VYBERTE SI REGION

Plukovník Miroslav A. Liškutín: Z protektorátu jsem prchl na kole

České Budějovice /ROZHOVOR/ – Nesmířili se s nacistickou okupací a po 15. březnu 1939 utíkali do zahraničí, aby bojovali za svobodu vlasti. K posledním žijícím válečným pilotům patří plukovník Miroslav Antonín Liškutín (96), rodák z Jiříkovic u Brna, který za války bojoval u 312. čs. stíhací perutě Royal Air Force (RAF). Po únoru 1948 utíkal před hrozícím zatčením z vlasti znovu a dostal se do Anglie, kde bydlí s rodinou dosud.

15.3.2016 15
SDÍLEJ:

Plukovník Miroslav Antonín Liškutín se narodil se 23. srpna 1919 v Jiříkovicích u Brna. Po kapitulaci Francie v roce 1940 létal ve 145. a pak 312. stíhací peruti. Zničil dva nepřátelské letouny a dvě střely V1. Foto: Helena Robinson

Jak vzpomínáte na okupaci a útěk do odboje?
Byla to zlá doba. Měl jsem ale štěstí, že jsem právě dělal pilotní kurz v Olomouci, takže jsem byl kus dopředu před ostatními. S přítelem jsme se hned rozhodli, že odejdeme do odboje. Hranice jsem tenkrát přejížděl u Ostravy na kole. Dostal jsem se přes celé Polsko až na sever do Švédska a odtud pak lodí do Anglie. Tam jsme hledali možnosti, jak se zapojit do odboje, přesunuli nás i s dalšími Čechoslováky přes Paříž do Alžíru. Když začala válka, viděli jsme, že Francouzi nechtějí moc bojovat. Byl jsem překvapený, ale nemohli jsme do toho mluvit, protože to byla jejich věc.

Po porážce Francie jste se v červnu 1940 dostal do Anglie a tam se později stal příslušníkem 312. čs. stíhací perutě.
S naším příjezdem začínala zároveň Bitva o Británii, ale my se jí nemohli hned zúčastnit, protože jsme nebyli k boji na britských letounech vycvičeni. Přidělili mě k anglické peruti, kde jsem si dodělával pilotní zkoušky na jejich strojích. U perutě se mi líbilo a byl jsem připraven zůstat v ní celou válku, ale rozhodli, že Češi od britských jednotek musejí přejít k českým perutím. Velitelem naší 312. peruti byl Alois Ámos Vašátko. Znal jsem ho už před válkou z Olomouce, kde dělal pilotní výcvik zároveň s námi. U 312. peruti létal také například Mirek Štandera nebo František Peřina.

Za války jste sestřelil dvě nepřátelská letadla a další pravděpodobně, ze vzduchu jste se zúčastnil v roce 1944 i vylodění spojenců v Normandii.
U 312. perutě se mi dařilo a všechno vycházelo lépe, než jsem čekal. Naší strategií byl útok, kterému jsme dávali přednost, protože obrana by k osvobození a konci války nevedla. Také jsem musel vyskočit padákem, ale člověk si i na to zvykne. Kamarádi, kteří byli sestřeleni nad nepřátelským územím, bohužel skončili v zajateckých táborech a nebylo jim pomoci.

Po válce pak mnozí západní letci skončili ve vězení, kam je ve vlasti, za kterou bojovali, poslal komunistický režim.
Bylo to tragické, když si představím, že jsme museli zase utéct, protože jinak bychom byli asi všichni mrtví. Druhý útěk do exilu byl velmi bolestivý. Znovu tenkrát utíkali i Mirek Štandera nebo František Peřina, se kterými jsem se v zahraničí setkal. Dnes už žiju jenom já a děkuji Bohu za to.

Autor: Radek Gális

15.3.2016 VSTUP DO DISKUSE 15
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Úroveň technického vzdělání podle šéfů strojírenských firem klesá

Praha - Úroveň technického vzdělávání se podle 60 procent ředitelů strojírenských firem za posledních deset let zhoršila. Pesimističtější byli v průzkumu mezi 285 podniky šéfové velkých společností. Vyplývá to z průzkumu analytické společnosti CEEC Research, jehož výsledky mají média k dispozici. Kompletní data budou zveřejněna v úterý na konferenci Budoucnost technického vzdělávání na ministerstvu školství.

Pomníček připomene automobilovou honičku StB a zakladatelů Charty

Praha - Automobilovou honičku Václava Havla a Pavla Landovského se Státní bezpečností, když 6. ledna 1977 ujížděli s prohlášením Charty 77 a seznamem podpisů k poštovním schránkám, má v Praze 6 ztvárnit dočasný pomníček. Instalován bude v Gymnazijní ulici, která ústí do Evropské ulice, tedy v místě, kde byli zatčeni. Slavnostní odhalení se uskuteční 5. ledna, v předvečer 40. výročí události, řekl novinářům náměstek Ústavu pro studium totalitních režimů Ondřej Matějka, který krátkou uměleckou instalaci na místě paměti chystá.

Anonym ohlásil bombu na pražském hlavním nádraží, vlaky nejezdily

Praha - Policie v sobotu večer kvůli anonymní hrozbě bombou vyklidila pražské hlavní nádraží. Železniční doprava byla na víc než hodinu zastavena. Metro svou stanicí na nádraží projíždělo. Policie bombu nenašla, po původci anonymního telefonátu pátrá. Médiím to řekl mluvčí pražské policie Jan Daněk.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies