VYBERTE SI REGION

Plné kandidátky do eurovoleb navrhlo jen 21 z 39 uskupení

Praha - Maximální možný počet kandidátů do letošních eurovoleb navrhlo ministerstvu vnitra 21 z 39 kandi­dujících stran, hnutí a koalic. Naopak dvě uskupení nominovala pouze po dvou adeptech na evropské poslance. Vyplývá to z informací, které poskytl mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.

27.3.2014 1
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Dimír Šťastný

Nejmenší počet kandidátů navrhly Romská demokratická strana a strana s názvem „Antibursík – stop ekoteroru!", které podle průzkumů zdaleka nepatří k favoritům volebního klání. Jejich účast ve volbách tak pomůže spíše jejich zviditelnění i díky tomu, že strany a hnutí budou mít prostor ve veřejnoprávní televizi na rozhlasu k prezentaci svých programů.

Mezi uskupení, která naplnila osmadvacetimístnou kandidátku, patří všechny sněmovní strany s výjimkou Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury. Z neparlamentních stran to této skupiny patří mimo jiné zelení, Piráti nebo Liberálně ekologická strana někdejšího ministra životního prostředí Martina Bursíka.

Plnou kandidátku předložila také uskupení, která spojuje kritika unijní politiky. Patří mezi ně Česká Suverenita, Svobodní, Dělnická strana sociální spravedlnosti nebo strana NE Bruselu – Národní demokracie pod vedením Adama B. Bartoše.

Volby se konají v květnu

Možnost doplnit své kandidátky podle Řepky využilo 11 uskupení včetně strany Volte Pravý Blok, která nominovala dokonce přespočet kandidátů – celkem 33. Nadpočetní adepti budou v registračním procesu vyškrtnuti.

Strany mají nyní možnost na kandidátkách opravit případné chyby a nepřesnosti, a to do 3. dubna. Nejpozději o dva dny později ministerstvo vnitra rozhodne, které kandidátky splňují všechny zákonem požadované náležitosti a budou k volbám připuštěny. Volební čísla stranám přidělí Státní volební komise v losování 8. dubna. Od 7. do 21. května budou mít strany bezplatný prostor v Českém rozhlase a České televizi, která navíc chystá diskusní pořady s lídry kandidujících stran.

Eurovolby se v Česku budou konat 23. a 24. května. Jejich výsledky budou oznámeny o den později po skončení hlasování na celém území EU.

Kampaň Vím, proč volím má nalákat mladé k evropským volbám
S cílem přitáhnout zájem mladých lidí ke květnovým volám do Evropského parlamentu a stravitelným způsobem jim přiblížit kandidující strany spustili organizátoři již podruhé kampaň Vím, proč volím. Její premiéra před loňskými předčasnými volbami se podle nich těšila velkému ohlasu. Kromě informací na webu a sociálních sítích chtějí pořadatelé oslovit zejména prvovoliče prostřednictvím koncertů, na nichž se návštěvníci budou moci setkávat s politiky.

Kampaň organizuje projekt Kecejme do toho, který zastřešuje Česká rada dětí a mládeže. „Jejím cílem je informovat mladé voliče o tom, proč volit, koho volit a podnítit zájem mladých voličů o zapojení o veřejného života," vysvětlila dnes smysl akce manažerka projektu Jana Votavová. Kampaň chce podle ní být nestranná a nabídne informace o všech uskupeních, které ministerstvo vnitra pro letošní evropské volby zaregistruje.

„My se mladým snažíme zprostředkovat celé spektrum těch stran. Snažíme se být velmi struční a jasní, protože mladý člověk nepotřebuje o každé straně celou publikaci," popsala Votavová. „Snažíme se přibližovat evropská témata, která se jich mohou týkat, ať je to mobilita, cestování, aktivity v rámci projektu Erasmus+, výměny mládeže, stáže. Chceme, aby pochopili, jak evropská politika funguje v běžném měřítku a co jim nabízí," doplnila.

Internetové stránky kampaně přináší stručný přehled o historii a programu jednotlivých stran a jejich evropské kandidátky. Mladí lidé mohli posílat organizátorům své dotazy na politiky, které nyní dostanou na stůl všechny strany a jejich odpovědi pak pořadatelé zveřejní na webu kampaně.

Bude i hudební festival

Podobnou strategii použili organizátoři už před podzimními parlamentními volbami, kdy se podle Votavové do této iniciativy podporované Evropskou unií zapojilo 250.000 mladých lidí. Letos ji pořadatelé rozšířili o hudební festival, který bude mít 14 zastávek ve všech českých regionech a nabídne vedle koncertů besedy s politiky kandidujících stran.

Podle manažera festivalu Jiřího Leta organizátoři záměrně nevybrali pro dějiště těchto vystoupení krajské metropole, ale spíše menší města, kde byla při posledních volbách do Evropského parlamentu v roce 2009 nízká účast mladých voličů. První koncert se v pátek uskuteční v Ústí nad Orlicí, následující den bude turné hostit Šumperk a festival skončí 17. května v Jičíně. Ve dnech 23. a 24. května se budou v Česku konat evropské volby.

Podobný formát kampaně pro mladé voliče se podle představitelů projektu Kecejme do toho koná i v dalších evropských zemích. V tomto rozměru se ale realizuje jen v Česku.

Autor: ČTK

27.3.2014 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Areál nymburské nemocnice.
2 4

Nemocnice Nymburk: Pacient zemřel kvůli chybě jednotlivce, ne péče

Joe Biden

Viceprezident USA Biden se obává vměšování Ruska do evropských voleb

Brno podepsalo smlouvu o Hyperloopu. Má přispět také k rozvoji vědy ve městě

Brno – Kapsle létající tubami rychlostí čtrnáct set kilometrů v hodině může znít jako sci-fi, přesto se na vývoji těchto technologií Brno chce podílet. Zástupci města i Jihomoravské kraje ve středu podepsali dohodu o spolupráci s firmou Hyperloop Transportation Technologies. Ještě letos chtějí začít pracovat na studii proveditelnosti projektu. „Náklady velmi hrubě odhaduji na pět milionů korun pro kraj i Brno," sdělil náměstek krajského hejtmana pro oblast vědy a inovací Jan Vitula.

Hosté plesu Zemanových mohou opět vyhrát večeři s prezidentským párem

Praha - Návštěvníci pátečního charitativního plesu Miloše a Ivany Zemanových na Pražském hradě budou moci opět vyhrát večeři s prezidentským párem, divočáka z lánské obory nebo vstupenky na koncert Karla Gotta. Právě vystoupení "zlatého slavíka" bude jedním z vyvrcholení plesu. Předtančení se, stejně jako loni, ujme prezident se svou manželkou, řekl mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.

Ústav pro studium totality se kvůli rekonstrukci budovy stěhuje

Praha - Historici z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) se budou v únoru kvůli rekonstrukci stěhovat. Budova v Siwiecově ulici na Žižkově je dlouhodobě v nevyhovujícím stavu, kvůli velkým tepelným ztrátám a zatékání se musí zrekonstruovat fasáda a vyměnit okna, navíc je obložena nebezpečným azbestem. Ústav i část Archivu bezpečnostních složek se proto přesunou na jiná pracoviště v Praze. Stěhování se dotkne až 130 historiků včetně administrativy, řekl mluvčí ÚSTR Pavel Ryjáček.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies