VYBERTE SI REGION

Výchovný pohlavek je nejlepší trest, tvrdí čtenáři

Praha - Ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny Džamila Stehlíková chce prosadit návrh zákona, který zakáže tělesné tresty dětí. Přesné znění návrhu zákona se zatím připravuje a Radě vlády ČR pro lidská práva bude předložen 15. května 2008.

8.3.2008 66
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Ilustrační foto: Profimedia

Měly by se děti fyzicky trestat? Diskutujte a hlasujte v anketě!

Pokud se nový zákon podaří prosadit, budou rodičům za fyzické trestání dětí hrozit finanční sankce. „Zákon nebude fungovat tak, že když dáte svému dítěti pohlavek, dostanete pokutu,“ uvedla pro Deník Stehlíková. Sankce jsou určeny rodičům, kteří své dítě budou fyzicky trestat opakovaně a nebudou spolupracovat s úřady v řešení své domácí situace.

Podle slov ministryně osmdesát procent rodičů v České republice tělesné tresty schvaluje. Stehlíková se domnívá, že psychologické působení na rodiče a vědomí zákazu může časem názor většiny změnit. „Chceme přidat paragrafy do zákona o rodině, které jasně definují, co to vlastně tělesné tresty jsou.“

Řemen a vařečka patří minulosti

Podle Vládního výboru pro práva dítěte totiž jedna třetina tělesných trestů, které se u nás používají, spadá pod termín násilí. Za násilí je považováno například bití dítěte předmětem – řemenem, ale i vařečkou.

První obdobné opatření na ochranu dětí bylo s okamžitou platností zavedeno v roce 1967 ve Švédsku a podle Stehlíkové si na něj lidé během několika let úplně zvykli: „Pro Švédy je v současnosti nemyslitelné, že by své děti tloukli.“

„Chceme prosadit výchovné alternativy. Zákaz hraní na počítači je daleko účinnější trest než facka,“ uvádí navrhovatelka zákona. Přijetí zákona by měla předcházet kampaň. Jejím cílem bude rodičům přibližovat pozitivní výchovné metody.

Iniciativu Stehlíkové vítá psycholog Karel Humhal: „Podobný zákon platí od 80. let v Dánsku. Když matka plácne dítě na ulici, zaplatí pokutu. Je dobře, že sledujeme světový trend, ale obávám se, že u nás zákon narazí,“ uvádí Humhal, „Je to podobné jako s předností chodců na přechodu. Do jisté míry jsme barbaři.“

Názory odborníků se v otázce nového zákona různí. Psycholog Slavomil Hubálek fyzické tresty úplně neodmítá: „Ve výjimečné situaci může být rána na zadek dobrým výchovným prostředkem.“

Psycholog přitom zdůrazňuje potřebu zabývat se otázkou zneužitelnosti. „Například falešných nařčení ze sexuálních deliktů stále přibývá. Lidé si tímto způsobem někdy vyřizují účty,“ uvádí Hubálek.

Ohlasy na zákon se rozcházejí, ale Stehlíková je optimistická: „Otevřeme diskusi na toto téma, a to je důležité.

Soud: Rány hadicí a latí byly na místě

Základním „světovým“ dokumentem sociálně právní ochrany nejmenších je Úmluva o právech dítěte. O fyzickém trestání se tu ale mluví jen velmi vágně, což dává 193 signatářům (chybí např. USA a Somálsko) velkou volnost v jejím výkladu. I proto, že přístup k trestání dětí je ve světě pestrý jako svět sám.

Značný ohlas v Evropě vzbudil případ „A. versus Velká Británie“ z roku 1998. Šlo o stížnost mladého muže, který se domníval, že jej zákony země nedostatečně chránily před fyzickým násilím ze strany jeho nevlastního otce.

Britský soud totiž rozhodl, že otčím, který chlapce zmlátil gumovou zahradní hadicí a pak dřevěnou latí, není vinen útokem s následkem ublížení na zdraví. Porota jeho jednání posoudila jako „přiměřené“ trestání. To zákon povoluje.

Evropský soud mladíkovu stížnost po čtyřech letech uznal, prohlásil ale, že chyba nebyla na straně úřadů, které rozhodly na základě platných zákonů. „Přiměřenost“ bití chlapce hadicí tribunál neřešil. Britská vláda pak sporný zákon změnila.

A co svoboda rodinného života?

V roce 2000 si pak u soudu stěžovala skupina britských křesťanských soukromých škol s tím, že zákaz tělesných trestů v soukromých školách porušuje práva rodičů na svobodu náboženství a rodinného života. Podobně před tribunálem argumentovalo o několik let dříve také sedm švédských občanů.

Právě ve Švédsku si musí dát rodiče pozor, jak se doma ke svým potomkům chovají. Ve škole je jejich ratolest učiteli vysloveně nabádána k tomu, aby i jen náznaky domácího násilí hlásila.

Pokud padne byť jediná facka a škola se to dozví, jsou rodiče předvoláni a musí své pohnutky vysvětlovat. V dalším kroku pak hrozí sociální dohled i odebrání dítěte. Podobně si dnes musejí dávat pozor i rodiče v Dánsku, Německu či ve Švýcarsku. (pod, rad)

Trest je vždy výrazem bezradnosti, vzkazuje psycholožka Jana Nováčková

Co říkáte návrhu zákona zákazu tělesných trestů?

Návrh paní Stehlíkové je vlastně deklarace, že dítě je lidská bytost, která zaslouží respekt a dospělí by měli ctít jeho důstojnost. Žádné výchovné cíle nemohou ospravedlnit hrubé zacházení s dětmi. Nemyslím, že zákon něco významně změní, ale je to signál pro společnost, že tělesné tresty nejsou přijatelné.

Nejsou fyzické tresty nejúčinnější?

Tělesné tresty jsou anachronismus. Trest je legalizace agresivity. Pokud chceme vštípit dětem, že silnější mohou ubližovat slabším, pak je trestejme. Výchova dítěte by měla vycházet z respektu k dítěti. Nikoli mocenský přístup, ale partnerský. Nejde o to, dítě k něčemu donutit, ale problém s ním vyřešit, zejména pak ukázat, jak se co dá napravit. Trestání vede k revoltě nebo poslušnosti, to je, dělám něco jen proto, že mi to řekne někdo jiný, a ani jedno není dobré.

Co manipulace ze strany dětí?

Psychiatr Cyril Höschl v debatě pro ČT zmínil, že děti často dospělými manipulují.

Nehrozí zneužití takového zákona?

Hrozí, ale musíme si uvědomit, že zneužitelné je všechno. Navíc, děti se učí manipulovat od dospělých. Pro dítě je manipulace často cesta, jak se vyhnout trestu. Případné udání dítěte by se mělo brát jako upozornění na problém, že rodina nefunguje tak, jak má. Rodiče by neměl zákon sankcionovat, ale spíš se snažit poskytnout jim odbornou pomoc.

Autor: Zuzana Drtilová

ANKETA

Měly by se fyzické tresty pro děti pokutovat?

Ano

8 %

Ne

92 %

Hlasovalo: 131     Anketa byla ukončena

8.3.2008 VSTUP DO DISKUSE 66
SDÍLEJ:
AKTUALIZUJEME

Ve věku 69 let zemřel kytarista Radim Hladík

Praha - Ve věku 69 let zemřel v neděli ráno kytarista Radim Hladík, který mimo jiné stál u zrodu legendární kapely Blue Effect. Serveru Novinky.cz to řekla jeho manželka. Informaci potvrdil současný zpěvák Blue Effectu Honza Křížek. Hladík podlehl následkům fibrózy plic, se kterou bojoval několik let. Sedmdesátiny by oslavil 13. prosince.

Duka slouží mši k otevření německy mluvící farnosti v Praze

Praha - V souvislosti s otevřením farnosti německého jazyka v Praze na Novém Městě bude dnes pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka sloužit od 11:00 mši v kostele sv. Jana Nepomuckého Na Skalce. Německou farnost zřídil Duka k 1. říjnu, důvodem byl růst německy hovořící komunity a snaha o obrození staleté přítomnosti německého kulturního živlu v hlavním městě, uvedlo na webu pražské arcibiskupství.

Rakušané volí v opakovaných volbách nového prezidenta

Vídeň - V Rakousku začalo opakované druhé kolo prezidentských voleb. Voliči si vybírají mezi nezávislým kandidátem podporovaným stranou Zelených Alexanderem Van der Bellenem a členem pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norbertem Hoferem. Květnové hlasování, v němž zvítězil Van der Bellen, kvůli formálním chybám při sčítání hlasů zrušil ústavní soud.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies