Plán: Kdo začne podnikat, dostane až statisíce

Jako šéfka ekonomického odboru ve státním podniku řídila Alena Mokrá z Brna 75 lidí. Když jí bylo 53 let, pracoviště zrušili. Nezbývalo jí nic jiného než zaťukat na dveře pracovního úřadu.

„Prošla jsem desítkami konkurzů, ale neměla jsem šanci, ženu po padesátce nikde nechtěli,“ vzpomíná na krušné chvíle inženýrka Mokrá. Do toho přišla nepříjemná nemoc a matka tří dětí neměla daleko k černým myšlenkám.

„Pak přišel syn a řekl mi, abych nehledala práci, ale sama se do něčeho pustila,“ popisuje Mokrá, která vystudovala makromolekulární chemii. Pustila se do toho, co jí bylo vzhledem ke zdravotnímu stavu i zkušenostem chemičky nejbližší, tedy do výživy.

„Už tři roky provozuji server Vaříme zdravě, vydávám knížky s recepty, které jsou určené lidem s různými omezeními, například diabetikům, alergikům na lepek atd.,“ popisuje paní Alena.

Prvotní impuls

Po třech letech už se dávno z prvotního šoku nezaměstnané ženy vzpamatovala: „Začínám být vděčna za to, že mne ztráta zaměstnání přivedla k práci, která mne baví. Nyní už to beru tak, že každé zlo je k něčemu dobré.“

Měla také štěstí, že před dvěma lety na pracáku narazila na úřednici, která ji doporučila vhodný rekvalifikační kurz.

Díky lekcím centra Erudia se naučila sestavit byznys plán, dověděla se něco o marketingu, vedení účetnictví. „Hlavně mi ale vrátili sebevědomí, stala se ze mě osoba samostatně výdělečně činná, vyšla mi knížka, začala jsem organizovat kurzy vaření, spolupracuji s klinikou čínské medicíny,“ líčí podnikatelka.

Nehraje si přitom na žádnou Ivanu Trumpovou. V začátcích podnikatelské dráhy pro ni nebylo občas jednoduché sehnat ani těch 3 332 korun na pojištění.

Proto Alena Mokrá zažádala o předčasný důchod, který jí minulý týden přiznali. Bude se svému byznysu věnovat dál, především jako koníčku. Přesto dnes říká: „Postavit se na vlastní nohy bylo nejlepší řešení. Nezvládla bych to ovšem bez podpory dětí a lidí, kteří mi v pravý čas dodali odvahu.“

Příběh paní Mokré dopadl na české poměry dobře. O dalších lidech to ale zdaleka neplatí.

Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) u nás opět stoupá nezaměstnanost. Bez práce je aktuálně přes 506 tisíc lidí. Navíc už čtvrtý měsíc v řadě klesá počet volných pracovních míst, v listopadu jich bylo jen něco málo přes 32 tisíc. „Znamená to, že domácí ekonomika ztrácí schopnost vytvářet pracovní místa,“ komentuje to analytik společnosti Citfin Tomáš Volf.

Cestu, jak ven ze začarovaného kruhu, hledá i stát. Na jedné straně omezuje platy a dávky, na straně druhé je však ochoten aktivním lidem i přidat.

Byznys s dotací

Od se ledna totiž rozšíří příspěvek pro nezaměstnané, kteří se rozhodnou podnikat.

Nynější až stotisícový příspěvek na rozjezd a nákup vybavení se rozšíří o možnost získat až 150 tisíc korun na úhradu provozních nákladů, třeba na zaplacení prvních nájmů provozovny.

„Tento příspěvek se bude posuzovat individuálně, zejména s ohledem na uplatnitelnost žadatele na trhu práce – jinými slovy pokud je nezaměstnaný z některé z rizikových skupin (dlouhodobě nezaměstnaní, starší lidé, matky na mateřské apod.), pak obecně příspěvek může být vyšší a naopak,“ říká mluvčí MPSV Viktorie Plívová.

Vždy bude záležet na rozhodnutí konkrétního úřadu práce, zda a jaký příspěvek žadateli poskytne.

V krajích s nízkou nezaměstnaností může úřad práce poskytnout maximálně necelých sto tisíc korun. Tam, kde je lidí bez práce hodně, to může být až sto padesát tisíc korun.

Sečteno a podtrženo, spolu se sto tisíci na rozjezd by nezaměstnaný člověk s dobrým byznys plánem mohl získat až čtvrt milionu korun. Samozřejmě teoreticky, protože příspěvky v maximální možné částce se běžně vyplácet nebudou.

I tak je podle ekonomů každá částka na začátek dobrá.

„Dotovaný rozjezd podnikání zkoušeli třeba v Jižní Americe, kde se to uchytilo hlavně u žen. Ty tvořily malé firmy a kromě sebe zaměstnaly i další lidi. Naopak to nezabralo u mužů. Ti buď peníze zpronevěřili, nebo propili,“ říká ekonom Next Finance Vladimír Pikora.

„Je tedy nutné, aby úředníci použití příspěvků kontrolovali,“ dodává Pikora.

Po letech strávených v neziskovce si Vladimír Lechnýř zažádal o živnostenský list:

Největší překážka? Myslet jako podnikatel

Vladimír Lechnýř se uchýlil na venkov, kde se věnuje agroturistice. Začít podnikat ale nebylo jednoduché. „Pomohl mi však kurz pro začátečníky“, říká dnes už „zaběhnutý“ podnikatel.

Jak jste přišel na myšlenku stát se podnikatelem?
Chtěl jsem zkusit něco nového. Dlouhodobě se pohybuji v neziskovém sektoru, před 12 lety jsem s manželkou založil neziskovku, která se věnuje integraci lidí se znevýhodněním do společnosti. I proto mě asi zajímá především sociální podnikání, které je u nás zatím na začátku, ale díky orientaci na místní a sociální rozvoj má jistě budoucnost.

Proč jste si zvolil právě tento obor podnikání?
Žiji s rodinou ve východních Čechách na statku, který má dlouhou historii a jistý potenciál využití v oblasti environmentálního vzdělávání či agroturistice. Zabýváme se již 10 let obnovováním starých venkovských tradic, pečením chleba, výrobou domácích mléčných produktů, chováme kozy, takže bylo v podstatě předem dané, jaký obor zvolit.

Kdo vám v začátcích nejvíc pomohl?
I když má člověk nějaké zkušenosti z předchozích oborů, má samozřejmě i pochybnosti spojené především s neznalostí legislativy, finančních aspektů podnikání a tak dál. V tomto smyslu mi ohromně pomohl kurz Byznys prakticky, pořádaný pražskou obecně prospěšnou společností Prosperita. Udělal jsem si jednak kvalitní základní přehled a navíc si mohl vytvořit a konzultovat svůj podnikatelský plán.

S jakými překážkami jste se na začátku svého podnikání nejvíc potýkal?
Jednou z hlavních překážek, kterou stále musím překonávat, je potřeba myslet jako podnikatel. Může se to zdát jako banální, ale možná díky své předchozí „kariéře“ v neziskovém sektoru a vrozenému sociálnímu a komunitnímu cítění je to pro mě osobně velká výzva.

Co jste dělal před vstupem do podnikatelského světa?
Byl a stále jsem zaměstnán na částečný úvazek jako vedoucí redakce internetového portálu dobromysl.cz zaměřeného na sociální problematiku.

Vláda nyní uvažuje o příspěvku až 150 tisíc korun pro nezaměstnané, kteří se rozhodnou podnikat. Pomohla by vám v začátcích taková finanční injekce?
Určitě a přeji všem nezaměstnaným, co se rozhodnou podnikat, aby k nim ty peníze také doputovaly.

Kateřina Perknerová, Jan Klička