Je středa osm hodin ráno a před robustní budovou Vysoké školy ekonomické (VŠE) se krčí malý bílý stánek s cedulemi „Petice proti školnému“.

Tři organizátoři akce se tu s letáky v ruce snaží lákat studenty i kolemjdoucí, aby se podepsali do petice, kterou po dosažení hranice 10 tisíc podpisů chtějí předložit sněmovně a využít tak veřejného slyšení.

Před budovou VŠE se však v těchto ranních hodinách moc studentů nenachází. Je vidět, že sbírat podpisy pro petici je občas nelehký úkol. „Za každým podpisem je opravdová dřina. To není jako u internetových petic, kde stačí jen kliknout,“ vysvětluje Milata.

Po půl hodině však začíná místo pomalu ožívat spěchajícími studenty. V první vlně příchozích to vypadá, že k petici stěží přibude pět podpisů. Oslovení studenti totiž často byli pro zavedení školného a s organizátory polemizovali.

„Čím více se zvýší výdaje státu, tím se sníží kvalita vysokého školství. Když se zvýší výdaje soukromého sektoru, tak se kvalita zvýší,“ argumentoval Radim Fišer, jenž svá tvrzení opíral o výzkum popsaný v bakalářské práci Romana Jedličky, studenta ekonomie, který hodnotil vliv zdrojů financování na kvalitu vysokých škol.

Ačkoli organizátoři měli co dělat, aby stíhali ve stále sílícím proudu kolemjdoucích letáky petiční akce rozdávat, polemizující studenty trpělivě vyslechli.

Před devátou hodinou se ale už bílé petiční listiny začínají černat desítkami podpisů. Po hodině a půl dobrovolníci sklízí stánek, před VŠE sesbírali osmdesát podpisů.

„Na Suchdole to bylo lepší,“ posteskl si Jaromír Petelík, člen širšího vedení SOS Student. Naráží tak na petiční akci, která se konala před dvěma týdny před budovou Českého vysokého učení technického (ČVUT) a suchdolskou „zemědělkou“.

Během dvou hodin zde podpisové archy vyplnilo téměř čtyři sta lidí. „Málem nám tam studenti ten stánek porazili,“ dodává Petelík.

Další zastávkou pro veřejnou petiční akci je prostor před hlavním nádražím. Mezi podpisujícími jsou převážně starší lidé, kteří tak chtějí pomoci svým dětem a vnoučatům. Najdou se zde i tací, jejichž názory organizátory překvapili.

„Já jsem sice pro, ale podepíšu vám to,“ říká mladá dívka hledající vchod do metra. „Vyřiďte svým rodičům, že neměli cinkat klíčema,“ odpovídá na výzvu Zdeňka Milaty podepsat petici jeden z policistů na pochůzce kolem nádraží.

Před hlavním nádražím se dobrovolníkům podařilo sehnat čtyřicet podpisů. Celkem tedy sto dvacet.

Petiční akce se však nekonají pouze v metropoli, ale i po celé České republice. Organizátoři udávají, že pod petici se podepsalo přes 6000 lidí, ale jelikož sdružení SOS Student působí i mimo Prahu a každý týden se uskuteční každý týden, číslo je pouze orientační.

Petiční akce budou vrcholit v týdnu okolo 17. listopadu, kdy budou od pondělí do pátku před univerzitami v Praze i po celé republice stánky s petičními archy.

Podle dobrovolníků sdružení by zpoplatnění studia bránilo ve vzdělávání chudých studentů.

Také poukazují na fakt, že v některých zahraničních zemích, kde bylo zavedeno školné, částka vzrůstala. Příkladem je Velká Británie, kde se školné vyšplhalo na částku 3000 liber za rok.

Jak to vypadá s chystaným školným?

Vláda diskutuje o dvou formách školného přímé a odložené. Studenti by mohli platit přímo nebo po dokončení studia. Školy by tak peníze dostaly z půjček, které poskytnou banky. Bankovním institucím by studenti začali splácet, jakmile dosáhnou průměrného příjmu. Model odložené platby má však trhliny. Otázky se týkají možné ztráty zaměstnání či platby úroků za půjčky.

Pokud zákon vejde v platnost, školné začne platit v roce 2013 a studenti zaplatí za semestr studia 10 tisíc korun. Návrh zákona by se měl projednávat tento měsíc. Hlavním argumentem vlády pro zavedení školného je získání finančních prostředků na zkvalitnění vysokých škol.
Proč jste PRO zavedení školného?

Radim Fišer, Jarov: Myslím si, že když vysoké školy budou financované ze soukromých peněz, tak jejich kvalita bude mnohem vyšší.

Roman Kriegel, Žižkov: Motivovalo by to studenty k lepším výsledkům. Určitě by měli větší zájem na svém vzdělání.

Martin Boreš, Hulice: Je to účelné, škola by neměla být zadarmo. Pro zkvalitnění výuky.

Proč jste PROTI zpoplatnění studia?

Kristýna Janíčková, Strašnice: Kvalita výuky se nezlepší, ani vybavení škol. Platíme daně, určité služby mají být poskytovány veřejně, zdarma.

Andrea Černoušková, Jižní Město: Každý má právo na vzdělání a ne každý má k dispozici tolik prostředků, aby si studium mohl zaplatit.

Jakub Mikulík, Žižkov: Studenti by se měli podporovat, protože je pro ně těžké sehnat nějakou práci. Už tak mají studenti dost výdajů, jako například výdaje za kolej a další.