VYBERTE SI REGION

Plat českého učitele je o polovinu nižší než ve světě

Praha – V ostatních ukazatelích máme ale vyspělé státy už na dosah. V počtu maturantů dokonce vedeme.

8.9.2010 53
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jan Vraný

Učitel v Polabí nebo Karviné je na tom mnohem hůř než jeho kolega v Kanadě, Švédsku či Německu. Podle výsledků Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) činil roční plat kantora na druhém stupni české základní školy 456 tisíc korun, zatímco v Lucembursku 1 910 000 korun.

Jde o průměrné údaje z roku 2007 měřené současným kurzem dolaru a přepočítané na kupní sílu. Týkají se učitelů s patnáctiletou praxí „Mzdy jsou prostě mizerné a nikdy se nedobereme lepší kvality, pokud budou schopní pedagogové kvůli penězům utíkat do soukromých firem,“ uvedl ředitel ZŠ Donovalská v Praze 4 Pavel Dittrich. I šéf Asociace řiditelů gymnázií Pavel Kuhn míní, že trvalé podfinancování školství jde na úkor kvality. „Překvapilo mě, že v mezinárodním srovnání jsou čeští učitelé na polovině příjmu svých protějšků z vyspělých zemí. Přece jen jsem si myslel, že nůžky se budou přivírat, ale asi opak je pravdou,“ řekl Deníku.

Bez náborového příspěvku

Ministr školství Josef Dobeš (VV) původně chtěl motivovat absolventy pedagogických fakult náborovým příspěvkem ve výši 180 tisíc korun, ale po dohodě s ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem (TOP 09) od tohoto záměru upustil. „Mzdový tarif klesne všem zaměstnancům státní sféry o deset procent, ale učitelé budou mít tzv. povinnou odměnu, která nikdy neklesne pod 20 tisíc korun hrubého měsíčního příjmu,“ sdělil Dobeš. Prémie pak prý mohou dosáhnout až dvou set procent základu.

Jenže na ně zřejmě nebude mít erár prostředky. Už nyní jsou z krajů zvěsti, že ředitelé masově krátí pedagogům osobní ohodnocení. Zřizovatelům, tedy krajům a obcím, vysychají zdroje. Počty žáků se snižují, ale kantorů a budov neubývá stejným tempem. „Během listopadu připravím koncepci tzv. ideální školy. Ta napoví, jaké proporce by optimální školní zařízení mělo mít,“ slibuje Dobeš.

Česko zaostává i co do výdajů na vzdělání. Zatímco 30 zemí OECD v daném roce vyčlenilo na vzdělání 6,2 procenta hrubého domácího produktu, Česko jen 4,6 procenta. „Vyspělé státy EU například dávaly na jednoho žáka z veřejných výdajů dvanáct procent, Česká republika jen deset,“ uvedla Michaela Kleňhová z Ústavu pro informace ve vzdělávání.

Vzdělání se vyplácí

V ostatních parametrech ale dobíháme nebo předbíháme vyspělý svět. Zatímco ve státech OECD má středoškolské vzdělání jen 44 procent dospělých, v Česku je to 76 procent. Výrazně se také zvýšil počet maturantů, kteří pokračují ve vysokoškolském vzdělání. V Unii je to 55 procent mladých lidí z populačního ročníku, v Česku 57 procent. A vzdělání se také ekonomicky mimořádně vyplácí. Naši absolventi VŠ dosahovali o 93 procent vyšších příjmů než jejich kolegové se středoškolským vzděláním, u žen rozdíl činil 64 procent. Evropané s univerzitním diplomem jsou na tom hůř. Mají plat vyšší jen o 58, respektive 54 procent.

Míra zaměstnanosti byla u absolventů českých VŠ 93,6 procenta, u absolventek 78,5 procenta. „Tohle je vynikající zpráva. Z našeho gymnázia odchází většina maturantů na vysokou školu, ale i když tomu tak není, uplatňují se velmi dobře,“ konstatoval Kuhn, který je zároveň ředitelem Gymnázia Nymburk. Kvalitní všeobecné vzdělání se vůbec ukazuje jako nosné. V budoucnu totiž lidé budou muset daleko častěji měnit kvalifikaci a bez solidního znalostního základu to možné nebude. Ve sledovaném roce 2007 si vzdělání doplňovalo 38 procent Čechů ve věku 25 – 64 let.

#nahled|http://g.denik.cz/1/81/0809_skoly_denik_flash_big.jpg|http://g.denik.cz/1/81/0809_skoly.jpg|České školy v mezinárodním srovnání#

Počet vysokoškoláků a jejich kvalita dnes už jdou proti sobě

První náměstek ministra školství Kryštof Hajn je původním povoláním architekt. Působil i ve vrcholovém vedení bezpečnostní agentury bratří Bártů ABL. Na kvalitu vzdělávacího systému se dívá nezatíženýma očima člověka z praxe.

Výsledky z roku 2007/08, které zveřejnila OECD, jsou k českému školství poměrně příznivé. Srovnali jsme krok v počtu maturantů přecházejících na vysoké školy, množstvím středoškoláků dokonce průměr vyspělých zemí vysoce převyšujeme. Jde podle vás o kvalitativní skok?

Nevím, zda to, že jsme dosáhli průměru, lze nazývat kvalitativním skokem.

Tak bývali jsme ještě hluboce pod ním.

Kupříkladu vysoké školství, za něž zodpovídám, je hlavně o špičkách, čili o nadprůměru. Až se za čtyři roky budeme dívat na hodnocení letošního roku, budu rád, když se budeme pohybovat mezi těmi nejlepšími. Směr určuje vždycky lídr.

Jenže soustředíme-li se jen na špičku pelotonu, zaostane hlavní pole. Chcete se soustředit jen na kvalitu a průměr nechat plavat?

Každá statistika má svůj skrytý půvab. Množství vysokoškoláků a absolventů magisterského studia v populaci jakožto kvantitativní ukazatel a kvalita vzdělání mohou a podle mne už jdou proti sobě. Pokud se za pár let stane, že počet nabízených míst v prvních ročnících vysokých škol se bude rovnat počtu maturantů, o kvalitě to svědčit nebude.

A co když je dosavadní pohled chybný? Možná je správné, aby každý držitel státní maturity postoupil na vysokou školu.

Tak státní maturita na to asi nebude mít vliv. Já zajisté nemohu OECD hovořit do toho, co a jakým způsobem si vyhodnocuje. Za svoji práci odpovídáme voličům a obyvatelům naší země my, ne OECD. Jejich statistiky určitě nejsou jedinou cestou, jak hodnotit kvantitu, natož kvalitu.

Překládám si to správně tak, že potřeby pracovního trhu se podle vás budou vyvíjet jinak? Že až tu budeme stát za čtyři roky, o magistry bude stát méně zaměstnavatelů než nyní?

Dokážu si představit, že v té době nebude existovat diplomovaný specialista a bude zcela jiný poměr magistrů a bakalářů. Že budeme mít daleko víc typů bakalářů, například praktického bakaláře. Za čtyři, šest nebo deset let se nepochybně změní cesta každého občana vzdělávacím procesem. Myslím, že se na různé stupně vysoké školy bude vracet po několika letech pobytu v praxi. Podle některých analýz se za třicet let budou muset lidé po dobu svého aktivního pracovního života rekvalifikovat až šestnáctkrát. Na to česká vzdělávací soustava není absolutně připravena.

Máte na mysli posílení role celoživotního vzdělávání?

V každém případě. Současný rakousko-uherský model základní škola, střední škola, inženýr, magistr a pak jedna profese na celý život je zcela zastaralý.

Čtěte také: Ministr školství Dobeš: Platy učitelům nesnížím

Autor: Kateřina Perknerová

8.9.2010 VSTUP DO DISKUSE 53
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies