VYBERTE SI REGION

Další dopad reformy: šetří se na pohřbech

Praha - Levných pohřbů bez obřadu přibývá. Města a obce už začínají vyčleňovat zvláštní fondy, aby měly peníze na pohřbívání lidí, ke kterým se nikdo nehlásí. Tak vypadá situace pouhé dva týdny po zrušení státní dávky, tzv. pohřebného.

18.1.2008 3
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Miroslav Kucej

To činilo až do 31. prosince 2007 pět tisíc korun. Loučení s blízkými se letos prodraží i kvůli zvýšení sazby DPH na služby z pěti na devět procent a také kvůli růstu cen elektrické energie. Pohřební ústavy už nyní zaznamenávají zvýšený zájem o co nejlevnější obřady.

„Už teď se objednávají pohřby bez obřadů, které jsou méně finančně náročné. Časem jich bude podstatně víc,“ sdělil Deníku Bořivoj Kobylka, provozní náměstek Pohřebních a hřbitovních služeb města Brna. Stejný trend potvrzuje i zaměstnankyně ostravské pohřební služby Acordia.

„Vše je daleko skromnější. Pozůstalí neobjednávají tolik květin, netisknou parte, nechtějí dávat oznámení do novin,“ popisuje úspory.

Mirošov na pohřby vyčlenil 50 tisíc

Nárok na pohřebné má od ledna letošního roku už pouze ten, kdo vypravil pohřeb nezaopatřenému dítěti. Ten pět tisíc od státu dostane. Jedná se ale doslova o zlomek všech pohřbů. Zrušení pohřebného přineslo komplikace i obcím. Právě z této dávky se totiž pokrývaly náklady spojené s pohřbem osamělých lidí. Pokud totiž o zemřelého neprojeví do 96 hodin po jeho skonu zájem někdo z příbuzných, musí se o vše postarat úřad v místě, kde skonal.

Například Liberec vloni řešil poslední záležitosti 33 nechtěných nebožtíků. Ostrava měla za poslední tři roky 190 případů. S pohřby osamělých lidí se potýkají především obce, kde jsou zřízeny domovy důchodců. Letošní nové náklady tak mohou udělat obcím doslova čáru přes rozpočet. Například obec Mirošov na Rokycansku se proto rozhodla vyčlenit na tyto záležitosti 50 000 korun. Ročně se totiž musí postarat o deset zesnulých, ke kterým se nikdo nehlásí. O založení speciálního fondu uvažuje také karlovarský magistrát.

Obrázek zvětšíte kliknutím na něj

Jak šetří Němci? Zpopelňují v ČR

Po sociálních reformách v Německu musejí každou minci v ruce dvakrát otočit i naši sousedé na západní hranici. I proto se mezi německými pohřebními službami rozpoutal lítý konkurenční boj. K němu patří i to, že své zesnulé vyvážejí za hranice. Důvod? Pohřeb ve Francii nebo kremace v Česku vyjde jen na zlomek německé ceny. A navíc, v Česku dokonce existují krematoria, která se na cizince specializují. Jedno takové stojí například ve Vysočanech, obci mezi Žatcem a Chomutovem.

Špičkový provoz postavený v polovině devadesátých let na zelené louce kvůli své klientele a jejím pozůstalým zaměstnává mimo jiné i dvě překladatelky. Nejvýznamnějším dodavatelem tohoto zařízení je majitel berlínského pohřebního ústavu Hartmut Woite. Ten na internetové adrese www.sargdiscount.de (v překladu rakve ve slevě) láká své německé klienty na skutečný cenový hit: 888 eur za kremaci a anonymní uložení na hřbitově v Česku. Bez uložení žeh vyjde dokonce ještě výhodněji. Stojí jen 525 eur.

Se svou cenou, v přepočtu kolem třiadvaceti tisíc korun, je tak v Německu Woite dvakrát levnější než konkurence. „Ta cena je prostě skvělá. Do Čech jezdíme asi třikrát týdně,“ říká. A není sám. Do krematoria míří i další německé pohřební služby. A po otevření hranic je pro ně vše ještě mnohem jednodušší. Spolupráce českého krematoria s německými pohřebními ústavy je v Německu (hlavně Woitovou konkurencí) vnímaná kontroverzně.

„V Německu máme dostatek hřbitovů, abychom mohli naše německé občany pohřbívat zde,“ míní například generální sekretář Spolkového svazu německých pohřebních služeb Rolf Lichtner. A co na to Woite? „Kritiku znám. Zajímají mě však především klienti. Pokud budou chtít být pohřbeni v Německu, mohou. Ale nezbavím je této lacinější možnosti,“ říká. (mh)

ČTĚTE TAKÉ:

Mrtví zamávají s rozpočty

Pozůstalí chtějí ušetřit. Květiny na pohřeb si jen půjčují

Peníze nelze po příbuzných vymáhat

Podle šéfa Sdružení pohřebnictví ČR Julia Mlčocha bude přibývat pohřbů bez obřadu.

Už se nějak projevilo zrušení pohřebného ?

Nahodnocení je brzy. Nejvíc telefonátů jsme zatím zaznamenali od pozůstalých, kterým jejich blízký zemřel na konci roku. Pokud byl takový člověk pohřbený až letos, pak už příbuzní nemají nárok na 5000 korun pohřebného. Podstatné pro jeho výplatu totiž není ani datum úmrtí, ani smutečního obřadu, ale skutečného pohřbení nebožtíka.

Kdy může být člověk pohřben na náklady obce?

Zákon říká, že když do 96 hodin od úmrtí není objednán pohřeb, musí zařízení, v němž se tělo nachází, tento fakt oznámit místnímu obecnímu úřadu. Ten zařídí pohřeb.

Nikdo už pak příbuzné zemřelého nekontaktuje?

VČesku není pohřbívací povinnost. Pokud příbuzný řekne, že nemápeníze, nelze je poněmvymáhat. Jedinou šancí úřadu je uplatňovat náklady pohřbu v případném dědickém řízení. Jde asi o 5000 korun, na něž sociální pohřeb vyjde.

Neobáváte se, že vzroste počet pohřbů na náklady obce?

Nevím, jak lidé budou reagovat na zrušení pohřebného a všeobecné zdražování. Je pravda, že procento pohřbů bez obřadu, kterých je ve velkých městech už zhruba polovina, je na pováženou a stále narůstá. Lidé si neuvědomují, jak je i z psychologických důvodů důležité se důstojně rozloučit se svým blízkým.

KATEŘINA PERKNEROVÁ

18.1.2008 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

Bída přišla na pálenice. Ovoce na jaře pomrzlo

Tradice je znát. Zatímco na Uherskohradišťsku je 38 palíren, v Praze není ani jedna.

Pamlsková vyhláška? Nesmysl, shodují se ředitelé škol na Mělnicku

Mělnicko - Takzvaná pamlsková vyhláška, která od 1. ledna 2017 zakazuje v základních školách prodávat výrobky s příliš vysokým obsahem soli, cukrů a tuků, možná zruší mnohé školní bufety a kiosky. Ředitelé škol na Mělnicku se shodují na tom, že vyhláška je příliš přísná, a pro provozovatele bufetů tak nebude finančně zajímavé dále je ve školách provozovat.

Hra s ohněm skončila. Rakousko to zvládlo

Berlín – Němečtí komentátoři vesměs pozitivně hodnotí výsledek rakouských voleb, kdy v nedělních volbách vyhrál kandidát Zelených Alexander Van der Bellen nad Norbertem Hoferem ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies