VYBERTE SI REGION

Podpora pěstounské péče vyprázdní ústavy

Praha - Děti umístěné v pěstounské péči vyjdou státní kasu mnohem levněji než při jejich pobytu v dětských domovech. I přes to je pěstounských rodin stále málo, zatímco v počtu dětí v ústavech drží Česko evropské prvenství. Stát se nyní chystá to změnit.

9.3.2009 11
SDÍLEJ:

Děti umístěné v pěstounské péči vyjdou státní kasu mnohem levněji než při jejich pobytu v dětských domovech.Foto: DENÍK/ Petr Šimr

Návrh na transformaci celého systému péče o ohrožené děti již schválila vláda.

Dětským domovům by se změnou mohlo výrazně ulehčit. „V případě podpory pěstounských rodin očekáváme, že by se počet dětí mohl snížit až o polovinu,“ říká Alena Vávrová z občanského sdružení Náhradní rodinné péče. To by znamenalo přechod do rodinného prostředí přibližně pro přibližně čtyři tisíce dětí, které jsou dnes umístěny v diagnostických ústavech, dětských domovech či výchovných ústavech.

„Počet pěstounů se musí ale několikanásobně zvýšit, pokud nechceme, aby děti dál žily v ústavech,“ uvádí i ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas, který chce do konce června předložit vládě ucelený plán na změnu ochrany ohrožených dětí. I v případě pěstounů se počítá s nutností jejich větší finanční podpory než dosud.

Čtyři dávky

Nyní mohou pěstouni počítat se čtyřmi dávkami. První z nich je příspěvek na úhradu potřeb dítěte, jehož výše se odvíjí od věku a zdraví dítěte. Pro představu: na zdravé dítě do šesti let pobírá pěstoun 3680 korun měsíčně, přičemž s věkem výše dávky narůstá.

Další dávka, tzv. odměna pěstouna, je výrazem společenského uznání a její výše může být až 18 756 korun v případě, kdy se pěstoun stará o čtyři děti. Právě v případě čtyř dětí v péči má pěstoun nárok také na příspěvek na pořízení motorového vozidla v maximální výši 100 tisíc korun. Čtvrtou dávkou je příspěvek při převzetí dítěte, který je v závislosti na věku vyplácen ve výši osm až deset tisíc korun.

S jakými motivy se vlastně lidé pro pěstounství rozhodují? „Jsou to určitě lidé, kteří opravdu chtějí pomoci. Berou si do péče i děti, které mají nějaké postižení. Často přitom nepřijmou jen jedno, ale třeba i čtyři děti,“ míní modelka Tereza Maxová, která se věnuje deset let charitativní práci a nyní připravuje projekty na podporu pěstounských rodin. Přitom málokdo je na pěstounskou roli předem skutečně připravený a přijetí dítěte je pro rodinu zpravidla tvrdý oříšek.

„Šli jsme do náhradní rodinné péče s elánem a nasazením. Přečetli jsme spoustu odborné literatury. Pěstounství je myšlenka moc pěkná, i když trochu naivní. Realita je jiná. Úplně vás semele. Myslíte si, že si vezmete dítě, dáte mu lásku a domov a že to bude fungovat. Přitom se potýkáte s tím, co si děti geneticky nesou v sobě. O to větší radost vám pak dělají jejich pokroky. A fakt, že vám přirostly k srdci,“ říkají manželé Zieglerovi z Litoměřic, kteří se starají o pět dětí.

Zieglerovi jsou v současnosti spoluzakladateli občanského sdružení Domov dětem, jež se v litoměřickém regionu zaměřuje na vybudování sítě služeb pro náhradní rodiny.

„Zakládáme půjčovnu sportovních pomůcek. Pěstounské rodiny v naší republice nejsou státem podporovány v takové míře, aby mohly dětem dopřát například lyžování. Často si nemohou dovolit koupit všem dětem ani vlastní kolo. Sháníme sponzory a dárce, kteří by měli dobrý pocit, že sportovní náčiní, které už jejich děti nepotřebují, ještě někomu posloužilo,“ říká Olga Zieglerová.

Přibude sociálních pracovníků?

„Je tu nedostatek organizací, které by doprovázely rodinu po převzetí dítěte. Nová rodina je totiž strašně ohrožená. Všichni do toho jdou s velkým očekáváním a ne vždy se to musí povést,“ říká Vávrová.

Uvítala by také větší počet sociálních pracovníků, kteří by s rodinami byli v pravidelném kontaktu. V současnosti jsou totiž sociální pracovníci zavaleni prací a jejich práce se zpravidla omezuje jen na vyřizování administrativních záležitostí.

I to by se však podle ministra Nečase mělo s novým systémem péče o ohrožené děti zásadně změnit.

ZPRAVODAJOVÉ DENÍKU

Pěstouni
O dětech mohou pěstouni rozhodovat jenom omezeně

V ČR je pěstounských rodin málo. Přitom by při jejich vyšším počtu mohlo ubýt dětí v ústavech. V čem je problém? Málo peněz?

Není to otázka peněz. Pěstouni spíše naráží na řadu překážek.

O jaké překážky jde?

Pěstouni nemají oporu v zákonech. Mají možnost rozhodovat jen o věcech běžných. Zákonnými zástupci dítěte ale i po přechodu do pěstounské péče zůstávají biologičtí rodiče. Třeba u plánované operace se pěstoun bez jejich souhlasu neobejde. Když rodiče nejsou k dosažení, obrací se pěstoun na orgán sociálněprávní ochrany a žádá o ustanovení opatrovníka, který by ke konkrétnímu úkonu přivolil. Opatrovníka musí stanovit soud. Takže všechno se vleče. Totéž je i u vydání cestovního pasu dítěti.

A co když se dítě třeba zraní?
To je něco jiného. Jestliže jde o úraz, tak zdravotníci musí jednat. Ale pokud jde o něco plánovaného, tak ne.

Dítě prý často k pěstounům přilne jako k vlastní rodině.
Ano, pak nastávají problémy, když dítě je již v rodině usazené a touží mít příjmení pěstounů. K tomu opět musí přivolit zákonný zástupce. Když se ale pěstounská rodina obrátí s takovou žádostí na biologické rodiče, bývá zpravidla neúspěšná. Mají pocit, že když se jejich dítěti změní jméno, tak již jim ho někdo bere. Přitom málokdy využívají například práva své děti navštěvovat. Často jim stačí vědomí, že dítě někde mají a je o ně postaráno.

Jaká je tedy vaše představa o změnách, které by stát měl prosadit?
Pěstouni by měli mít více kompetencí ustanovených zákonem. Aby o řadě věcí, které přináší život – přihlásit dítě ke zdravotní pojišťovně, přihlásit je k nástupu do školy atd. – mohli rozhodovat a nebyli odkázáni na zákonného zástupce. Další věcí je pomoc při kontaktech s biologickými rodiči, kteří mají právo navštěvovat své děti. Pořád je málo sociálních pracovníků, kteří by dělali prostředníky. Je třeba, aby na to pěstouni nebyli sami a někdo je doprovázel, protože s některými rodiči je to složité.

Co ještě v pomoci pěstounům postrádáte?
Rozhodně chybí odlehčovací služby, tedy dočasné převzetí péče, aby pěstouni mohli nabrat nové síly. Například pro pěstounské rodiny s větším počtem dětí je někdy situace hodně náročná, zejména jsou-li děti zdravotně postižené nebo jsou-li s dětmi výchovné problémy. Myslím, že dosažitelnost takové sítě je zatím velmi malá.

Je takové odlehčení dostupné alespoň v každém kraji?
Zatím jsou zpravidla ve větších městech, kde se tím zabývají neziskové organizace. Třeba v Praze to není problém, ale v dalších místech je to daleko horší. Dále vnímáme jako problém to, co bude dál s dítětem, až bude z pěstounské péče odcházet. Tato péče totiž končí 18. rokem dítěte, pokud studuje, tak v jeho 26 letech. Každý rodič se navíc snaží, aby dítěti dal něco do začátku, případně mu sehnal nějaké bydlení. Na to už ovšem ze státem poskytovaných prostředků nevybývá. (šp)

9.3.2009 VSTUP DO DISKUSE 11
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Areál nymburské nemocnice.
2 4

Nemocnice Nymburk: Pacient zemřel kvůli chybě jednotlivce, ne péče

Joe Biden

Viceprezident USA Biden se obává vměšování Ruska do evropských voleb

Brno podepsalo smlouvu o Hyperloopu. Má přispět také k rozvoji vědy ve městě

Brno – Kapsle létající tubami rychlostí čtrnáct set kilometrů v hodině může znít jako sci-fi, přesto se na vývoji těchto technologií Brno chce podílet. Zástupci města i Jihomoravské kraje ve středu podepsali dohodu o spolupráci s firmou Hyperloop Transportation Technologies. Ještě letos chtějí začít pracovat na studii proveditelnosti projektu. „Náklady velmi hrubě odhaduji na pět milionů korun pro kraj i Brno," sdělil náměstek krajského hejtmana pro oblast vědy a inovací Jan Vitula.

Hosté plesu Zemanových mohou opět vyhrát večeři s prezidentským párem

Praha - Návštěvníci pátečního charitativního plesu Miloše a Ivany Zemanových na Pražském hradě budou moci opět vyhrát večeři s prezidentským párem, divočáka z lánské obory nebo vstupenky na koncert Karla Gotta. Právě vystoupení "zlatého slavíka" bude jedním z vyvrcholení plesu. Předtančení se, stejně jako loni, ujme prezident se svou manželkou, řekl mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.

Ústav pro studium totality se kvůli rekonstrukci budovy stěhuje

Praha - Historici z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) se budou v únoru kvůli rekonstrukci stěhovat. Budova v Siwiecově ulici na Žižkově je dlouhodobě v nevyhovujícím stavu, kvůli velkým tepelným ztrátám a zatékání se musí zrekonstruovat fasáda a vyměnit okna, navíc je obložena nebezpečným azbestem. Ústav i část Archivu bezpečnostních složek se proto přesunou na jiná pracoviště v Praze. Stěhování se dotkne až 130 historiků včetně administrativy, řekl mluvčí ÚSTR Pavel Ryjáček.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies