VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Plýtvání je out, teď ve světě letí vaření z kostí a odřezků

Praha /RECEPT/ – Kdo zahazuje slupky, kosti, odkrojky a odřezky, vůbec netuší, oč se připravuje – v kuchyni i v životě. Na této vlně se nese celosvětové hnutí za využití všeho, co nakoupíme či vypěstujeme až do poslední kůstky či jadérka.

19.1.2016 5
SDÍLEJ:

Kdo zahazuje slupky, kosti, odkrojky a odřezky, vůbec netuší, oč se připravuje – v kuchyni i v životě. Na této vlně se nese celosvětové hnutí za využití všeho, co nakoupíme či vypěstujeme až do poslední kůstky či jadérka.Foto: ČTK/WAVEBREAK

S jídlem neumějí zacházet především bohaté státy. 
V USA se kupříkladu vyhazuje až 50 procent všech potravin a surovin, Evropané promrhají 35 procent. Takovému plýtvání se dá čelit nejen rozumným nakupováním, ale také mistrovstvím u sporáku. Myslíte-li si, že z jehněčích kostí, tvrdého pečiva či odřezků zeleniny nelze uvařit delikatesy, jimiž by číšníci rádi obsloužili i anglického krále, pak se mýlíte. Při zahájení Grand Restaurant Festivalu 
o tom řadu lidí přesvědčili šéfkuchaři Marek Šáda, Nicolas Isnard a Mahavir Kanswal, tedy Čech, Francouz a Ind, kteří umějí využít vše, co nabízí nákupní košík.

Dvanáctichodové menu, 
v němž nechyběly jelítko 
s jablečnými odkrojky, omáčka z humřích skořápek, bouillabaisse z rybích kostí nebo hrušková žemlovka 
z tvrdého pečiva, se vybranou chutí nijak nelišily od nabídek luxusních restaurací, 
v nichž všichni tři mistři kuchařského umění působí. Hostům nakonec nejvíc chutnaly pokrmy, které připravil šéfkuchař Restaurace V Zátiší Mahavir Kanswal. Předkrmy, polévky, hlavní jídlo i dezerty byly servírovány na plně recyklovatelných talířích z palmového dřeva.

Lokální suroviny

Organizátor festivalu, přední český gurmet a vydavatel výběru Grand Restaurant Pavel Maurer je zastáncem vaření z lokálních surovin i biopotravin. Je také nadšeným propagátorem Taste- Waste, tedy přípravy jídla bez plýtvání, mrhání, ztrát, odpadu. „Potraviny nemají přicházet na zmar. Proto jsme se spojili s Českým rozhlasem a jejich novým projektem Nejsem plýtvák. Pokud má kdokoliv námět, doporučení, recept či jakoukoli myšlenku podporující filozofii nemrhání, může ji zaslat nám nebo do Radiožurnálu a my se pak pokusíme z těch nejlepších receptů vydat kuchařku o neplýtvání," říká Pavel Maurer.

Nemusíte být ale zrovna gurmáni, abyste se připojili 
k lidem, kteří nechtějí zbytečně plnit popelnice potravinovými zbytky. Stačí dodržovat pár prověřených zásad: V supermarketech kupujte jen menší balení a pouze tolik čerstvého ovoce či zeleniny, kterou spotřebujete během týdne; vybírejte si restaurace, kde nabízejí menší porce vysoce kvalitního jídla, abyste vše dojedli a nic se nemuselo vyhazovat; nemrhejte částmi surovin, které naši šetrní předkové dokázali dále využívat.

„Na našich food festivalech vždy prosazujeme myšlenku zařazení lokálních a sezonních surovin do portfolia restaurací i producentů potravin. Podporujeme malé a potřebné skupiny lidí, kteří stejně jako my prosazují rozvoj gastronomie ohleduplné k naší planetě, ale nemají dostatek finančních prostředků a stabilní zázemí," dodává Pavel Maurer, kterého obzvlášť těší, že mezi nejkvalitnější restaurace se čím dál častěji zařazují mimopražské podniky, v letošní desítce těch nejlepších dokonce převažovaly.

Současně probíhající festival kulinářského umění (končí 29. února) nabízí gastronautům několik restaurací, které se řídí právě doporučeními Taste-Waste. Zároveň nabízí i nahlédnutí do cizokrajných kuchyní. V sobotu se tak mohli seznámit s ukázkou čajového obřadu v podání Darji Kawasumi, majitelky restaurace Miyabi a poslechnout si japonskou flétnu šakuhači, na niž zahrál Vlastislav Matoušek. Populární jsou i Mňam busy a Mňam procházky, během nichž se lidé nejen dobře najedí, ale také se dozvědí mnoho zajímavého 
z naší a světové historie.

Pavel a Monika Maurerovi dlouhodobě spolupracují i s majitelem restaurací Zátiší Group Sanjivem Surim, jenž je štědrým mecenášem mnoha charitativních projektů. Jeho šéfkuchaři mají v zásobě desítky skvělých receptů. Suri přidává jeden, který pochází z výzkumu Harvardovy univerzity a díky němuž se má zvýšit každodenní pocit štěstí. Tady je:

1. Buďme každý den vděční za tři věci ve svém životě.

2. Provozujme 10-15 minut fyzickou aktivitu.

3. Minimálně dvě až pět minut meditujme. 


4. Napišme někomu něco pozitivního.

5. Začněme si zapisovat, co nejpozitivnějšího se nám za posledních 24 hodin stalo.

Rybí vývar z lososových kostí podle Nicolase Isnarda.

Autor: Kateřina Perknerová

19.1.2016 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Napadení seniora.
6

Mladý cizinec zkopal seniora na zastávce. Nechtěl se nechat okrást

František Rajtoral
AKTUALIZUJEME
1 10

Smutná zpráva. Fotbalista Rajtoral spáchal sebevraždu

Severokorejci: Jsme připraveni potopit americké lodě

Pchjongjang se dnes nechal slyšet, že je připraven potopit americkou loď, která demonstruje svoji vojenskou sílu u korejských břehů. K americké letadlové lodi u břehů Severní Korey se včera připojily dvě japonské, kvůli cvičení v západním Pacifiku. Japonsko má v Asii druhou největší ozbrojenou flotilu, hned po Číně.

Nelegální tunningový sraz: policie musela zasahovat

Kvílení pneumatik, řev trápených motorů a hlasitá muzika. V Mladé Boleslavi, na parkovišti marketů Obi a Albert v ulici Na Radouči, si dali nenahlášený sraz příznivci tunningu, aby se navzájem pochlubili svými vyšperkovanými vozy. 

Zeman a Drahoš zahájí sběr podpisů za svou kandidaturu

Prezident Miloš Zeman dnes zahájí sběr podpisů za svou opětovnou kandidaturu. Podrobnosti o podpisové kampani na dopolední tiskové konferenci oznámí jeho manželka Ivana, kterou Zeman určil za šéfku svého volebního týmu.

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies