VYBERTE SI REGION

Plánovaná péče za hranicemi: Brzy i bez souhlasu pojišťovny

Praha – Jet na vyšetření nebo zákrok do zahraničí by mělo být během letoška jednodušší. Poslanecká sněmovna totiž nyní schvaluje novelu, díky níž by už pacienti nemuseli žádat zdravotní pojišťovnu 
o souhlas s uhrazením plánované péče v zemích EU.

5.2.2014 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Tomáš Škoda

„Náklady by měly být pojištěnci hrazeny do výše, kterou by vynaložila zdravotní pojišťovna, pokud by byly služby čerpány na území ČR, ovšem vždy maximálně do výše skutečných nákladů," přiblížil při předložení novely ve sněmovně bývalý ministr zdravotnictví Martin Holcát.

Nejdražší byla transplantace plic

O souhlas s plánovanou péčí za hranicemi žádá ročně do tří stovek Čechů. Každý rok jich ale ubývá kvůli jazykové bariéře a hlavně tomu, že léčba
v cizině většinou bývá dražší než v ČR, takže rozdíl mezi cenami musí pacient doplatit ze svého. Na plánovanou péči českých pacientů v zahraničí přitom bylo v letech 2010 i 2011 vynaloženo celkem 10,9 milionu korun.

„V roce 2012 uhradila VZP 42 případů vyžádané péče za celkem necelé dva miliony korun. Za loňský rok ještě údaje nejsou k dispozici, s ohledem na protonovou terapii ale bude číslo a především vynaložená částka vyšší. Odmítli jsme zhruba deset procent žádostí – nehradíme takovou péči, která je v ČR dostupná v lékařsky ospravedlnitelné lhůtě," říká mluvčí největší zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý s tím, že nejčastější případy tvoří genetická vyšetření a za péčí se obvykle jezdí do Německa. Nejvíce pak stála transplantace plic v roce 2011, která přišla pojišťovnu na více než 3,1 milionu korun.

Zákon spadl pod stůl

Novela vznikla díky evropské směrnici o přeshraniční péči, která platí už od loňského října. Do této doby ji mělo zapracovat do své legislativy i Česko, kvůli rozpuštění sněmovny však zákon spadl pod stůl. Noví poslanci ho chtěli schválit ve zrychleném čtení, to však poslanecké kluby ODS a TOP 09 vetovaly. Proti samotnému zákonu se však nikdo nepostavil, proto lze předpokládat hladké schválení.


Pojišťovny už počítají s nárůstem takzvané zdravotní turistiky. „Již nyní zaznamenáváme zvyšující se zájem 
o léčbu v jiných státech EU. Informují se především občané v příhraničních oblastech, kteří mají nejbližší zdravotnické zařízení na opačné straně hranice. Někteří pacienti ale chtějí za léčbou vycestovat například proto, že chtějí být po dobu léčby v blízkosti rodiny, která bydlí v jiném členském státě, nebo zkouší jiný způsob léčby, než je poskytován ve státě, kde jsou pojištěni. Další se domnívají, že jinde získají kvalitnější péči," popisuje Tichý.

U některých typů plánované péče však bude třeba souhlas pojišťovny i nadále. „Směrnice umožňuje členskému státu omezit vyžádáním předchozího souhlasu čerpání určitých zdravotních služeb. Ty mohou být vymezeny nařízením vlády. Když bychom tedy při aplikaci zákona shledali, že může dojít 
k ohrožení finanční stability systému veřejného zdravotního pojištění, představuje vydání nařízení vlády poměrně rychlou brzdu," doplnil exministr Holcát.

Peníze navíc

Kvůli vyšším cenám v zahraničí ovšem můžeme spíše počítat, že zájem bude opačný – že naopak lidé ze sousedních zemí budou jezdit za péčí do ČR. „Směrnice dává zejména v příhraničních oblastech možnost, aby u nás čerpali péči pojištěnci z jiných zemí – zejména tam, kde kapacitně nejsme limitováni a naopak nás omezují finance," uvádí další přínos novely poslanec 
a bývalý ministr Leoš Heger (TOP 09).

Z pohraničí do německé nemocnice

Zatímco u plánované péče zatím potřebujete souhlas pojišťovny, akutní ošetření v zemích EU vám zaplatí automaticky – ovšem jen když půjdete do zařízení provozovaného státem, navíc musíte počítat se spoluúčastí, kterou mají pacienti v dané zemi. Pokud tedy jedete lyžovat do Alp nebo na dovolenou k moři, je rozhodně bezpečnější se připojistit.

S akutním ošetřením za hranicemi se ale budou moci setkat
i lidé z pohraničních oblastí 
s obtížnou dostupností. Už loni na jaře totiž byla mezi ČR a Německem podepsána rámcová smlouva, kvůli předčasným volbám ale zatím nevstoupila v platnost.

Jakmile se tak stane a záchranáři doladí detaily, bude se lidem 
z Libereckého, Ústeckého, Karlovarského, Plzeňského a Jihočeského kraje moci stát, že je záchranka odveze do nemocnice v Sasku či Bavorsku. A stejně tak Sasové či Bavoři mohou skončit v některém z českých příhraničních zařízení, protože tam sanitka bude rychleji, než kdyby je vezla do nejbližší nemocnice v jejich státě. Jakmile pacient dostane nezbytnou péči, bude převezen do zdravotnického zařízení ve své vlasti.

Autor: Michaela Koubová

5.2.2014 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Starosta Příbrami: Krampuslauf? Žádná akce nevyvolala tolik diskuzí

Příbram - Žádná společenská akce v historii Příbrami nevyvolala tolik diskuzí, a to před jejím konáním, i po jejím skončení. Ať už si lidé o ní myslí cokoli, byla bezesporu vyvrcholením letošních oslav 800. výročí založení města. Jaké je ohlédnutí starosty Příbrami Jindřicha Vařeky po Krampuslaufu?

Ve Sněmovně opět zasedla komise k policii, má dokončit výslechy

Praha - Ve Sněmovně zasedla dnes odpoledne na další schůzi vyšetřovací komise ke sporné reorganizaci policie. Na programu jsou zejména poslední výslechy svědků. Před komisí nyní vypovídá policejní prezident Tomáš Tuhý, po něm dorazí olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan a někdejší Tuhého náměstek Zdeněk Laube. Komise by dnes měla výslechy dokončit.

EET padá na zákazníky, restaurace zdražují

Berounsko - V jaké míře zasahuje nová povinnost elektronické evidence tržeb hospodským do provozu restaurací? Je jim na obtíž, nebo se s ní po sedmi dnech už sžili? Na Berounsku převažují zastánci prvního názoru.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies