se nesníží spotřeba alkoholu, budou záchytky potřeba.

V Ústeckém a Libereckém kraji nejsou. Tam tedy problematičtí opilci končí v nemocnicích?
O jiné možnosti nevím – policii se do péče o intoxikovaného nechce, protože kdyby jim ve vazbě zemřel, bude mít problém se soudy. Další věc je, že ústeckým radním nevadí, že se jim tam prohání opilci a dělají binec. Zda to nevadí občanům, možná poznáme na výsledcích obecních voleb.  

Když to shrneme: snížení počtu zachycených není v menší konzumaci alkoholu, ale v tom, že na péči nejsou prostředky nebo se 
z nějakého důvodu nevyužívá.
Některé záchytky jsou navíc trochu vybíravé – když je člověk málo, nebo moc opilý, nechtějí ho. A když už je správně opilý, musí k tomu rušit veřejný pořádek.

Takže je docela práce tam skončit.
Tak to jsem úplně neřekl (směje se). Zkrátka práh toho, aby se intoxikovaný na záchytku dostal, je v různých zařízeních jiný.

Problémy s alkoholem

Autor: Michaela Koubová

23.7.2014 VSTUP DO DISKUSE 9
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Ve věku 69 let zemřel kytarista Radim Hladík

Praha -Ve věku 69 let zemřel dnes ráno kytarista Radim Hladík, který mimo jiné stál u zrodu legendární kapely Blue Effect, sdělil to současný zpěvák kapely Honza Křížek. Hladík podlehl následkům fibrózy plic, se kterou bojoval několik let. Sedmdesátiny by oslavil 13. prosince.

Záchranáři našli části těl obětí havárie indonéského letadla

Jakarta - Indonéští záchranáři dnes našli části těl v moři v oblasti, kde v sobotu havarovalo policejní letadlo se 13 osobami na palubě. Oznámil to na tiskové konferenci šéf Indonéské pátrací a záchranné agentury (BASARNAS) s tím, že ostatky pravděpodobných obětí byly nalezeny v místě, kde už vesničané dříve vylovili sedadlo z letadla a vak obsahující mobilní telefon a policejní doklady.

AKTUALIZOVÁNO

Koukalová ovládla stíhačku! Zazářili i Krčmář s Puskarčíkovou

Östersund /FOTOGALERIE/ - Biatlonistka Gabriela Koukalová vyhrála stíhací závod Světového poháru v Östersundu. Do vedení se dostala už po úvodní střelbě a do cíle dojela o osm sekund před Němkou Laurou Dahlmeierovou. Eva Puskarčíková skončila osmá, což je její nejlepší individuální výsledek v SP, Lucie Charvátová byla dvanáctá a Veronika Vítková osmnáctá. V mužské stíhačce se Michal Krčmář posunul proti sprintu o 31 míst a dojel sedmý.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies