VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Plzeňská ghetta plodí beznaděj

PLZEŇ - Většina lidí se jim vyhýbá, lidé v nich jsou v mizerné až zoufalé situaci, do které se dospělí nájemníci dostali převážně vlastní vinou. Děti v nich přejímají stejné vzorce chování, které vidí u svých rodičů. Tedy zvyk nechodit do práce, vydělávat si peníze v lepším případě ve sféře šedé ekonomiky. Vládne tady nevíra ve zlepšení situace a ztráta motivace. Vítejte v plzeňských ghettech.

19.7.2007
SDÍLEJ:

Děti v sociálně vyloučených lokalitách přebírají vzorce chování od svých rodičů. Ne vždy je to ideálníFoto: DENÍK/Vlastimil Leška

„Když řeknu, že bydlím v Resslově ulici a jsem ještě k tomu cikán, nemám šanci, abych získal práci nebo bydlení na jiném místě,“ říká nájemník bytu v Resslově ulici 13, který nechce být jmenován.

Plzeňská organizace Člověk v tísni vyjmenovala šest lokalit ve městě, které vykazují všechny prvky sociálního vyloučení. Zatím naštěstí nejde o klasická ghetta, se kterými se můžete setkat na severu Čech, kde tvoří celé čtvrti a kam už „normální“ člověk nevkročí. V Plzni jde o městské domy v různých částech města, kam jsou většinou sestěhováni sociálně slabší občané ze všech lokalit metropole. Doubravka má svou Jateční a Duchcovskou ulici, Lochotín zase Strážnickou ulici. Přímo v centru je „známý“ dům v Resslově ulici, mezi „ghetta“ je zařazen i „Plac“ v Plachého ulici. Šestici doplňují domy v Plynární a Nádražní ulici.

V těchto domech je dohromady asi 180 bytů, bydlí v nich kolem pěti set obyvatel, z toho více než 80 procent tvoří Romové. Nezaměstnanost je v těchto místech hrozivá, pohybuje se mezi 70 až 90 procenty. Muži většinou pracují „na černo“ u stavebních a úklidových firem, některé ženy si přivydělávají prostitucí. Někteří nájemníci v Resslově ulici berou heroin a na své dávky si musí „vydělat“ od 30 do 60 tisíc korun měsíčně.

Většinu domácností trápí velké dluhy, které ještě narůstají „pomocí“ některých úvěrových společností, jež lidem ve špatné finanční situaci půjčují peníze na vysoký úrok. „Z půjčování chudým lidem se stává dobrý byznys. Věřitelům stačí počkat na nezaplacení splátky, potom se peníze inkasují ze sociálních dávek dlužníka, navíc za velmi výhodných podmínek, pochopitelně pro věřitele,“ říká ředitel plzeňské organizace Člověk v tísni Tomáš Hirt.

Začarovaný kruh se může roztáčet dál.

Plzeňská ghetta v číslech

JATEČNÍ/DUCHCOVSKÁ
MO 4, pavlačový dům, 94 bytů, asi 150 obyvatel, odhadovaný 70% podíl Romů, odhadovaná nezaměstnanost 95%
TZV. PLAC – PLACHÉHO ULICE
MO 3, činžovní dům, cca 20 bytů, asi 112 obyvatel, odhadovaný 90% podíl Romů, nezaměstnanost mezi 65–70%
RESSLOVA ULICE 13
MO 3, činžovní dům, 34 bytů, asi 107 obyvatel, odhadovaný 90 % podíl Romů, nezaměstnanost kolem 90 %
STRÁŽNICKÁ 1,12
MO 1, panelový dům, 16 bytů, cca 60 obyvatel, odhadovaný 90% podíl Romů, nezaměstnanost kolem 90%
NÁDRAŽNÍ
MO 3, činžovní dům, 5 bytů, asi 20 obyvatel, odhadovaný 80% podíl Romů, nezaměstnanost kolem 90%
PLYNÁRNÍ
MO 3, činžovní dům, 11 bytů, asi 35 obyvatel, odhadovaný 80% podíl Romů, nezaměstnanost kolem 80%
Zdroj: Člověk v tísni

Dům v Jateční a Duchcovské ulici

Objekt je ve vlastnictví města. Již před „sametovou“ revolucí zde byla lokalita s nižší úrovní bydlení, v 90. letech sem byli stěhováni neplatiči nájemného z jiných částí města. Do volných bytů se potom už „běžní“ nájemníci nechtěli stěhovat. Do objektů se dlouhodobě neinvestují větší finanční prostředky, i kvůli chystané komunikaci. V Jateční ulici je 59 bytů třetí kategorie bez koupelny, v Duchcovské ulici je 35 bytů, většinou čtvrté kategorie. S nájemníky se uzavírají smlouvy na dobu určitou, ty jsou prodlužovány jen v případě, že plní všechny podmínky (zejména placení nájemného a služeb).

Činžovní dům v Plachého ulici

Tzv. Plac nebo Myší díra leží poblíž areálu Škoda. Vlastníkem domu je město. Už dříve sloužily byty sociálně slabším skupinám obyvatelstva. Byty nejsou v dobrém technickém stavu, v domě je 49 bytů třetí a čtvrté kategorie. Město do těchto míst umísťovalo v devadesátých letech výlučně romské rodiny, ty tvoří téměř homogenní skupinu. Na rozdíl například od Res〜slovy ulice není tato lokalita vnímána jako místo, kde se koncentrují sociálně patologické jevy. Samotní nájemníci si stěžují na to, že společné prostory často užívají bezdomovci k přespání.

Činžovní dům v Resslově ulici 13

Dům vlastní město. Do první světové války fungoval jako sirotčinec. Na začátku 80. let v něm bydleli většinou starší lidé, v roce 1994 sem byly nastěhovány tři sociálně slabé romské rodiny, zhruba od té doby se tento dům považuje za problémový. Společné prostory a přilehlý dvorek jsou v katastrofálním stavu (odpadky do výše kolen na dvorku, nefunkční zvonky, schránky, zdevastované chodby). Dům působí při srovnání s ostatními lokalitami asi nejhůř. Několik obyvatel domu užívá „tvrdé“ drogy, společné prostory jsou díky průchodnosti populárním místem i pro „přespolní“ uživatele (volně pohozené stříkačky na chodbách a na dvorku). V současnosti se do přízemních prostor „stěhuje“ nezisková organizace Tady a teď, která společně s dalšími poskytovateli sociálních služeb bude působit přímo v domě. Cílem je nabídnout především mládeži možnost vzdělávání, projekt se bude zabývat i problémem drogově závislých obyvatel domu.

Panelové domy ve Strážnické ulici

Jedná se o vchody panelových domů ve Strážnické 1 a 12. Tyto domy jsou ve vlastnictví města, Strážnická 12 společně s vedlejším vchodem bude nabídnuta formou veřejné soutěže k odprodeji soukromým investorem na podzim tohoto roku (z důvodu vysokých dluhů některých nájemníků). Do zmiňovaných vchodů byly na začátku 90. let sestěhovány téměř výhradně romské rodiny. Vinice jsou mnohými obyvateli města i úředníky považovány za problematickou adresu právě proto, že nesou punc romského sídliště.

Činžovní dům v Plynární ulici 4

Dům je ve vlastnictví města, byty jsou většinou čtvrté kategorie. Lokalitu tvoří bývalé služební, zejména dělnické byty. Řada současných nájemníků zde bydlí už několik desítek let, starousedlíci si stěžují, že hygienická situace se zhoršila poté, co se do volných bytů přistěhovaly rodiny z Plovární ulice. Dům je plynofikován, většina domácností přesto topí a vaří na kamnech na tuhá paliva. Byty jsou zastaralé, nevyhovují současným standardům bydlení, někteří, hlavně krátkodobí nájemníci usilují o přidělení bytu v jiné lokalitě.

Činžovní dům v Nádražní ulici 22

Lokalita se nachází poblíž hlavního vlakového nádraží, vlastníkem domu je město. Dům tvoří pět bytů a jeden nebytový prostor, který byl dříve využíván jako kancelář. Nájemníci si stěžovali, že volný byt je využíván kvůli průchodnosti (vyražené dveře do volného bytu) bezdomovci k přespávání. Většina domácností má vůči městu dluhy.

19.7.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vladimír Mečiar
AKTUALIZOVÁNO
6

Sporné Mečiarovy amnestie. Slovenští poslanci otevřeli cestu k jejich zrušení

Mapa republiky
6

Na sněhovém poli Mapa republiky je téměř 10 metrů sněhu

Vyceněné zuby a vypoulené oči. Ronaldova busta terčem vtípků

Při slavnostním pojmenování letiště na Madeiře po Portugalci Cristianu Ronaldovi vzbudila velkou pozornost fotbalistova busta, která se stala terčem kritiky i mnoha internetových vtípků. Sochař Emanuel Santos hájí výtvor tím, že se řídil zadáním hvězdného útočníka Realu Madrid, a tvrdí, že sám Ronaldo byl s výsledkem spokojený.

AKTUALIZOVÁNO

Rusnok: Konec intervencí může nastat prakticky kdykoli

/ANKETA/- Konec režimu devizových intervencí může nastat kdykoliv po konci tzv. tvrdého závazku, tedy od dubna, řekl dnes guvernér ČNB Jiří Rusnok. Zároveň upozornil, že centrální banka již nebude zveřejňovat možné scénáře načasování konce kurzového závazku.

Marksová: Opatření vůči řidičům hraničí se šikanou. Oplatíme stejnou mincí

Česká republika a Slovensko jsou připraveny zavést protiopatření vůči některým zemím kvůli jejich požadavkům na české řidiče při vyslání do ciziny. Šoféři z některých starých unijních států by tak pro jízdu po českém a slovenském území potřebovali různé doklady v češtině a slovenštině. Novinářům to dnes řekla ministryně práce Michaela Marksová.

Sobotka zdůraznil nutnost kompromisů, aby se neopakoval brexit

/ANKETA/- Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na dnešním společném jednání české a slovenské tripartity zdůraznil nutnost najít kompromis ohledně směrnice o vysílání pracovníků. Zasedání na zámku ve Štiříně u Prahy se předpisem zabývalo, účastníci ho kritizovali. Sobotka zdůraznil, že se země musejí v rámci Evropské unie navzájem poslouchat. Jinak mohou podle něj nastat další podobné zlomy, jako byl brexit, což by si nepřál.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies