VYBERTE SI REGION

Poklopy od kanálů, dopravní značky? Sběrny berou vše

Česko: Železné poklopy od kanálů, hliníkové kryty lamp, dopravní značky. To vše redaktoři sběrnám snadno prodali ve velkém testu Deníku.

9.5.2008 5
SDÍLEJ:

ČESKÁ LÍPA. Dvacetikilový kanál není problém udat – zhruba za stovku. Prodají se i hliníkové kryty pouličních lampFoto: DENÍK/Karel Pech

Občanku? Nechci. A přivezte další okap

Česká Lípa, Most - Žádný zákon nezakazuje provozovatelům sběren železa a barevných kovů vykupovat naprosto evidentně kradené věci. Jediným trestem, když takové věci vykoupí, pro ně může být jejich zabavení. A jak se ukázalo při testu v České Lípě či Mostu, není to minimálně pro polovinu sběren žádnou překážkou. A proč také.

Vykoupit kanálový poklop nebyl při testu Deníku problém pro dvě ze čtyř navštívených sběren. Ještě horší poměr byl při pokusu prodat do sběren hliníkový kryt od lampy pouličního osvětlení, který vážil přibližně deset kilo. Tři ze čtyř sběren se ohledy na legálnost vůbec nezabývaly a opět by jej vykoupily.

Navíc: I když je cena hliníku při odkupu v současné době přibližně třicet korun za kilo, nepoctiví pracovníci si s tím hlavu příliš nelámali a vážili jej společně s železem. Tedy za pět korun.

Ve sběrně poblíž centra Mostu způsobil převlečený redaktor dokonce konkurenční soupeření. Sotva se postavil se čtyřmi okapy do fronty u sběrny, oslovili ho dva muži. „Tohle sem nedávajte. Domluvíme se. Dám vám za ně mnohem víc, než vám dají tady,“ řekl první zájemce o okapy a nabídl sto korun. „Toho nech mně!“ přerušil kupce rychle pracovník sběrny. Ohmatal novotou zářící okapy. „Hlavně mi je nepoškrábejte, vezmu je na chalupu.“ Po zvážení položil okapy na hromadu šrotu a vyplatil 50 korun. Občanku nepožadoval. Chtěl jen vědět, kdy budou další…

Martin Vokurka, Petr Jeník

Je to ze železa? Hmm… tak to hoďte na váhu

Kolín - „Chcete jen tak prodat bez občanky víko kanálu? To se vám povede.“ Tohle proroctví pronesl strážník městské policie, s nímž jsme byli domluveni, že si otestujeme, jak funguje pokoutní obchod v kolínských sběrnách surovin. A jak jsme později zjistili, měl pravdu.

Čas: 7.30. Oblečeni v nevábných montérkách a s cigaretou té nejlevnější značky v koutku úst vyrážíme s kolegou fotografem Michalem Bílkem. Víko kanálu pěkně trůní na připravené kárce. Jedeme do sběrny kolínskými ulicemi.

„Pozor, vezu, kanál!“ zahýkám zkresleným hrubým hlasem do hloučku lidí na ranním trhu. Dav se rozestoupí, koukne do kárky, jestli náhodou nelžu, a lhostejně si každý jde po svém. „Kdepak, nikdo nám nevolal, že by vás potkal,“ oznamuje strážník, když dorazíme později na služebnu na smluvenou schůzku. „Lidem je to jedno, nechtějí si dělat problémy,“ dodává.

A pak už jdeme na první ze dvou testovacích štací. Cíl: Starokolínská ulice. „Dobrej, šéfe. Kupte od nás trochu železa a dejte na pivko.“ Chlapík na vrátnici nás rázně odmítne: „Kanály nevykupujeme. A kor ne tenhle, je úplně novej. Zbláznili jste se?! A určitě nemáte občanky, co?“ Pět minut přemlouvání nezabírá. Volíme proto jinou taktiku. Necháme ho vyřídit jiné dva klienty a mezitím obcházíme harampádí na šrotišti. Bloumáme místem tak dlouho, až svůj postoj změní. „Hoďte to na váhu!“ poručí náhle chlapík. Ručička ukáže něco přes půl metráku. „Odvezte to támhle za tu buňku a přijďte pro prachy,“ velí.

Složeno dle pokynu. Ještě nadiktovat falešné jméno, adresu, rodné číslo a 250 korun je našich. „To ti musí stačit. Jinak si ten kanál sbal a vypadni,“ rozohní se výkupčí, když ho přihlouplým tónem upozorním, že na doklad, který nám dává, napsal něco přes tři stovky.

Na odchodu nás podle dohody staví hlídka strážníků a k případu volá i kolegy od státní policie. Napálený muž ze sběrny nám spílá, prohodí i peprný výraz na adresu strážníků. Myslí si, že jsme nastrčení detektivové v roli volavek. Svoji pravou totožnost prozrazujeme až po příjezdu skutečných policistů.

Petr Koděra

Dopravní značky? Dám vám dvě stě

Praha - Prodat dopravní značení do sběrny není v metropoli žádný problém. Test Deníku prokázal, že by za ně zaplatily tři sběrny ze čtyř.

Více než 25 kilogramů zapůjčeného dopravního značení chtěli vykoupit pracovníci sběren v ulici Za Zastávkou v Dolních Měcholupech, U Stavoservisu v Praze 10 nebo v Italské ulici v Praze 2.

„To je železné, jo? Tak to sem hoď na váhu,“ reagoval na značky v kufru reportérů Deníku Rudolf Svoboda, provozovatel sběrny v Italské ulici v Praze 2. Nabídl dvě koruny a padesát haléřů za kilogram. Celkem 62,50 koruny. Proč značky vykoupil?

„Nejsou z hliníku, který se krade. Jde o kus opotřebovaného plechu. Potvrzení o jejich původu nepotřebuji. Stačí mi občanka, kterou bych si od vás vzal při placení,“ uvedl s tím, že značky běžně nevykupuje. „Deset let se mi tu neobjevily,“ tvrdil.

To ovšem nemohl říci o kanálech. Několik menších, čtvercových leželo hned vedle váhy. „Ty jsou staré, jsou tu dva roky. Bylo jich tu daleko víc, sem tam to lidi koupí na žumpu nebo na chatu,“ dodal Svoboda. Podle něj je dostal od dělníků ze stavby v Italské ulici. „Ručím za to, že je to v pořádku, mám zapsané jejich občanky,“ řekl Svoboda. Zápis občanských průkazů ale dohledat nedokázal.

O dopravní značky Pražských služeb měla zájem také sběrna v ulici U Stavoservisu. Za jejich výkup nabídla 200 korun. S likvidací materiálu zaměstnanci neotáleli. Dříve, než reportéři Deníku odhalili svou identitu, část jedné ze značek rovnou sběrna sešrotovala. Na otázku, proč se před vykoupením nepřesvědčili, kdo jí značky veze a odkud je má, její zaměstnanec řekl, že „má špatný den“. „Značky běžně nevykupujeme, a když, tak potvrzení o jejich původu chci. Mám ale špatný den, tak jsem se na něj nezeptal. Navíc auto, kterým jste značky přivezli, je podobné tomu, kterým je sem vozí dopravní podnik,“ uvedl.

Hana Válková

Směrovka na Rozvadov? Tak to sem dejte

Zlín, Plzeňsko - Ve sběrně pod největším zlínským sídlištěm Jižní Svahy nabídl redaktor Deníku výkupčím tři dopravní značky a poklop od kanálu. Přivezl je na starém vozíku převlečený za bezdomovce. Pracovníci sběrny od něj materiál bez problémů přijali.

Při vykládání výkupčí doporučil dopravní značky ukrýt pod hromadu hliníkového odpadu. „Ty vole, značky! Schov ty značky, ještě se to tam vejde, ne?“ řekl honem, přijal je, zvážil a finančně ohodnotil. Stejně tak i litinový kanál. Za obsah vozíku dostal redaktor 600 korun na ruku. „A to je všechno?“ dotazoval se figurant, jestli se nemusí legitimovat. „Jo,“ uzavřel výkupčí. Nechtěl po redaktorovi občanku ani jiný průkaz totožnosti.

Odtajnění identity redaktora pak zaměstnance výkupny evidentně zaskočilo. Téměř mlčky peníze vrátil zpět za značky a kanál a dokonce pomohl redaktorovi s naložením „odpadu“ zpět na vozík.

Podobná zkušenost není výjimkou. S mříží od kanálu a směrovkou na Rozvadov a Domažlice, které redakci zapůjčila Plzeňská pobočka Správy a údržby silnic Kralovice, jsme vyrazili do třech sběren kovů na Plzeňsku.

Uspěli bychom hned v té první, a to i bez občanského průkazu. „Vezmete nám to? Ještě máme značku,“ říká kolega v nýřanském kovošrotu a dostává kladnou odpověď. Stejně jako když se zeptá, jestli by to šlo bez občanky. Ovšem půjčené věci zde nemůžeme nechat, takže se vymlouváme na to, že se podíváme ještě do jiných sběren, zda nenabízejí za litinu více peněz.

Podle majitele kovošrotu Václava Sudy takový přístup zaměstnanců není standardní. „Praxe je taková, že se vše bere jedině s občankou. Ještě se nám nestalo, že by někdo vzal něco bez občanky, protože za to je pokuta. Navíc kanály bereme většinou jen od stavebních firem. Jediné, jak si to dovedu vysvětlit je, že jste nemluvili se stálými zaměstnanci, ale jen s nějakou pomocnou silou,“ tvrdí Suda.

Martin Lavay, Šárka Meissnerová

9.5.2008 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:

Michal Mazánek: Druhou fázi policejní reformy jsme s žalobci probrali

Praha /ROZHOVOR/ – Letní policejní reorganizace málem způsobila pád vlády. Nepřipravená, zmatená a účelová, tvrdil o ní vicepremiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Promyšlená, nutná a efektivní, kontroval ministr vnitra a první místopředseda ČSSD Milan Chovanec.

Pes vběhl na cizí pozemek, majitel mu ustřelil přirození. Teď jej soudí

Klatovsko – Nelehký úkol stojí před klatovským okresním soudem. Musí rozhodnout, zda je Zdeněk Skalický (53 let) nebezpečný pistolník, který ustřelil samonabíjecí pistolí psu přirození jen proto, že vběhl na jeho pozemek, nebo šlo jen o nešťastnou náhodu, když se chovatel snažil bránit své ovce před útočícím predátorem.

Hra s ohněm skončila. Rakousko to zvládlo

Berlín – Němečtí komentátoři vesměs pozitivně hodnotí výsledek rakouských voleb, kdy v nedělních volbách vyhrál kandidát Zelených Alexander Van der Bellen nad Norbertem Hoferem ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies