Paní redaktorka, která se zúčastnila prvního setkání v Praze, ve svém článku „Pohledem Deníku: Realisté mají velké ambice. Jsou reálné?" píše, že naše cíle jsou „zkrátka nereálné." Já si to nemyslím a snadno vysvětlím, proč se paní redaktorka mýlí a neargumentuje správně.

20 % hlasů je odhad, který máme k dispozici od analytiků, jsou mezi nimi voliči zklamaní stranami, které pouze slibovaly a neplnily, jsou mezi nimi také lidé, kteří prostě volit nechodí, protože nemají koho. Poslední průzkum publikovaný SANEP říká, že by k volbám nepřišlo 47 % lidí, to je téměř polovina populace. Chceme se stát lídrem na pravici, levicová současná vláda a tradiční pravicové strany, které bojují o přežití, nám poskytují vhodný prostor. To je náš odhad.

Přečtěte si: Realisté by zrušili ombudsmana i ministerstvo pro lidská práva

Témata, která nabízíme, nabízíme po zralé úvaze a proto, že víme, že pokud budeme vládnout, budeme je moci uskutečnit. Víme také, že jsou věci, které budou podmínkou pro naše vyjednávání o vstupu do koalice – jako například povinná vojenská služba, nebo ústavní zákon o strategické infrastruktuře či 15% rovná daň. Jako Realisté také říkáme, že pokud budeme v opozici, jsme ochotni rozumné návrhy podpořit. To je účelné, prospěšné a realistické.

Moc se dá uplatňovat dvojím způsobem – pro celek a výhradně pro sebe. Současné etablované politické strany používají moc, převážně jako prostředek pro to, aby se jejím zástupcům a aparátům na ně navázaným dobře žilo. Přehlídky zbytečných půtek mezi opozicí a koalicí nevychází z čistých programových pozic, ale v lepším případě z ješitnosti, v horším případě z vlivu různých protichůdných lobbistických skupin. Netýká se to ale jen vztahu vlády a opozice. Jde i o vztahy uvnitř koalice, dokonce i uvnitř jednotlivých politických stran. Pokud se tak tradiční strany chovají, tak je jasné, proč je pro ně nutností být v exekutivě. Nechtějí se s nikým domlouvat, nechtějí podpořit věci, které jsou rozumné a dobré pro všechny, protože se domnívají, že opozice se musí zadupat do země. Opozice zase v takovémto prostředí z principu nepodpoří nic, co navrhuje koalice, je jedno, zda je to rozumné, či není, ale prostě ne a ne, protože slušná opozice si s vládou nezadá. Mezitím vláda chrlí množství zákonů a regulací, které se snaží ovládnout a sešněrovat vše, ale ve skutečnosti neřeší vůbec nic.

My se takto chovat nebudeme. A už nyní se tak nechováme. Jsme jiní a to je naše silná stránka. Vidíme reálné problémy, chceme je účelně a účinně řešit. Jelikož vyznáváme zásady jednoduchosti, účelnosti a přímočarosti neslibujeme všechno všem. Naším měřítkem úspěchu nebude počet zákonů, které vyprodukujeme, naopak. Správné by bylo za každý jedeno nový zákon dva staré zrušit. Věci prostě mohou být jednoduché. To je realistické.

Jsou věci, které jsou důležité pro nás všechny, kteří v této zemi žijeme. Všichni chceme žít se svými rodinami v bezpečí, dostávat od státu funkční servis, chceme se mít dobře a chceme mít možnost se o sebe a své blízké postarat. Chceme mít přehledné a předvídatelné právní prostředí, ať jsme podnikatelé či zaměstnanci. Tyto prosté věci jsou zájmem většiny občanů a tím i naším národním zájmem. Jde o mnohem více než 10 % lidí. S paní redaktorkou se shodnu jen v jednom – že cesta za voličem není snadná. Úspěch bude stát obrovské množství obětavé práce, ale náš cíl není nerealistický.

Petr Robejšek

Čtěte také: Politolog Robejšek zakládá stranu. Ve volbách chce 20 procent